Vysoké školy

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.

Na většině vysokých škol začal nový akademický rok. Školy otevírají nové studijní programy, některé rozšiřují ubytovací kapacity, poptávka po kolejích ale stále převyšuje nabídku. Studenti proto často míří do komerčních nájmů, které meziročně zdražily, nejvýrazněji v Brně.

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.

Počty studujících všeobecných sester se díky podpoře škol, která začala loni, zvýšily o 40 procent a u dalších nelékařů o 30 procent. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora na 12 let má stát 12,8 miliardy korun. U sester je v plánu přes 15 tisíc absolventů, dále přes 3500 zdravotnických záchranářů, 1700 radiologických asistentů a 1200 nutričních terapeutů.

Zavedení nové univerzitní rady, posílení funkce rektorů a mnohé další změny obsahuje velký návrh na reformu vysokých škol, který připravuje ministr Robert Plaga (ANO). Právě nový orgán univerzitní rady by měl přinést výraznou změnu ve fungování vysokoškolské samosprávy. Do jisté míry by se totiž například omezily pravomoci akademických senátů. Podle odborníků je změna potřeba. Rada vysokých škol (RVŠ) souhlasí, že je reforma potřebná, ale obává se ztráty nezávislosti a politizace.

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.

Část vysokých škol zdražila jídlo pro studenty v menzách. Důvodem je změna podpory studentského stravování ze strany ministerstva školství. Některé univerzity ještě s rozhodnutím váhají, jiné budou dotovat menzy z vlastních zdrojů. Vyplývá to z informací veřejných vysokých škol oslovených ČT.

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.

Začal platit program ministerstva školství na navýšení kapacit vysokých škol. Na univerzitách by tak v budoucnu mělo být více studentů pedagogiky. Školám totiž dlouhodobě chybí učitelé, zejména přírodních věd, jako jsou matematika, informatika nebo fyzika. Ministerstvo plánuje zavést i další kroky, například kariérní řád.

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.

Novým předsedou České konference rektorů bude rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil, který nyní zastává post místopředsedy. Pospíšila ve čtvrtek v Olomouci v tajné volbě jednomyslně zvolilo plénum konference rektorů. Ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou z Univerzity Karlovy. Funkční období předsedy České konference rektorů je dvouleté.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.

Proděkan Katolické teologické fakulty Aleš Prázný ztratil důvěru, a proto jsem místo něj pověřila vedením fakulty Michaelu Falátkovou, prohlásila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Za příčiny „pozbytí důvěry“ označila údajně nepřipravené granty či rozvrhy. Prázný ovšem pochybení odmítl a situaci na fakultě označil za „akademický puč“. Kroky vedení univerzity pak popsal jako „neoprávněné“ a „nelegitimní“.

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).