„Akademická práce není koníček.“ Stávka kritizovala podfinancování vysokých škol, Bek má požadavky za nereálné

Nahrávám video

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Protestující u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s sebou měli transparenty s nápisy jako „Akademická práce není koníček“, „Konec levné vědy“, „Špičková věda za minimální mzdy“ a „Dobrým pocitem nezatopíš“. Průvod po třetí hodině vyrazil přes Mánesův most k budovám ministerstva školství na Malé Straně, kam dorazili po půl hodině.

Protestující lidé částečně blokovali dopravu, pískali a provolávali hesla jako „Konec levné práce“ nebo „V solidaritě je síla“. Před ministerstvem promlouvali zástupci odborových skupin. Kvůli protestu byla na hodinu odkloněna i tramvajová doprava, místo přes Malostranské náměstí jezdily tramvaje přes zastávku Staroměstská. 

Ačkoli se Bek snažil prezentovat jako úspěch, že bude mít vysoké školství v příštím roce stejný rozpočet jako letos – i když ministr financí původně chtěl škrtat – vysokoškolským odborům to nestačí.

Požadovaný rozpočet

Podle členů iniciativy Hodina pravdy, která akci organizovala, představuje zachování výše rozpočtu pro vysoké školy jen pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Podle vysokoškolských reprezentací by univerzity potřebovaly asi o 11 miliard korun více.

Cílem protestů vysokoškolských odborů je dosáhnout navýšení rozpočtu pro vysoké školy na příští rok o tři až čtyři miliardy oproti letošku a naplánovat další přidávání tak, aby procento peněz dávaných na tuto oblast odpovídalo průměru zemí OECD. „Potřebujeme plán, jak se budou zvyšovat prostředky pro vysoké školy,“ zdůraznil předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík.  

Bek po jednání s odboráři a iniciativou zmínil, že je jasné, že čtyři miliardy v příštím roce nejsou realistické očekávání. „Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl Bek.

„Tato miliarda je málo. Neprojeví se na platech těch asistentů a asistentek, kteří v tuto chvíli berou 32 tisíc korun měsíčně,“ řekl za iniciativu Hodina pravdy Ondřej Švec. Odbory a zástupci iniciativy budou čekat, zda navýšení rozpočtu univerzit o avizovanou miliardu korun pocítí nejchudší fakulty. Těmi jsou podle něj zvláště humanitní a sociálněvědní fakulty. Pokud se tak nestane, budou podle něj protesty pokračovat. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, připadají v úvahu i další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.

O financování vysokých škol v úterý odpoledne jednala také školská tripartita. Školské odbory dál požadují, aby se od ledna zvedly výdělky i nepedagogickým profesím. Prosazují navýšení o deset procent a varují před propadem příjmů neučitelských pracovníků a jejich odchodem ze škol, řekl předák školských odborů František Dobšík. Podle předsedy odborů by se další peníze mohly přesunout na odměňování případně ještě při projednávání rozpočtového zákona ve sněmovně.

Nahrávám video

Pavlík později v pořadu Události, komentáře zopakoval, že stav financování vysokého školství je tristní. „Reálná hodnota financí na vysoké školství je o 17 procent nižší než v roce 2009 a v tomto stavu je celé vysoké školství,“ dodal s tím, že lidé z fakult odcházejí na základní a střední školy. Fakulty podle něj nejsou konkurenceschopné a odborníci odcházejí z akademické sféry tam, kde se lépe uživí.

Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v pořadu zopakoval, že vláda má vysoké školství jako jednu z priorit a objem výdajů se má v příštích letech navýšit. „I v této době napjatého rozpočtu, kdy sklízíme plody hospodaření předchozích vlád a i ekonomických dopadů covidu, dáváme najevo, že se snažíme zajistit přiměřené dobré financování,“ uvedl.

Stávku podpořilo i vedení škol

Kvůli nespokojenosti s tím, kolik peněz do terciárního vzdělávání jde, vyhlásily odbory výstražnou stávku od úterních 14 do 15 hodin. Na Filozofické fakultě, Fakultě humanitních studií, Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Palackého je stávka celodenní. Rozhodnutí odborů – které zdůraznily, že stávka „není namířena proti konkrétnímu zaměstnavateli, ale na podporu sociálních požadavků pracovníků vysokých škol“ – podpořilo i vedení fakult a univerzit.

„V situaci, kdy se důsledky podfinancování vysokého školství začínají projevovat v plné síle, je nutné důrazně, ale věcně vyjadřovat nespokojenost se stávajícím stavem a se způsobem, jakým jsou jeho kořeny některými politickými představiteli popisovány. Věříme, že stávka jasně poukáže na neudržitelnou situaci v humanitních vědách,“ uvedla děkanka pražské filozofické fakulty Eva Lehečková. Podobně se vyjádřili i představitelé Univerzity Palackého. 

Děkanka pražské Fakulty humanitních studií Věra Sokolová dodala, že vnímá problém s výší platů jen jako vrchol ledovce podfinancování vysokých škol. „Myslím si, že to, co je na tom nejhorší, je, že se nemůžeme rozvíjet,“ podotkla.

Podle proděkana olomoucké filozofické fakulty Petra Bilíka je akademická obec v nespokojenosti s financováním jednotná. „Všichni dobře vědí, že stačí jediný výpadek grantové úspěšnosti a se základní mzdou se zkrátka neuživí. A stát permanentně ve frontě na vlastní financování je neúnosné,“ uvedl Bilík.

Transparenty a kritika podfinancovanosti vysokých škol

Na některých fakultách – filozofických v Praze a Olomouci a také Fakultě humanitních studií a Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy – se stávkuje celý den. Objevily se na nich transparenty, kterými zaměstnanci upozorňují na špatné finanční podmínky. V budově Filozofické fakulty UK na pražském náměstí Jana Palacha vystavili transparenty s nápisy jako „Láska k práci kroužky dětem nezaplatí“, v trojské budově Fakulty humanitních studií zase visí transparenty „Komenský by bojoval za důstojné mzdy“ či „Kvalita není zadarmo“. 

Na pražské filozofické fakultě se podle Moniky Brenišínové z pořádající iniciativy Hodina pravdy do stávky zapojila většina pracovníků. Učitelé podle ní místo běžných přednášek chtějí se studenty hovořit o podfinancování vysokých škol v Česku. Ľubica Kobová z odborové organizace Fakulty humanitních studií UK doplnila, že na této fakultě stávkuje asi čtvrtina zaměstnanců.

Stávkovalo se i v Brně, na nádvoří filozofické fakulty se na podporu lepšího financování univerzit a zejména humanitních oborů shromáždilo asi 120 lidí. Mezi brněnskými protestujícími byli vyučující a studenti a v areálu fakulty byly k vidění transparenty s nápisy jako „Českým univerzitám svítí červená“ nebo „Škrty ve vzdělávání škrtí demokracii“. Místopředsedkyně fakultní odborové organizace Jarmila Bednaříková poukázala na to, že peníze v Česku plynou spíše k technickým oborům, ale i ty humanitní jsou pro společnost důležité.

Na olomoucké filozofické fakultě se zapojilo 250 z 400 zaměstnanců. Zrušena byla téměř všechna výuka, část pedagogů odjela podpořit stávkující do Prahy.

„Potřebujeme, aby se zvýšily ty rozpočty a pak se můžeme bavit o tom, jak se to přerozdělí v rámci fakult, v rámci univerzity. Můžeme tlačit na to, aby se to přerozdělovalo férověji směrem k humanitním a sociálněvědním fakultám. Ale když se ty peníze vůbec nedostávají, tak je těžké to vyjednávat,“ řekl při zahájení stávek na části fakult předseda odborové organizace FHS a předseda koordinační odborové rady UK Petr Pavlík.

Akademici požadují po vládě „adekvátní financování vysokého školství ve státním rozpočtu na rok 2024 tak, aby mohly univerzity zajistit důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance“. Chtějí, aby střednědobý výhled počítal s růstem výdajů na vysokých školách vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD. Ten činí 1,27 procenta, zatímco v Česku jde podle dat Eurostatu na terciární vzdělávání jen 0,86 procenta HDP. 

Průměrný plat 62 tisíc, na filozofických fakultách ale sotva třicet

Podle údajů ministerstva školství vydělávali v roce 2022 akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v průměru 62 872 korun měsíčně. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu 40 317 korun.

Resort ale připustil, že jsou rozdíly ve výplatách akademiků mezi univerzitami i mezi fakultami jednotlivých škol. Odborní asistenti na některých společenskovědních a humanitních fakultách berou jen málo přes třicet tisíc. Ministerstvo slíbilo, že připraví novou rozpočtovou metodiku a motivuje vysoké školy ke zmírnění rozdílů v odměňování akademických pracovníků. V souvislosti s tím úřad plánuje pro univerzity vyčlenit asi 800 milionů korun, které by měly univerzitám umožnit přizpůsobit se plánovaným změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...