Panika byla oprávněná, zaznělo v debatě o povinné registraci youtuberů u vysílací rady

Povinnou registraci připomněla RRTV minulý týden na základě výkladu zákona o audiovizuálních službách na vyžádání. Vyvolalo to nevoli mezi tvůrci internetového obsahu. Rada má podle Baxy formulovat, na koho se zákon přesně vztahuje.

Ministr by prý sám rád věděl, proč se ve druhé polovině listopadu „z ničeho nic“ objevila tisková zpráva RRTV, která s odkazy na čtrnáct let starý zákon – byť před dvěma lety novelizovaný – říká, že existuje nějaká povinnost poskytovatele videoobsahu.

„Členové rady asi měli nějaký důvod, ale panika, kterou to vyvolalo, byla naprosto oprávněná,“ poznamenal Baxa. Zpráva RRTV byla podle něj formulovaná tak, jako kdyby „opravdu každý, kdo vytváří nějaký obsah, třeba na YouTube, se měl u rady registrovat“.

Ministr soudí, že velký počet těchto tvůrců ani neví, že RRTV existuje a že by se u ní měl registrovat. „Potom jsem v reakci na zrušení institutu povinné registrace vyzval radu k tomu, aby přesněji formulovala, kdo pod režim zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání spadá,“ popsal.

Doplnil, že směrnice vznikla na konci 10. let tohoto století v Evropské unii v reakci na vznik velkých platforem, které začaly konkurovat velkým televizím – typově třeba Netflix. V mediálním prostředí tak podle něj začal vznikat velký prostor.

Otázka cenzury

„Myslím si, že tohle hodnocení si mohu dovolit říct – prostě (RRTV) zaspala. Dlouhá léta ani nevedla žádnou diskuzi s komunitou, s nově vznikajícím prostředím vloggerů,“ dodal.

Baxa se také ohradil vůči tomu, že by zpráva RRTV měla sloužit k cenzurním zásahům. „S cenzurou to nemá nic společného. Ani to stávající znění zákona neumožňuje zásah do obsahu audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání – toho, co kdo na sítě dává,“ dodal. Povinná registrace je tak podle něj ke zrušení, sankce za ni jsou navíc prý příliš vysoké.

Nacher soudí, že problematika není úplně černobílá. Podle něj youtubeři mají často větší podíl na sledovanosti než klasická média. Ta však musí dodržovat spoustu povinnosti, které youtubeři nemusí, podotkl poslanec.

Rada se podle něj tak dostala do pozice, kdy se rozhodovala, zda má posílat tvůrcům upozornění, „že něco neudělali“, nebo uspořádat seminář či kulatý stůl. „Rada se nakonec údajně dohodla, že stačí tisková zpráva,“ dodal.

Nacher stejně jako Baxa doufá, že youtuberům a influencerům cenzura nehrozí. „Ale tím, že začnu tlačit na některé youtubery příliš ze strany státu, tak si dovedu představit, že by k něčemu takovému mohlo dojít,“ upozornil. Toto chce probrat na mediálním výboru.

To, co se dle Nachera odehrálo, tak sice spustilo „bengál“, zároveň je to prý ale „užitečné“. Už dnes se totiž podle něj dá říci, „co bychom chtěli a jaké limity by tam měly být“. „Jsem pro to, abychom se o tom bavili šířeji, aby to nevyústilo v cenzuru, ale zároveň, aby byla definována nějaká pravidla,“ dodal poslanec.

Přesná definice

Co se týče zákona jako takového, Baxa podotkl, že regulace se týká služeb, které jsou primárně poskytovány za hospodářským účelem. Zákon se tak dle ministra netýká „běžných youtuberů“, kteří vytváří obsah, ale podnikání, které je konkurenceschopné televizím. „Musí tam být redakční zásah, účelem je podnikání, konkurence televizím a musí nabízet pořady,“ vyjmenoval s tím, že v seznamu registrovaných není nikdo, kdo podniká na YouTube.

Regulátoři v Evropě prý vydávají upřesňující stanoviska. RRTV proto Baxa vyzval, aby také upřesňující stanoviska vydala, víc prý ministr udělat nemůže, protože jde o nezávislý orgán.

Nacher však oponoval, že by parametry měli stanovit zákonodárci a nezbavovat se odpovědnosti. „Kdybychom obecně řekli – na české podmínky, když to bude – nechytejte mě za slovo – pět set tisíc a víc (sledujících), a někdo, kdo vydělává ročně víc než milion,“ uvedl. V detailech už by upřesnění mělo náležet radě, míní.

Pokud by se tato problematika neprobírala na schůzi sněmovny, plánuje Nacher uspořádat i jednání výboru pro mediální záležitosti.