Veto

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.

Polsko bude čerpat prostředky na zbrojení z unijního nástroje SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon umožňující nízkoúrokové půjčky z programu využívat. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že Varšava bude muset použít jiné, složitější způsoby, které čerpání půjčky ze SAFE umožňují. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vetoval návrh zákona, který by mohl vést ke zkrácení trestu pro jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Ten byl loni odsouzen k 27 letům vězení za pokus o státní puč. Součástí plánu bylo podle obžaloby i zabití Luly. Prezidentovo veto může parlament ještě přehlasovat.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.

Na podpis prezidenta Petra Pavla čeká novela občanského zákoníku, která ustanovuje nepřijatelnost fyzických trestů u dětí. Zásadně mění rozvody a úpravu péče o potomky. Podle kritiků norma nepříznivě dopadne právě na děti. Žádají proto, aby ji prezident odmítl. To by ale podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové byla velká chyba.

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o politických bojích kolem schválení novely o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval. Šéfredaktor portálu Seznam zprávy Robert Čásenský, komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, novinář Ondřej Neff, advokát Tomáš Sokol a jaderná fyzička Dana Drábová se také dotkli tématu rozšíření francouzského jaderného deštníku nad Evropou pro případ, že by z kontinentu odešly americké jednotky zajišťující tuto obranu nyní.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.