Ruský dům

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.

K útoku zápalnými lahvemi na budovu Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze 6, označovanou jako Ruský dům, z minulého týdne se sám přihlásil cizinec. Policie ho zadržela, v úterý s ním budou provedeny standardní úkony trestního řízení. Zadržený uvedl, že akci plánoval a připravoval se na ni od léta 2025.

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.