Zelení

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Stát se pře s firmou Severní energetická Pavla Tykače o peníze, které mají dostat obce v bezprostřední blízkosti dolu v severních Čechách jako náhradu za poškozené životní prostředí a jiná omezení. Těžební společnost ušetřila za obnovu území dolu po jeho likvidaci a zavázala se, že tyto peníze pošle obcím na různé projekty, které místním pomohou zlepšit život. Se státem se však nemůže dohodnout na tom, o kolik peněz vlastně jde. Podle báňského úřadu o miliardu korun. Těžař počítá jen se zhruba půlmiliardou. Během léta také Tykačova firma oznámila, že končí jednání se státem a bude jednat přímo s obcemi. Sporu se věnovali Reportéři ČT.

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

V Česku ve středu pokračovala vlna veder, během dne se přidaly i prudké bouřky. Rekordní horko hlásila většina stanic, pro většinu území platí také výstraha před požáry. Horší situace je podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly v noci, kdy teploty příliš neklesají a člověk je vysílen. Může pak dojít k vyčerpání organismu a vícero úmrtím v takovém prostředí, poznamenal. Tento ráz počasí bude podle předsedy Českého svazu ochránců přírody Libora Ambrozka pokračovat i v dalších letech. Doplnil, že vedra dopadají vedle zdravotnictví i na energetiku či zemědělství. Situace však podle náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové (SPD) není taková, aby kvůli ní vláda dělala zvláštní opatření. Členka sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) vyzvala k systematické a důsledné přípravě na následky veder. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase odmítl vzít zpět svá slova o pokusu o ústavní puč či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.

Sněmovna ve čtvrtek propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.

Poslanci ve středu schválili řešení takzvaných uzamknutých klientů. Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili spoření na penzi, ho budou moci bez sankce ukončit. Poslanci pak naplnili 13člennou vyšetřovací komisi, která se bude zabývat kauzou Dozimetr. Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených sněmovnou rozhořčil předsedu klubu Marka Bendu, který následně požádal o svolání politického grémia. Zákonodárci také hovořili o novele stavebního zákona, kvůli nízké účasti předsedající projednávání přerušil.

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států Evropské unie (EU) se shodli na podobě zákazu aplikací umělé inteligence (AI) umožňujících vytváření sexualizovaných snímků a videí skutečných lidí bez jejich souhlasu. Zákaz bude platit od 2. prosince. Europoslanci věc podpořili už na březnovém plenárním zasedání, kdy dali zelenou vyjednávání s členskými státy. Jde o součást balíčku na zjednodušení a zmírnění legislativy k AI navrženého Evropskou komisí (EK).

Britskému premiérovi Keiru Starmerovi hrozí po čtvrtečních místních volbách stranický puč. Průzkumy totiž očekávají drtivou porážku jeho vládních labouristů, kteří se k moci dostali v roce 2024 jednoznačným vítězstvím. Nyní by mohli ztratit až tři čtvrtiny křesel, která obhajují. Předvolební kampaň je v Londýně i na mnoha dalších místech v Anglii jiná než obvykle. V metropoli si věří levicoví Zelení. Mimo ni pak hlavně protipřistěhovalečtí Reformisté Nigela Farage. Starmer už měsíce bojuje s nízkou podporou a také se skandálem kolem výběru amerického velvyslance. Tlak na premiéra ze strany některých vládních poslanců už řadu měsíců stoupá. Už teď sepisují dopis, ve kterém premiéra vyzývají ke stanovení data odchodu. Někteří vládní ministři před stranickým pučem varují. A i samotný Starmer říká, že neodejde bez boje.

Poslanecká sněmovna na řádné schůzi přerušila jednání o stanovisku vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně. Usnesení, které mimo jiné vyzývá pořadatele sjezdu, aby od něj upustili, navrhl jménem koalice zařadit na program schůze šéf dolní komory a předseda SPD Tomio Okamura (SPD). Opozice žádnou ze tří desítek navrhovaných změn programu schůze neprosadila. Schůze byla přerušena v noci na středu, v debatě by měli zákonodárci pokračovat ve středu v 18 hodin.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.