Pacienti

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v kabinetu prosadit možnost nechat se očkovat proti chřipce v lékárnách. Část kabinetu je sice proti, ale návrh má podporu řady odborných i profesních organizací. Vakcinologové, lékaři, onkologové nebo obezitologové zdůraznili, že je potřeba zajistit školení personálu, ale pak může být očkování v lékárnách zahájeno neprodleně. Opačný názor má prezident České lékařské komory Milan Kubek, který se obává, že by povolení očkování v lékárnách mohlo vést k poklesu důvěry v daný zákrok.

Mezi lázeňskými hosty v Luhačovicích na Zlínsku se několik týdnů šíří norovirová střevní infekce. Šlo o zhruba 140 případů. Výskyt akutních gastroenteritid potvrdila portálu iDNES.cz Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK). Od poloviny července zaznamenali hygienici zhruba 25 případů nakažlivého onemocnění týdně. Laboratorní vyšetření u části pacientů potvrdila noroviry, napsal server.

Vodní meloun je v létě osvěžující a řada lidí ho považuje za ideální svačinu. Lidi s onemocněním srdce ale může jeho nadměrná konzumace přivést i do nemocnice. Jejich organismus totiž nemusí zvládnout velké množství tekutin, které meloun obsahuje, upozorňuje internista. Doporučení, co jíst a pít v horkých dnech, vydal také Státní zdravotní ústav (SZÚ).

V Pasohlávkách na Brněnsku Jihomoravský kraj ve čtvrtek otevřel léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava. Zotavovat se v něm budou lidé po těžkých a kritických stavech. Výstavba sanatoria za 693 milionů korun bez daně trvala dva roky, 289 milionů šlo z Národního plánu obnovy. První pacienti do sanatoria zamíří v září. Sanatorium mělo být součástí většího areálu, vybudovat lázně měla poblíž čínská společnost RiseSun. Zatím se ale nestaví.

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.

Lékař z pražského armádního Ústavu leteckého zdravotnictví podvedl na 250 pacientů převážně vyššího věku. Neoprávněně od nich požadoval peníze za léky, vyšetření a zdravotní úkony, které přitom byly hrazené z veřejného pojištění, sdělila mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Muž se podle ní přiznal a uzavřel se státním zástupcem soudem schválenou dohodu. Přijal tak dvoumilionový peněžitý trest a dvouletou podmínku.

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

Lidé mohou od začátku dubna opět přispět na zdravotní péči pro bezdomovce a další lidi ze sociálně vyloučených skupin zakoupením takzvané Ošetřenky od Armády spásy. Peníze z poukazů pomáhají hradit ošetření, léky nebo vyšetření pro pacienty, kteří kvůli absenci pojištění či kvůli sociálním problémům zůstávají mimo běžný zdravotní systém.

Zhruba dva tisíce pacientů využívají takzvanou WC kartu, která jim může pomoct s využitím toalet. Vyplývá to z údajů organizace Pacienti IBD, která sdružuje nemocné s chronickými střevními záněty – například Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. O kartu mohou žádat také stomici, lidé s inkontinencí nebo pacienti po operacích. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku takových lidí více než 110 tisíc.

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Epilepsie se může projevovat opakovanými a náhodnými záchvaty. Onemocnění má v Česku asi osmdesát tisíc lidí, rizikovou skupinou jsou děti. Řada lidí stále neví, jak správně reagovat, když se stanou svědky epileptického záchvatu. U příležitosti světového dne podpory lidí s epilepsií (takzvaný Purple Day) se cestující během čtvrteční jízdy fialovou tramvají v Praze od odborníků dozví, jak epileptický záchvat vypadá a jak správně poskytnout první pomoc.

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.

Všichni lékaři Nemocnice Pelhřimov, kteří přislíbili, že vezmou své výpovědi zpět, v nemocnici zůstanou. Svoji výpověď stáhla i desátá lékařka, devět jejích kolegů tak učinilo v pondělí, informovala mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Na interním oddělení dalo na začátku února výpověď dvanáct z dvaceti dvou lékařů. Krok zdůvodnili mimo jiné špatnou personální politikou nemocnice, jejíž ředitel Radim Hošek následně rezignoval. Zpětvzetí výpovědí bylo součástí dohody mezi lékaři a krajem, který je zřizovatelem nemocnice.

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.

V důsledku ruských úderů přibývá v posledních měsících v ukrajinských rehabilitačních centrech zraněných civilistů a dětských pacientů. V rozhovoru pro Českou televizi s reportérkou Ilonou Zasidkovyčovou to řekla ředitelka centra Superhumans Olga Rudnevová. Zároveň dodala, že velký počet amputací končetin nastává po dronových útocích.