Aby úhrady pokryly skutečné náklady. Zdravotnická zařízení chtějí víc peněz za následnou péči

Nohu si Olga Bašková vážně poranila během stěhování, chůze tak teď pro ni je rehabilitací po úrazu. „Chtěla jsem jenom posunout o dva metry knihovnu a ona mě tím nahnutím zavalila,“ vzpomíná.

Po akutním ošetření ji lékaři přeložili na oddělení následné péče. Celkem tam strávila šest týdnů – pro nemocnici ztrátových. Úhrady od zdravotních pojišťoven na provoz těchto oddělení podle asociací nepokrývají skutečné náklady. Průměrně chybí tři stovky na pacienta za den.

Nemocnice obvykle ztrátu pokryjí z provozu ekonomicky výnosnějších oddělení. Podle ředitelů by se ale tyhle rozdíly měly narovnat. „Abychom se nemuseli pořád dívat na to, že tady máme pět nelukrativních, ztrátových oborů a čím je uživíme,“ vysvětluje ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček.

Výdaje rostou rychleji

V menších zařízeních, která se na následnou péči specializují, ztrátu obvykle řeší doplatky od pacientů. Výdaje na jejich pobyt teď rostou rychleji než dřív – hlavně kvůli vyšším cenám energií i potravin.

„Projevuje se to mimo jiné tím, že je nedostatek personálu a také se nemůžou dělat opravy nebo údržba tak, jak by bylo potřeba,“ vypočítává místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.

Zdražily ale i medicínské náklady. Třeba za zdravotnický materiál teď nemocnice a zařízení následné péče platí o třetinu víc než před pěti lety. „Už by se z toho rádi všichni otřepali, jeli v normálu, tahle situace to nedovoluje,“ dodává Fiala.

„Úhrada by vždycky měla pokrývat náklady. To je logické. Tam došlo k určitým nerovnostem v době covidu. Já předpokládám, že dohodovací řízení dobře dopadne,“ věří ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Víc peněz by podle něj měly pojišťovny v příštím roce vyplácet třeba také za péči o děti nebo za služby na pohotovostech.