Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
Schůzi v posledním srpnovém týdnu bude muset svolat organizační výbor jako řádnou, protože vrácené zákony nelze projednávat na mimořádné schůzi svolané na podpisy poslanců. Opozici to umožní vznášet případné návrhy na úpravu programu schůze.
Prezident v odůvodnění svého veta uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany sněmovny ve prospěch vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí hlavy státu označil naopak za nezodpovědné a aktivistické.
Hlavní změnou, kterou zákon v předložené podobě přinášel, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Kritiku opozice však vyvolaly především pozměňovací návrhy, které ve druhém čtení předložila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Tyto úpravy umožní vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kritiku také vyvolalo ustanovení, které vládě umožní v případě zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent třeba jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by mohlo jít až o 240 miliard korun. Schillerová během parlamentních debat obavy z nekontrolovaného utrácení odmítala a naopak poukazovala třeba na to, že v případě ohrožení by bylo nutné jednat rychle.
Další výtkou bylo, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných rozpočtových kapitol a to bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru. Opozice chce zákon v případě jeho prosazení napadnout u Ústavního soudu.
Politolog: Rizika existují a slibované škrty jsou neprůhledné
„To rozvolnění opravdu – tak jak říká prezident a nejen on, třeba i Národní rozpočtová rada – v sobě skrývá určité riziko, že deficity, které jsou (nyní) pod kontrolou, mohou do budoucnosti najet na nějakou ne úplně příznivou trajektorii,“ komentoval prezidentovo veto politolog Petr Rosůlek z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
„Přitom investice, které vláda zmiňuje, případně rozpočtové škrty – kromě snad EET – nejsou úplně průhledné. Není, o co se opřít, kde by ty škrty měly být, protože žádný robustní hospodářský růst, který by též mohl zlepšit příjmovou stránku rozpočtu, nyní neočekáváme,“ dodal expert.
Politolog Pavel Maškarinec z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem míní, že zákon o rozpočtové odpovědnosti byl ze strany minulé vlády pastí na novou vládu. „Pokud si vezmeme i rozpočet, který představila odcházející vláda, tak ani ten by nyní nemohl platit,“ uvedl.
„Tak jak byl ten zákon nastaven, tak byl problematický a – jak to i zmiňovala současná vláda – pokud by měla být jeho kritéria splněna, znamenalo by to drastické škrty i nutnost omezit některé investice, které jsou potřebné,“ dodal Maškarinec.
