Patříme k Západu, nebo míříme na Východ? Ptal se na to Fenomén doby

Nahrávám video

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Zastánci různého směřování Česka se tradičně sešli na květnových akcích připomínajících konec druhé světové války.

„Myslím si, že bychom měli směřovat tam, kde to má smysl a kde je ještě lidství, a to je na Východě,“ je přesvědčená jedna z účastnic připomínky výročí osvobození Československa Rudou armádou organizovanou komunisty na pražském Klárově. „Jsme ve středu a měli bychom být zadobře se všemi,“ domnívá se další návštěvnice akce.

„Rozhodně na Západ, historie by se neměla opakovat,“ řekl naopak jeden z účastníků plzeňských Slavností svobody připomínajících osvobození části Československa americkou armádou. „Jedině na Západ, vždy na Západ, protože z Východu nikdy nic dobrého nepřišlo,“ přidala se další návštěvnice. „Jsme ve středu Evropy, jako Slovani patříme ke Slovanům,“ myslí si jiný účastník květnových akcí.

Experti: Patříme na Západ

„Je to dlouhodobý střet v české politice – o prozápadní, či provýchodní orientaci. V současnosti Česká republika patří na Západ, ať už je to ukotvení v EU a NATO, ale i stále převažující prozápadní směřování většiny politické reprezentace a s velkou pravděpodobností i většiny populace,“ míní politolog Miroslav Mareš.

„Samozřejmě, že kulturně patříme na Západ, protože my Češi a Lužičtí Srbové jsme jako jediné dva slovanské národy po tisíc let v okruhu německé kultury. Spadáme pod západní křesťanství, to nás formovalo, západní kultura nás formovala. Vždyť my ani tu vodku nepijeme, tady se pije víno, slivovice a pivo,“ říká slavista Lukáš Novosad.

„Se Západem nás spojuje úcta k pluralitě, která je základem demokracie, která má své kořeny v západní kultuře po staletí – toto na Východě není,“ podotýká kněz, teolog a filozof Tomáš Halík. „Se Západem nás spojuje úcta k jednotlivému lidskému životu a lidským právům – tato úcta na Východě není. Lidé, kteří jsou bojovníky za lidská práva, tam trpěli a trpí i dosud.“

„Jsme součástí Západu hlavně zapojením do globální ekonomiky. Česká ekonomika patří mezi pět nejotevřenějších na světě,“ dodává ekonomka Jana Matesová s tím, že většina českého exportu jde na Západ. „Kdybychom se přiklonili na Východ, tak to pro nás bude nevyhnutelně znamenat ekonomické zaostávání, západní Evropa nám opět začne ujíždět.“

Sociolog: Většina Čechů chce být mostem

„Česká společnost majoritně říká, že máme být mostem mezi Východem a Západem,“ poukazuje sociolog Martin Buchtík. „Něco přes čtyřicet procent lidí říká, že máme směřovat na Západ. Přes padesát procent lidí říká, že máme směřovat někam doprostřed, a jen zhruba pět procent říká, že bychom měli směřovat na Východ.“

Proruské tendence ale rostou, domnívá se politolog Mareš. „Vyplývá to jednak z toho, že se ruské propagandě daří ovlivňovat větší část populace než v minulosti, což je spojeno s nástupem sociálních sítí. Roste také veřejná angažovanost těchto lidí.“

Sympatiemi k Rusku se netají třeba dvacetiletý student Richard Štěpán, organizátor komunistické připomínky konce války na pražském Klárově. „Není to tak, že bychom byli obdivovatelé,“ tvrdí. Myslí si, že Rusko udělalo pro Česko něco, co nikdo jiný v historii. „(Proto) bychom se neměli k (Rusku) chovat tak, jak se chováme teď, nebo jak se současné elity chovají.“

„Všechno, co (ruský vládce Vladimir) Putin dělá, směřuje k tomu zničit demokracii, zničit západní svět, zničit Evropu,“ upozorňuje naopak Otakar van Gemund, zakladatel spolku Kaputin, který pořádá protesty proti autoritářským režimům, zejména proti Rusku.

„Rusko je hrozba světa. Nemají demokracii, neznají demokracii, nechtějí demokracii. A teď, bohužel, Putin je jako (nacistický vůdce Adolf) Hitler. Putin sám řekl, že chce to samé, co získal (sovětský diktátor Josif) Stalin v roce 1945,“ přidává se Lukáš Kulhánek, provozovatel pražského Jeep Baru, milovník všeho amerického a sběratel historických vozidel.

„Proč nemůžou Rusové na olympiádu?“

Jiný názor má Marie Šišáková, která se také účastnila akce komunistů na Klárově. Protestovala třeba proti odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 v roce 2019, kdy se městská část rozhodla pomník přesunout do muzea kvůli vandalismu a opakovaným roztržkám kolem sochy, kterých se účastnili levicoví i pravicoví extremisté.

Šišáková nesouhlasí ani se zrušením koncertu ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové v pražském Obecním domě v roce 2023. „Proč nemůžou Rusové na olympiádu?“ ptá se také.

Rovněž mladý komunista Štěpán si myslí, že kultura a sport nemají s válkou nic společného a že takové zákazy jsou spíš důkazem slabosti toho, kdo je vydává.

Ruská politika ve sportu a kultuře

Experti ale říkají něco jiného. „V Sovětském svazu i v Rusku byl zejména sport vždy velké politikum a zůstává jím dodnes,“ upozorňuje historik Vít Smetana.

Ruský sportovec je reklamou na činy své země, říká bývalý hokejový brankář a olympijský vítěz Dominik Hašek. „Ruský sportovec, ruský občan, je reklamou na tu hroznou (ruskou) válku na Ukrajině, na to zabíjení, na ty hrozné zločiny.“

Hokej hrál politickou roli i v Československu. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se právě hokej stal symbolem odporu poté, co českoslovenští hokejisté porazili na mistrovství světa v následujícím roce dvakrát Sověty a mimo jiné odmítli podat soupeři ruku. Takovými gesty přitom podle expertů riskovali přinejmenším kariéru.

I kultura v Rusku bývá propojena s politikou. Operní pěvkyně Nětrebková sice plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z roku 2022 odsoudila, v minulosti ale pomáhala Putinovi při „prezidentských volbách“ a nechala se fotografovat s Ruskem koordinovanými ozbrojenci na Ukrajině. Je také na ukrajinském sankčním seznamu.

Ruská televize: Na Ukrajině se nezastavíme

Ředitel BIS Michal Koudelka konstatoval, že právě plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a teroristický čin ve Vrběticích otevřely mnoha lidem ohledně ruské hrozby oči.

Mladý komunista Štěpán však s takovým vnímáním ruské hrozby nesouhlasí. „Řekl bych, že je to z naší strany hybridní válka s Ruskem přes občany. Tedy (jde o to) udělat dojem, že na nás Rusko neustále útočí a že nás neustále ohrožuje,“ domnívá se.

„Je to takové orwellovské udržování v konfliktu, neustále být v tom, že Rusko napadá web, nemocnice, Vrbětice,“ dodává Štěpán a s nedůvěrou odkazuje na Vrbětice a další útoky, ze kterých bezpečnostní složky obviňují Rusko.

Moskva přitom hovoří jasně. „Pokud se domníváte, že se zastavíme na Ukrajině, zamyslete se 300krát. Připomenu vám, že Ukrajina je pouhá průběžná etapa,“ prohlásil ve vysílání ruské státní televize propagandista Vladimir Solovjov.

Koudelka: Rusko se k nám chová jako k nepříteli

Také šéf BIS Koudelka připomněl, že Rusko označilo Česko za nepřátelskou zemi a také se podle toho chová.

„Ruské zpravodajské služby proti nám používají celou škálu zpravodajských aktivit. Na prvním místě je to klasická špionáž, (pak) kybernetické útoky, dezinformační útoky. V mnoha zemích Evropy včetně Česka páchají různé žhářské útoky. Vzpomeňme si u nás na útok na depo na Klíčově Pražského dopravního podniku,“ zdůraznil Koudelka.

„Vy chcete příměří?“ ptal se rovněž ve vysílání ruské státní televize propagandista Solovjov s narážkou na západní snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. „Já chci vaši smrt,“ odpověděl si sám.

Expert: Rudá armáda nikdy nepomáhala nezištně

„Chceme při současném výročí zdůraznit Rudou armádu, chceme vyvážit nerovnost, která se tady v České republice odehrává,“ řekl také organizátor komunistické připomínky konce války Štěpán. Šišáková věří, že vděčí Rudé armádě za život.

„Samozřejmě čest památce těm zhruba 130 tisícům padlým sovětským vojákům na československém území,“ uznává Smetana.

„Nelze ovšem abstrahovat od toho, že Rudá armáda nikomu nejezdila na pomoc nezištně, že sovětské vedení s tím spojovalo silnou politickou agendu ve smyslu snahy na územích zbavených nacismu nastolit režim jiný, nedemokratický, totalitního typu,“ upozornil historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...