Báli jsme se uzavření světa kvůli koronaviru, shodli se spíkři konference Anti-panic

Jak moc nám život zkomplikovalo uzavření hranic či omezení mezinárodního obchodu? Bude svoboda pohybu a podnikání v Evropě zachována? A jakou roli v tom všem hrají média? Tato témata otevřeli na on-line konferenci Anti-panic generální ředitel ČT Petr Dvořák, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podnikatel Oliver Dlouhý, výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha a další hosté.

Třetí pokračování virtuální konference se hned v úvodu zaměřilo na to, co způsobilo největší strach šesti účastníkům z různých odvětví. 

Za veřejné instituce odpovídal ministr zahraničí Petříček. Ten se obával zejména narušení vazeb s dalšími zeměmi, zejména těmi evropskými. „Pro mě také bylo zatěžkávací zkouškou dostat zpět do České republiky desetitisíce našich občanů, kteří byli v zahraničí,“ řekl.

Obdobnou starost měla i rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Ta musela dostat zahraniční studenty zpět domů, a naopak do Česka ty studenty, kteří byli zrovna na studijním pobytu. Velkou paniku v ní tak vzbudilo zejména uzavření hranic. 

Bezprostřední uzavřenost světa vyvolávala paniku i v Oliveru Dlouhém, výkonném řediteli Kiwi.com, který na konferenci hovoří jako zástupce českých start-upů. 

Výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha, který se konference účastní jako zástupce kulturního sektoru, uvedl, že nejsložitější bylo udělat správné rozhodnutí. To byl podle něj v tuto chvíli přesun akce na rok 2021. „Uvažovali jsme o přesunu během prázdnin, uvažovali jsme o tom, že bychom byli schopní oželet zahraniční hosty, návštěvníky. Ale co bylo klíčové – aby mohli všichni lidé do kina tak, jak jsou zvyklí,“ vysvětlil. 

Za korporátní lídry na konferenci vystupuje člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar. Ten popsal, že rozhodování bylo doprovázené třemi základními faktory: „Všichni věděli, jak neznalost situace, nedostatek dat ovlivňuje konání. K tomu se přidal určitý strach. A média, rétorika, že jsme ve válce s virem, noční tiskové konference, prostor byl stále naplňován pocity strachu a veškerý jiný informační tok se doslova zastavil. Odpovědnost za lidi bylo samozřejmě velké téma.“ 

Menší množství paniky zažívali, alespoň v souvislosti se svou prací, generální ředitel ČT Petr Dvořák, zastupující na konferenci média, a Lucie Šicková (spoluzakladatelka Pixel Federation), která nabízí pohled zpoza hranic. 

„Co se týče profesního nastavení, tam tyto změny a neočekávané situace vítám, protože mě to hrozně inspiruje, dává mi to novou energii. Hned od začátku jsem věděl, že pro nás to bude velký zásah do zpravodajství. Věděl jsem, že zpravodajství je na tyto události připraveno, že tyto změny umíme zvládat dobře,“ uvedl Dvořák. Špicková zase konstatovala, že její firmě se podařilo na aktuální situaci rychle zareagovat a například velmi brzy nařídili svým zaměstnancům home office. 

Některé byznysy se musely adaptovat, jiným pandemie „pomohla“

Na nastalou situaci i přes počáteční obavy musela jednotlivá odvětví velmi rychle reagovat. Například KVIFF přišel s projektem Tady Vary. „Když jsme si řekli, že další ročník bude až v roce 2021, tak jsme tu seděli s kolegy a říkali si, že je škoda, že nebudeme moct ukázat všechny ty filmy našemu publiku. Potom jsme se rozhodli, že když nemůže Mohamed k hoře, tak půjde hora k Mohamedovi. Vzali jsme do diskuse Českou televizi a Aerofilms a oslovili jsme kina po celé republice. Takže my v původních datech festivalu budeme hrát v 96 kinech,“ uvedl Mucha. 

Některým byznysům naopak pandemie zdánlivě pomohla. „My momentálně zažíváme pozitivnější období. Povedlo se nám nastartovat nějaké změny v našich produktech,“ řekla Šicková. „A díky tomu, že lidé mají více volného času a více možností hrát on-line, tak vnímáme situaci pozitivně. Ale jsme si vědomi toho, že nějaké ekonomické dopady krize mohou dopadnout i na nás.“

Přes snahu o spolupráci nás občas zahraniční partneři překvapí, uvedl Petříček

Ministr zahraničí v prvním bloku diskuse nastínil problémy spojené s uzavřenými hranicemi. „Pouze první část epidemie byly naše hranice zavřené oběma směry. Už v dubnu jsme ta pravidla měnili. I s ohledem na ty ekonomické dopady, protože jsme potřebovali usnadnit lidem třeba cestu za prací. To rozhodnutí nebylo jednoduché, protože to má závažné dopady,“ konstatoval.

„Jsme velmi otevřená ekonomika závislá na vývozu a ta omezení v Evropě mají dopady i na to. Co se týče obecného cestování, tak nakonec k nějakému omezení přistoupily všechny evropské státy. Takže v tomhle není Česká republika výjimka. Cílem je se začít vracet co nejrychleji směrem k normálu.“

Podle Petříčka chyběla dostatečná spolupráce jednotlivých zemí EU. „Musím přiznat, že i nyní se často přes veškeré snahy spolupracovat navzájem se svými partnery překvapujeme,“ uvedl.

Média podle spíkrů obstála, problém vidí v sociálních sítích

Dalším tématem diskuse byla média a jejich postavení v koronavirové krizi. Podle Muchy ukázala pandemie důležitost existence veřejnoprávních médií, Petr Dvořák zase pozoroval odklon od bulvárních médií.

„Ukázalo se, že v průběhu pandemie došlo k odklonu od bulvárních médií spíš k těm seriózním. A to nejen k veřejnoprávním, ale i těm, která se snaží poskytovat informace v nějakém kontextu. Tam si myslím, že se lidé snažili najít svoji kotvu, najít nějaký zdroj informací, kterému víceméně důvěřovali a z něj si utvářeli svůj názor,“ řekl.

Obdobný názor zastává i Oliver Dlouhý. Ten vidí problém zejména v sociálních sítích a šíření fakenews: „Na rozdíl od klasických médií vytvářejí ta sociální pocit, že názor, který je prezentovaný, sdílí sociální bublina uživatele. Sdílí ho lidi, kterým věří, které zná, které respektuje. A člověk je schopný potom lehce adaptovat ten cizí názor. To vytváří takový pocit, že ten názor je správný v jeho sociální bublině.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.