Sněmovna podpořila zvýšení trestů za narušování životního prostředí

Sněmovna si odhlasovala, že o zákonech bude moci jednat až do noci. Vládní koalice to prosadila v rámci úprav programu. Z opozičních představitelů nikdo úpravy programu nenavrhoval a ani se k němu nevyjadřoval. Možnost jednat až do noci ovšem dolní komora ve čtvrtek nakonec nevyužila. Zástupci poslaneckých frakcí se dohodli na tom, že po interpelacích jednací den skončí, k čemuž nakonec došlo kolem 18. hodiny.

Po ústních interpelacích, které byly na programu odpoledne, měli poslanci podle původního plánu zahájit debatu o zvýšení trestů za narušování životního prostředí, s čímž počítá vládní novela trestního zákoníku. K předloze, která vychází z unijní legislativy, se ale nakonec dostali ještě před interpelacemi a v úvodním kole ji podpořili.

V Česku spadá většina protiprávních činů proti životnímu prostředí pod přestupky, což podle tvůrců předlohy budí kritiku. Nízká je i efektivita postihování. V letech 2000 až 2024 byla za environmentální trestné činy odsouzena stovka lidí a osm firem. Lidé odešli od soudu nejčastěji s podmíněným, případně peněžitým trestem. Jen ve dvou případech je soudci poslali za mříže. Nejvyšší peněžitý trest pro firmu činil šest set tisíc korun.

Novela zavádí nový trestný čin těžké poškození životního prostředí. Zahrnuje úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému, a to ve značném rozsahu, na značném území nebo s velkými náklady na odstranění následků. Vztahoval by se i na mimořádně hodnotné ekosystémy a stanoviště v evropsky chráněné lokalitě nebo v ptačí oblasti. V základní sazbě za něj má hrozit dva až osm let vězení.

Na tři až deset let by se podle předlohy sazba zvýšila u členů organizovaných skupin, při porušení důležité povinnosti vyplývající z povolání nebo funkce, při získání značného prospěchu nebo způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí nebo smrti. Trestná má být už příprava činu.

Vedle úmyslné ekocidy chce zákon postihovat rokem až šesti lety za mřížemi ekocidu spáchanou z nedbalosti. Při porušení důležité povinnosti to má být dva až osm let. U méně závažných případů poškození a ohrožení životního prostředí se zvyšuje základní sazba na šest měsíců až pět let u úmyslu a šest měsíců až tři roky u nedbalosti. Při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí či smrti má být rovněž možné uložit až desetiletý trest.

Sněmovna podpořila i další předlohy

Poslanci v prvním čtení podpořili i předlohu z pera ministerstva spravedlnosti, která má zpřesnit dosavadní právní úpravu ochrany obchodního tajemství a nově stanovit tři základní formy jeho porušení. Návrh mění občanský zákoník, občanský soudní řád a zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Zpřesňuje úpravu obchodního tajemství kvůli evropské směrnici, která má harmonizovat právní ochranu obchodního tajemství v celé Unii.

Základními formami porušení obchodního tajemství mají do budoucna být nejen jeho zpřístupnění a využití, ale i samotné neoprávněné získání. Půjde třeba o výrobu nebo prodej výrobku, jehož podoba, vlastnost, fungování nebo například marketing budou ve značné míře neoprávněně těžit z obchodního tajemství. Osoba, jejíž právo k obchodnímu tajemství někdo porušil podle ustanovení občanského zákoníku, bude mít právo na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení.

Sněmovna v úvodním kole podpořila také zpřístupnění evidence skutečných majitelů jen pro ty, kteří prokáží oprávněný zájem. „Zavedení režimu přístupu veřejnosti na základě prokázání oprávněného zájmu je motivováno ochranou osobních údajů a soukromí skutečných majitelů,“ zdůvodnilo novelu ministerstvo. Oprávněný zájem se předpokládá u novinářů, nevládních protikorupčních organizací a akademiků, dodala pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.

Evidence skutečných majitelů vznikla jako nástroj proti praní peněz a financování terorismu. Sloužila také jako zdroj informací pro kontrolu firem, které se účastní veřejných zakázek nebo mohou být napojené na politiky či subjekty figurující na sankčních seznamech. Bývala veřejně přístupná. Vloni v prosinci ale ministerstvo evidenci znepřístupnilo veřejnosti s odkazem na rozhodování nejvyšších soudů.

Poslanci se věnovali i mezinárodním smlouvám

Ještě před odpoledním programem se poslanci věnovali mezinárodním smlouvám. Dolní komora dala souhlas k ratifikaci česko-slovenské smlouvy o policejní spolupráci, jež upravuje například společný postup při předcházení trestným činům a některým přestupkům a při jejich odhalování. Senát s dohodou souhlasil v květnu a k dokončení ratifikace je třeba v Česku ještě podpis prezidenta. Smlouva má nahradit několik existujících bilaterálních dohod.

Smlouva usnadní také spolupráci při zjišťování pachatelů a ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, pokud se už neuskutečňuje na základě jiných mezinárodních smluv či práva EU. Pracovníci příslušných institucí obou zemí také budou moci překročit státní hranici a v pásmu do deseti kilometrů od hranic zasáhnout kvůli odvrácení nebezpečí ohrožení života nebo zdraví lidí. Dokument počítá kromě jiného i s výměnou informací v různých oblastech, se spoluprací při pátrání po lidech či se společnými programy v plánování a provádění prevence kriminality. Umožní rovněž zřizování pracovišť v blízkosti státních hranic pracovníky zapojených institucí a také vytváření společných hlídek a pátracích skupin.

Sněmovna vyslovila souhlas i se smlouvou o česko-německé hranici, která bude nově určena seznamem souřadnic hraničních bodů, nikoli obsáhlým hraničním dokumentárním dílem. Průběh hranice dlouhé takřka 819 kilometrů smlouva nemění. Důvodem sjednání smlouvy byla podle ministerstva vnitra především změna způsobu určení státních hranic s ohledem na technologický vývoj v určování polohy. Vymezení systémem souřadnic může pomáhat mimo jiné v případě přírodních katastrof, jako jsou povodně či lesní požáry. Podobná smlouva se Slovenskem začala platit už předloni.

Poslanci řešili i řadu dalších smluv. Souhlas vyslovili se smlouvou mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Schválili i smlouvy s Keňou a Tanzanií proti dvojímu zdanění. Sněmovna podpořila rovněž smlouvu mezi Českem a Kanadou o vzájemném vydávání lidí k trestnímu stíhání. Dolní komora podpořila i změny v terénním vyznačení česko-polských hranic.

Zákonodárci většinově podpořili také úmluvu o vzniku mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny na úhradu škod z ruské agrese. Proti bylo jen jedenáct přítomných poslanců vládního hnutí SPD. Úmluvu, kterou Senát odsouhlasil už koncem září, v prvním kole podpořilo 97 ze 142 přítomných poslanců. Nyní ji projedná sněmovní zahraniční výbor.

Sněmovna ve čtvrtek také propustila do druhého kola projednávání vládní návrh, aby Česko vystoupilo z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik. Se stejným návrhem přišla už loni na jaře bývalá vláda, dolní komora ho ale do voleb nestihla projednat. Návrhem se zabývá i Senát. Ministerstva průmyslu a zahraničí návrh zdůvodnila hlavně tím, že přínos členství v posledních letech upadá. Další důvody jsou podle nich geopolitické, protože organizace je vnímána jako ruská, sídlo má v Moskvě a její činnost ovlivnila ruská agrese vůči Ukrajině.

Písemné interpelace

Čtvrteční jednání poslanci zahájili písemnými interpelacemi na ministry. Drtivou většinu stanoveného času nicméně vyplnila diskuse, která následovala po interpelaci Ireny Ferčíkové Konečné (Zelení, klub Piráti) na ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO). Interpelace se týkala zrušení Krizového informačního týmu (KRIT) resortu vnitra. Metnar zrušení týmu, který koordinoval komunikaci státu v krizových situacích, hájil. Pojetí strategické komunikace předchozí vlády Petra Fialy (ODS) podle Metnara přinášelo chaos. Krizová komunikace podle něj není závislá na jednom konkrétním týmu, nyní zůstává odboru komunikace.

„Nám jde o celkovou nadresortní komunikaci státu. O komunikaci v době bezpečnostních hrozeb,“ zdůraznila předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Metnar se podle ní nevypořádal s otázkou, kolik lidí se nyní strategické komunikaci věnuje a jak se připravují na různé druhy hrozeb.

Poslanec Hubert Lang (ANO) na plénu o Krizovém informačním týmu mluvil jako o propagačním oddělení hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan tehdy stál v čele ministerstva. Poslanec STAN Jakub Krainer žádal po Langovi, aby své tvrzení doložil, nebo se omluvil.

Poslanecká debata se stočila i k loňskému cvičení Velitelství informačních a kybernetických sil, kdy tehdejší náčelník generálního štábu a nynější senátní kandidát STAN Karel Řehka opakovaně odmítl, že by armáda sledovala politické strany nebo občany.

Poslanec SPD Radek Koten prohlásil, že státní složky byly v minulém období zneužívány v politickém boji. Pokládá to za naprosto nepřijatelné.

V závěru diskuse se Ferčíková Konečná podivovala nad tím, že Metnar opouští vládní lavici, a zvýšeným hlasem se ohradila vůči tomu, že ji kvůli tomu mimo mikrofon nazval lhářkou. „Co si to sakra dovolujete?“ tázala se. Následně se ukázalo, že Metnar nehodlal odejít ze sálu, ale chtěl se připravit na vystoupení. Zazněla vzájemná omluva.

Ústní interpelace

Ministr kultury Oto Klempíř neodvolá svého náměstka Adama Kociána (oba Motoristé) za přirovnání památkářů k mafii. Ve shodě se stranickým šéfem Petrem Macinkou označil náměstkovo vyjádření za vtip. Klempíř to uvedl při ústních interpelacích na dotaz poslance a lidoveckého místopředsedy Františka Talíře. Dodal, že si památkářů váží a záležitost vyřeší v úterý při udílení cen Národního památkového ústavu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) pak při interpelacích na dotaz stínového protějšku z opoziční ODS Štěpána Slováka odpověděl, že jeho resort upravuje návrh, který by umožnil očkování v lékárnách. Vojtěch zatím nechtěl odhadovat, kdy by mohla vláda pozměněnou novelu o ochraně veřejného zdraví dostat. V polovině září projednávání původního znění dokumentu kabinet přerušil.