Vláda schválila novelu o financování asistentů pedagoga

„Systém přinese větší flexibilitu ředitelům při nasazování asistentů, profesionalizace povede k tomu, co říkají samotní ředitelé a učitelé – že kvalitní asistent pedagoga je téměř jako druhý učitel a nekvalitní je téměř jako další problémové dítě,“ uvedl Plaga.

Motoristé uspěli mimo jiné s návrhem o spádovosti pedagogicko-psychologických poraden, podle ministra bude toto opatření platit od září 2028, celá novela by měla být účinná o rok dříve.

Plaga řekl, že do novely na vládě načetl změny vyžadované koaličními partnery. „Ředitel školy nebude doporučovat vyšetření žáka, ale rovnou vyzve rodiče, pokud bude rodič nesoučinný, tak to předává orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a ten koná,“ zmínil jednu ze změn.

Šéf koaličních Motoristů Petr Macinka zákon označil za první krok směrem, kam by se koalice chtěla ubírat. „Je větší než tak, jak byl původně navržen, takže bych poděkoval panu ministrovi za vstřícnost a za to, že to upravil,“ sdělil. Počítá se podle něj s dalšími úpravami novely ve sněmovně. „Je to začátek řešení něčeho, co za problém považujeme, a to je inkluze,“ dodal.

Proti spádovosti poraden se postavila opoziční ODS, podle stínové ministryně školství Renáty Zajíčkové omezuje svobodnou volbu rodičů. Zajíčková se pozastavila také nad posíláním zpráv z poraden přímo ředitelům škol, informace o rodině by v nich měly být podle ní anonymizované. Stínová ministryně naopak podpořila parametrizaci asistentů pedagoga, jejich počet je podle ní příliš vysoký, a pravomoc ředitele požádat rodiče, aby dítě absolvovalo vyšetření v poradně.

Asistenti mají být podle novely financováni ze státního rozpočtu podle počtu žáků ve třídách a potřeb dětí, namísto podle doporučení pro konkrétního žáka jako nyní. Novela má přinést i profesionalizaci této pozice. Cílem změn je, aby byl asistent pedagoga stabilní součástí školy. Nový systém by měl také zastropovat počet asistentů.

Nyní je asistent pedagoga jedním z takzvaných podpůrných opatření, které může žák mít na základě vyšetření a doporučení poradny. Nový systém by měl určit, kolik peněz škola na asistenty pedagoga dostane podle daných parametrů, například na základě počtu tříd a žáků v nich a míry znevýhodnění dětí. Ředitel školy by podle návrhu měl povinnost potřebné asistenty pro školu zajistit.

Novela má také umožnit to, aby nemusel kvalifikovaný asistent pedagoga nutně působit jen ve třídě, v které jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Ředitel školy tak bude moci podle potřeby asistenta pedagoga využít i ve třídě, kde se tito žáci nevzdělávají. Novela by tak měla umožnit působení asistentů ve třídách, kde žáci potřebují podporu například jen dočasně či cíleně.

Od zavedení asistenta pedagoga jako podpůrného opatření v roce 2016 jejich počet ve školách roste, přibývá jich rychleji než žáků i než učitelů. Od roku 2016 se podle Českého statistického úřadu jejich počet více než ztrojnásobil.

Zamítnutí možnosti volit od šestnácti let

Negativní stanovisko kabinet zaujal k návrhu poslanců opozičních Starostů a nezávislých na snížení věkové hranice pro hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí z osmnácti na šestnáct let. Záporné stanovisko vyslovil obdobně jako v případě dřívější novely poslanců TOP 09.

Současná novela Zdeny Kašparové, Adriany Chochelové a Ester Weimerové by se kromě výběrů zastupitelů v obcích vztahovala od příštího roku také na místní referenda. „Lokální úroveň představuje vhodný prostor pro širší zapojení mladých lidí do demokratického rozhodování. Rozhodnutí obcí a městských částí se bezprostředně týkají oblastí, které mají přímý dopad na každodenní život mladých lidí, zejména veřejného prostoru, místní dopravy, školské a volnočasové infrastruktury, sportu, životního prostředí, bydlení nebo kulturního života,“ napsaly autorky návrhu ve zdůvodnění.

Za nezpochybňovanou hranici občanské zralosti jednotlivce se podle vládních legislativců pokládá věk osmnácti let. „Osoby ve věku od šestnácti do osmnácti let lze do jisté míry považovat za zranitelnou skupinu potenciálních voličů z hlediska možnosti jejich ovlivnění,“ napsali do předběžného stanoviska kabinetu. Témata obecních voleb navíc mohou být podle vládního podkladu často věcně složitější než obecnější témata voleb celostátních.

Posouzení sloučení ZPMV a VoZP

Premiér Andrej Babiš (ANO) také na tiskové konferenci oznámil, že ministerstva zdravotnictví, financí, vnitra a obrany připraví analýzu hospodaření a případného sloučení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP). „Včetně možných úspor, rizik a dopadů na pojištěnce,“ dodal.

„Tyhle pojišťovny by měly podle našeho názoru zlepšit své fungování. V minulosti se tam vyskytly různé kontroverze,“ doplnil premiér. Pojišťovny o sloučení jednaly podle VoZP už od roku 2024, k dohodě ale nedošlo.

Ředitel VoZP Josef Diessl v pondělí na webu pojišťovny uvedl , že taková fúze by trvala rok až 1,5 roku a stála 500 až 600 milionů korun. Zásadní vliv v novém subjektu by si podle něj musela zachovat armáda. ZPMV je podle mluvčí připravená poskytnout úřadům součinnost při analýze jejího hospodaření. „Pokud se sloučení ukáže jako vhodné řešení, jsme připraveni se na tomto procesu aktivně podílet,“ sdělila.

Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku hospodaří s téměř 600 miliardami korun, působí v něm sedm zdravotních pojišťoven. U největší z nich, Všeobecné zdravotní pojišťovny, je pojištěno asi 59 procent Čechů. ZPMV má zhruba 1,3 milionu pojištěnců, VoZP přibližně 700 tisíc pojištěnců. Systém v posledních třech letech hospodařil se schodkem, loni byl 4,6 miliardy korun. Se záporným saldem hospodařily v loňském roce všechny zdravotní pojišťovny.

„Má-li se do budoucna v Česku snížit počet zdravotních pojišťoven, pak dává jistou logiku spojení těch, které v 90. letech minulého století vznikly při silových resortech a dodnes jsou s nimi úzce propojeny,“ komentoval ředitel VoZP. Subjekt s více než dvěma miliony pojištěnců by měl podle něj větší sílu při vyjednávání s poskytovateli péče a byl by protiváhou dominantní VZP.

Náročný by podle Diessla byl přechod na jednotný IT systém a systémy provozní a personální, náročné by bylo také sjednocení sítě poboček a smluv s tisíci poskytovateli zdravotní péče. Provozní úspory by se projevily až se značným odstupem a podle ekonomického ředitele VoZP Pavla Koláře by nebyly příliš významné, v řádu nižších stovek milionů korun ročně.

„Nesmí se za žádnou cenu stát, že fúze ohrozí financování zdravotní péče pojištěnců. Neobešla by se proto bez jednoznačných garancí státu, které takovému černému scénáři předejdou,“ dodal Diessl. Zachovat je podle něj potřeba vliv armády v pojišťovně, u které jsou povinně pojištěni všichni vojáci a zajišťuje jim i speciální služby.

Rozšíření pravomocí ČIŽP

Kabinet rovněž v pondělí schválil pravomoc České inspekce životního prostředí (ČIŽP) okamžitě zastavit provoz podniku v případě bezprostředního ohrožení zdraví obyvatel, které by mohlo nastat například při havárii či úniku toxických látek. Dosud musela v podobných případech inspekce většinou nejprve nařídit provozovateli nápravné opatření a poskytnout mu k němu lhůtu.

Novela dále počítá s rozšířením dohledu inspekce na těžební průmysl, výrobu baterií a nižší stovky velkochovů prasat a drůbeže. Regulovaným podnikům se mají také zpřísnit pravidla pro schvalování emisí, která budou muset odrážet nejnižší reálně dosažitelnou úroveň znečištění.

Součástí návrhu je rovněž zavedení informačního systému pro elektronické povolování, který by měl být spuštěn od 1. ledna 2029, a to nejprve pro chovy hospodářských zvířat. Podle ministerstva životního prostředí povede jeho zřízení k výraznému snížení administrativní zátěže inspekce, která by měla mít k dispozici kompletní přehled o činnostech v kontrolovaných zařízeních. Systém by totiž měl upozorňovat na nestandardní stavy v zařízeních a pomoci tak inspekci zaměřit pozornost na konkrétní případy.

Ministerstvo odhaduje náklady na zřízení a zavedení tohoto systému v řádu desítek až nižších stovek milionů korun. Jeho roční provoz by pak podle resortu měl stát jednotky až desítky milionů korun.

Novela dále zakotvuje právo jednotlivců požadovat finanční náhradu újmy na zdraví. Lidé ji budou moci po provozovateli vymáhat v případech, kdy v důsledku prokazatelného porušení environmentálních předpisů ze strany podniku nastane poškození jejich organismu.

Návrh zákona také zavádí přísnější sankční mechanismus vázaný na obrat. Za nejzávažnější přestupky, jako je například provozování zařízení bez integrovaného povolení, by měla podnikům hrozit pokuta až do výše tří procent ročního obratu provozovatele v EU.

Podniky budou také muset nejpozději do 1. července 2030 zavést takzvaný systém environmentálního řízení (EMS). Jde o interní soubor pravidel a postupů, kterým průmyslový podnik sám sleduje, kontroluje a plánovitě snižuje svůj negativní vliv na životní prostředí.

Závěry po koaliční radě

Pondělnímu jednání vlády jako vždy předcházela koaliční rada. Předseda sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura po ní oznámil, že návrh zákona k průhlednějšímu financování neziskových organizací by mohla koalice dostat ještě v říjnu. Předloha podle něj spěje k finálnímu znění.

„Aby bylo transparentní financování politických neziskových organizací ze zahraničí, na tom prostě trváme,“ řekl Okamura, podle kterého je potřeba zákon předložit a prosadit co nejdříve. Z jeho vyjádření vyplynulo, že návrh zpracovává ministerstvo spravedlnosti.

Opozice kritizovala v březnu uniklou pracovní verzi poslanecké novely, která předpokládala povinnou registraci subjektů se zahraničními vazbami. Označovala ji za ruský zákon, koaliční politici naopak mluví o inspiraci Spojenými státy.

Kabinet slíbil v programovém prohlášení zřídit veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ stojí v dokumentu. Podle vlády je nutné zamezit tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus.

Brzy by podle Okamury také mohl být znám termín, kdy sněmovna začne projednávat zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Koalice je chce nahradit financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu.

„Jsem rád, že spějeme k finální domluvě na konkrétním termínu,“ odpověděl Okamura na dotaz na zahájení sněmovní debaty o novele. Opozice mluví o zestátnění České televize a Českého rozhlasu a o ohrožení jejich nezávislosti, už ohlásila obstrukce. Návrh vládní novely přiznává oběma médiím zhruba o patnáct procent méně peněz ze státního rozpočtu, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí by se měly proti letošku snížit celkem o 1,4 miliardy korun. Dohromady by měly mít 7,8 miliardy korun.