Patříme k Západu, nebo míříme na Východ? Ptal se na to Fenomén doby

Nahrávám video

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Zastánci různého směřování Česka se tradičně sešli na květnových akcích připomínajících konec druhé světové války.

„Myslím si, že bychom měli směřovat tam, kde to má smysl a kde je ještě lidství, a to je na Východě,“ je přesvědčená jedna z účastnic připomínky výročí osvobození Československa Rudou armádou organizovanou komunisty na pražském Klárově. „Jsme ve středu a měli bychom být zadobře se všemi,“ domnívá se další návštěvnice akce.

„Rozhodně na Západ, historie by se neměla opakovat,“ řekl naopak jeden z účastníků plzeňských Slavností svobody připomínajících osvobození části Československa americkou armádou. „Jedině na Západ, vždy na Západ, protože z Východu nikdy nic dobrého nepřišlo,“ přidala se další návštěvnice. „Jsme ve středu Evropy, jako Slovani patříme ke Slovanům,“ myslí si jiný účastník květnových akcí.

Experti: Patříme na Západ

„Je to dlouhodobý střet v české politice – o prozápadní, či provýchodní orientaci. V současnosti Česká republika patří na Západ, ať už je to ukotvení v EU a NATO, ale i stále převažující prozápadní směřování většiny politické reprezentace a s velkou pravděpodobností i většiny populace,“ míní politolog Miroslav Mareš.

„Samozřejmě, že kulturně patříme na Západ, protože my Češi a Lužičtí Srbové jsme jako jediné dva slovanské národy po tisíc let v okruhu německé kultury. Spadáme pod západní křesťanství, to nás formovalo, západní kultura nás formovala. Vždyť my ani tu vodku nepijeme, tady se pije víno, slivovice a pivo,“ říká slavista Lukáš Novosad.

„Se Západem nás spojuje úcta k pluralitě, která je základem demokracie, která má své kořeny v západní kultuře po staletí – toto na Východě není,“ podotýká kněz, teolog a filozof Tomáš Halík. „Se Západem nás spojuje úcta k jednotlivému lidskému životu a lidským právům – tato úcta na Východě není. Lidé, kteří jsou bojovníky za lidská práva, tam trpěli a trpí i dosud.“

„Jsme součástí Západu hlavně zapojením do globální ekonomiky. Česká ekonomika patří mezi pět nejotevřenějších na světě,“ dodává ekonomka Jana Matesová s tím, že většina českého exportu jde na Západ. „Kdybychom se přiklonili na Východ, tak to pro nás bude nevyhnutelně znamenat ekonomické zaostávání, západní Evropa nám opět začne ujíždět.“

Sociolog: Většina Čechů chce být mostem

„Česká společnost majoritně říká, že máme být mostem mezi Východem a Západem,“ poukazuje sociolog Martin Buchtík. „Něco přes čtyřicet procent lidí říká, že máme směřovat na Západ. Přes padesát procent lidí říká, že máme směřovat někam doprostřed, a jen zhruba pět procent říká, že bychom měli směřovat na Východ.“

Proruské tendence ale rostou, domnívá se politolog Mareš. „Vyplývá to jednak z toho, že se ruské propagandě daří ovlivňovat větší část populace než v minulosti, což je spojeno s nástupem sociálních sítí. Roste také veřejná angažovanost těchto lidí.“

Sympatiemi k Rusku se netají třeba dvacetiletý student Richard Štěpán, organizátor komunistické připomínky konce války na pražském Klárově. „Není to tak, že bychom byli obdivovatelé,“ tvrdí. Myslí si, že Rusko udělalo pro Česko něco, co nikdo jiný v historii. „(Proto) bychom se neměli k (Rusku) chovat tak, jak se chováme teď, nebo jak se současné elity chovají.“

„Všechno, co (ruský vládce Vladimir) Putin dělá, směřuje k tomu zničit demokracii, zničit západní svět, zničit Evropu,“ upozorňuje naopak Otakar van Gemund, zakladatel spolku Kaputin, který pořádá protesty proti autoritářským režimům, zejména proti Rusku.

„Rusko je hrozba světa. Nemají demokracii, neznají demokracii, nechtějí demokracii. A teď, bohužel, Putin je jako (nacistický vůdce Adolf) Hitler. Putin sám řekl, že chce to samé, co získal (sovětský diktátor Josif) Stalin v roce 1945,“ přidává se Lukáš Kulhánek, provozovatel pražského Jeep Baru, milovník všeho amerického a sběratel historických vozidel.

„Proč nemůžou Rusové na olympiádu?“

Jiný názor má Marie Šišáková, která se také účastnila akce komunistů na Klárově. Protestovala třeba proti odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 v roce 2019, kdy se městská část rozhodla pomník přesunout do muzea kvůli vandalismu a opakovaným roztržkám kolem sochy, kterých se účastnili levicoví i pravicoví extremisté.

Šišáková nesouhlasí ani se zrušením koncertu ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové v pražském Obecním domě v roce 2023. „Proč nemůžou Rusové na olympiádu?“ ptá se také.

Rovněž mladý komunista Štěpán si myslí, že kultura a sport nemají s válkou nic společného a že takové zákazy jsou spíš důkazem slabosti toho, kdo je vydává.

Ruská politika ve sportu a kultuře

Experti ale říkají něco jiného. „V Sovětském svazu i v Rusku byl zejména sport vždy velké politikum a zůstává jím dodnes,“ upozorňuje historik Vít Smetana.

Ruský sportovec je reklamou na činy své země, říká bývalý hokejový brankář a olympijský vítěz Dominik Hašek. „Ruský sportovec, ruský občan, je reklamou na tu hroznou (ruskou) válku na Ukrajině, na to zabíjení, na ty hrozné zločiny.“

Hokej hrál politickou roli i v Československu. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se právě hokej stal symbolem odporu poté, co českoslovenští hokejisté porazili na mistrovství světa v následujícím roce dvakrát Sověty a mimo jiné odmítli podat soupeři ruku. Takovými gesty přitom podle expertů riskovali přinejmenším kariéru.

I kultura v Rusku bývá propojena s politikou. Operní pěvkyně Nětrebková sice plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z roku 2022 odsoudila, v minulosti ale pomáhala Putinovi při „prezidentských volbách“ a nechala se fotografovat s Ruskem koordinovanými ozbrojenci na Ukrajině. Je také na ukrajinském sankčním seznamu.

Ruská televize: Na Ukrajině se nezastavíme

Ředitel BIS Michal Koudelka konstatoval, že právě plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a teroristický čin ve Vrběticích otevřely mnoha lidem ohledně ruské hrozby oči.

Mladý komunista Štěpán však s takovým vnímáním ruské hrozby nesouhlasí. „Řekl bych, že je to z naší strany hybridní válka s Ruskem přes občany. Tedy (jde o to) udělat dojem, že na nás Rusko neustále útočí a že nás neustále ohrožuje,“ domnívá se.

„Je to takové orwellovské udržování v konfliktu, neustále být v tom, že Rusko napadá web, nemocnice, Vrbětice,“ dodává Štěpán a s nedůvěrou odkazuje na Vrbětice a další útoky, ze kterých bezpečnostní složky obviňují Rusko.

Moskva přitom hovoří jasně. „Pokud se domníváte, že se zastavíme na Ukrajině, zamyslete se 300krát. Připomenu vám, že Ukrajina je pouhá průběžná etapa,“ prohlásil ve vysílání ruské státní televize propagandista Vladimir Solovjov.

Koudelka: Rusko se k nám chová jako k nepříteli

Také šéf BIS Koudelka připomněl, že Rusko označilo Česko za nepřátelskou zemi a také se podle toho chová.

„Ruské zpravodajské služby proti nám používají celou škálu zpravodajských aktivit. Na prvním místě je to klasická špionáž, (pak) kybernetické útoky, dezinformační útoky. V mnoha zemích Evropy včetně Česka páchají různé žhářské útoky. Vzpomeňme si u nás na útok na depo na Klíčově Pražského dopravního podniku,“ zdůraznil Koudelka.

„Vy chcete příměří?“ ptal se rovněž ve vysílání ruské státní televize propagandista Solovjov s narážkou na západní snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. „Já chci vaši smrt,“ odpověděl si sám.

Expert: Rudá armáda nikdy nepomáhala nezištně

„Chceme při současném výročí zdůraznit Rudou armádu, chceme vyvážit nerovnost, která se tady v České republice odehrává,“ řekl také organizátor komunistické připomínky konce války Štěpán. Šišáková věří, že vděčí Rudé armádě za život.

„Samozřejmě čest památce těm zhruba 130 tisícům padlým sovětským vojákům na československém území,“ uznává Smetana.

„Nelze ovšem abstrahovat od toho, že Rudá armáda nikomu nejezdila na pomoc nezištně, že sovětské vedení s tím spojovalo silnou politickou agendu ve smyslu snahy na územích zbavených nacismu nastolit režim jiný, nedemokratický, totalitního typu,“ upozornil historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 8 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 9 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 13 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 15 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 21 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 22 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.