V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.
Na druhé příčce podle agentury BTA následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 14,99 procenta. Třetí je podle těchto dílčích výsledků středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.
Ke vstupu do bulharského parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent, podotkla agentura AP.
První odhady výsledků voleb přisoudily exprezidentově straně 37,5 procenta hlasů. Radevova strana podle odhadů předstihla uskupení GERB-SDS. Tomu odhady přisoudily 16,2 procenta hlasů.
Výsledek 44 procent hlasů by zajistil Progresivnímu Bulharsku v novém parlamentu většinu nejméně 129 z 240 křesel.
Táhlá politická krize
Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice. K pádu té poslední vedly rozsáhlé protesty proti rozpočtovému plánu, které loni přiměly k demisi premiéra Rosena Željazkova.
Radev zastával prezidentské křeslo od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Jeho strana Progresivní Bulharsko slibuje obnovit právní řád. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá evropskou zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní na Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
Radevovým hlavním soupeřem je uskupení GERB-SDS, které mělo v průzkumech přibližně dvacetiprocentní podporu. Strana bývalého premiéra Borisova se označuje za proevropskou a otevřeně podporuje Ukrajinu, čelí však obviněním z korupce.
Bývalý prezident vyloučil spolupráci s GERB-SDS i stranou zastupující tureckou a romskou menšinu, jejíž předseda čelí v západních zemích sankcím kvůli korupci. Nevyloučil vládu s proevropskou stranou PP-DB, s níž ale nesdílí názor na zahraniční politiku. Vše tedy bude záviset na počtu stran, které překročí čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu, píše AFP. Konečné výsledky by podle dřívějších zpráv měla volební komise oznámit do čtyř dnů.
Policie v posledních týdnech zintenzivnila své operace a podle úřadů zabavila víc než milion eur, které měly sloužit k podněcování voličů, aby hlasovali pro tu či onu stranu. V souvislosti s tím zadržela stovky osob včetně zastupitelů a starostů.
