Volební účast

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá ANO, kterému srpnový model přisoudil 30,5 procenta, tedy o jeden bod méně než v květnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o čtyři procentní body. Odliv voličů směřuje nyní nejvíce ke STAN, část také k SPD nebo ODS. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů nebo styl komunikace.

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.

Podle březnového volebního modelu roku 2026 by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO. Od voleb se přízeň voličů výrazněji nezměnila. Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě je hnutí STAN, následuje ODS, poté Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Nedělní komunální volby v Srbsku provázelo násilí mezi stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče a aktivisty opozičního studentského hnutí, které postavilo vlastní kandidátky, informovala agentura AFP. Vučić ještě před vyhlášením oficiálních výsledků, které se očekává v pondělí, oznámil vítězství své strany ve všech deseti okresech, v nichž se hlasovalo.

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.

Příprava Strategického podnikatelského parku v Chebu bude pokračovat. K referendu, které se ve městě konalo v sobotu, nepřišlo dost lidí. Volit přišlo jen 20,71 procenta oprávněných voličů, pro platnost referenda bylo potřeba podle zákona 35 procent. Z 22 912 voličů přišlo vyjádřit svůj názor 4745 lidí. Podle starosty Chebu Jana Vrby (ANO) ti, kteří proti záměru nemají větší výhrady, k referendu nepřišli. Příprava dle něj může dál pokračovat.

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít rekordní počet žen. Bude jich 67 ze 200 poslanců, tedy třetina. Největší podíl jich bude u Pirátů nebo v hnutí STAN, zastoupení žen v dolní komoře dlouhodobě stoupá. Mezi nimi zasedne ve sněmovně i nejmladší členka dolní komory od vzniku České republiky Julie Smejkalová (STAN). Letos byla nejvyšší volební účast ve sněmovních volbách po roce 2000.

Kdo vedl v jaké fázi sčítání voleb, kolik bylo preferenčních hlasů a kolik mandátů připadlo jednotlivým krajům – to a další podrobnosti můžete zjistit ve videích a interaktivních grafech a mapách, které připravila redakce ČT24.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě by s devatenácti procenty skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se čtrnácti procenty. Pětiprocentní hranici by překročili ještě STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů spojená s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 18,5 procenta, hnutí STAN 13 procent. Následují Piráti s osmi procenty. Hnutí SPD by získalo 7,5 procenta, Motoristé sobě šest procent a hnutí Stačilo! 5,5 procenta. Od února si výrazněji polepšili Starostové a Piráti, pokles naopak zaznamenalo ANO, Motoristé a Stačilo!. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Konal se od 1. do 31. března a zúčastnilo se ho 1025 lidí.

Sobotní mimořádné volby do zastupitelstev šesti obcí přilákaly celkem 53 procent voličů. Je to méně než při předchozích komunálních volbách loni v prosinci, k nimž ve čtyřech obcích přišlo v průměru 61 procent voličů, oznámil Český statistický úřad.

V šesti obcích si lidé vybírali nové zastupitele. Volby se konaly v Heřmani na Písecku, Lánech u Dašic na Pardubicku, Niměřicích na Mladoboleslavsku, Ratboři na Kolínsku, Solenicích na Příbramsku a Toužetíně na Lounsku. Volební účast se v obcích pohybovala zhruba mezi třiceti až čtyřiceti procenty.

V Brně skončil první den hlasování v rámci prvního kola doplňovacích senátních voleb. Volební místnosti se znovu otevřou v sobotu v osm hodin ráno. Volební účast v jedenácti městských částech byla k páteční 21. hodině 13,68 procenta z celkem 90 tisíc oprávněných voličů. Nový senátor obsadí místo po Romanu Krausovi z ODS, který zemřel loni na konci října. V pátek bylo poprvé možné prokázat totožnost voliče i pomocí aplikace eDoklady v mobilu. Poprvé jako volební místnost sloužil také prostor v nedávno opravené Arnoldově vile v Černých Polích.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala dvanáct a STAN jedenáct procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do dolní komory by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejichž předsedové nedávno podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici SPOLU. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.