ANALÝZA: Fischer a Hilšer si výrazně pohoršili napříč republikou. Kde proti minulým volbám ztráceli nejvíce?

Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer se podruhé pokusili uspět v prezidentské volbě. Stejně jako před pěti lety ale zůstali daleko před vstupem do druhého kola. Oproti minulým volbám navíc přesvědčili výrazně méně voličů.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, praví staré rčení starořeckého filozofa Herakleita. Řeka se mění, přichází nové vlny, přitéká nová voda. Vyzkoušet platnost této okřídlené věty se pokusili dva neúspěšní prezidentští kandidáti, kteří se zúčastnili voleb v roce 2018. Snad čekali, že se nemění jen řeka, ale mění se i člověk do ní vstupující.

Oba kandidáti se proměnili výrazně. Po porážce Milošem Zemanem uspěli v senátních volbách a ještě týž rok usedli v horní komoře parlamentu. Oba nabírali nové politické zkušenosti, Fischer jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Hilšer jako místopředseda výboru pro sociální politiku.

Oba kandidovali na základě podpory senátorů. Fischera podpořilo před pěti lety sedmnáct senátorů, pro letošní volby to bylo již třicet zákonodárců.

To Hilšer přestal vystupovat jako aktivista a prezentoval se jako občanský kandidát. Před pěti lety sháněl občanské podpisy, získal jich ale jen 43 850. Místo slibovaných alespoň 50 tisíc podpisů nakonec kandidoval s podporou jedenácti senátorů. Stejný scénář se opakoval i letos. Také avizoval, že chce kandidovat jako kandidát na základě petice s alespoň padesáti tisíci hlasů, ale v ulicích příliš vidět nebyl a ani počet nasbíraných podpisů neoznámil.

Do voleb tak šel opět na základě podpory senátorů, tentokráte třinácti. Změnou je také to, že do Senátu kandidoval v rámci vlastní politické strany, letošní kampaň platil ze státních příspěvků na mandát.

Volební neúspěch větší než minule

Fischer ani Hilšer od začátku kampaně nepatřili k favoritům voleb. Dokonce byli oba několikrát vyzýváni, aby z voleb odstoupili ve prospěch průzkumy favorizovanějších Danuše Nerudové a Petra Pavla.

Fischer před pěti lety získal 10,23 procenta hlasů a skončil na třetím místě. Letos si o jedno místo pohoršil a 6,75procentní podporou skončil na čtvrté pozici.

Při srovnání roků 2018 a 2023 se Fischerovy volební výsledky nejvíce přibližovaly v okresech Frýdek-Místek a Karviná, v nichž si pohoršil o sedm desetin, respektive o jeden procentní bod. Nejvýraznější propad zaznamenal v Praze, v okresech Brno-město, Praha-západ, Olomouc či Uherské Hradiště.

Právě posledně jmenovaný patří mezi jeho tři nejúspěšnější okresy. Před pěti lety bylo Uherské Hradiště následováno Zlínem a Žďárem nad Sázavou, letos se pořadí obrátilo. V okrese na Vysočině získal své maximum – 10,33 procenta hlasů.

Naopak nejhorších výsledků dosáhl Fischer v okresech Most, Tachov a Louny. V žádném z nich nedosáhl ani na čtyři procenta hlasů. Současně se jedná o okresy, v nichž dominoval Andrej Babiš (ANO). Z hlediska volební geografie se podpora Fischera nemění nějak zásadně, v každém z okresů ale hlasy ztrácel.

Vstříc jednociferným ziskům

Ještě větší neúspěch zaznamenal Marek Hilšer. V roce 2018 celkově pátý s 8,83 procenta hlasů, letos šestý s 2,56 procenta. Ani jemu se nepodařilo vstoupit podruhé do stejné řeky, aby to nedopadlo fiaskem.

V okresech Chomutov, Semily, Jičín, Náchod či Rychnov nad Kněžnou získal před pěti lety minimálně deset procent hlasů a byly to pro něj regiony s nejlepšími výsledky. Po pěti letech ani v jednom z nich nedosáhnul na víc než 3,56 procenta hlasů.

Mezi okresy s největším volebním ziskem naopak přibyl Vsetín, Klatovy či Pelhřimov. I zde jen lehce překonal tři procenta hlasů. Nejhůře Hilšer dopadl v Karviné, jak letos, tak před pěti roky. Rozdílem je, že v roce 2018 ho zde podpořilo přes pět procent voličů, nyní to nejsou procenta ani dvě.

Navzdory tomu, že je Hilšer senátorem a objevuje se ve veřejném prostoru, se mu voliče přesvědčit nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...