Bez nouzového stavu může cestu z pandemie řídit souhra ministerstva, hygieny a krajů

Nahrávám video

V neděli zřejmě skončí nouzový stav. Česko by se v novém týdnu ocitlo bez celoplošných omezení zaváděných kvůli pandemii koronaviru, řadu oblastí by ale mohla dál regulovat souhra krajů a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Přinášíme přehled dostupných informací.

Desítky úřadů, státních institucí i miliony obyvatel v posledních hodinách zjišťují, co pro ně bude znamenat avizovaný konec nouzového stavu. Skončit má v neděli 14. ledna poté, co vláda pro jeho několikáté prodloužení nezískala podporu Poslanecké sněmovny. O své vůli ho znovu zavést nemůže, premiér Andrej Babiš (ANO) připouští jedinou možnost: „Pokud hejtmani požádají, podle pravidel a zákonů je to jediná zákonná možnost prodloužení nouzového stavu.“

Další jednání hejtmanů se čeká v sobotu, v tuto chvíli (v pátek večer) platí nedělní konec stávajícího režimu – a jaký dopad to bude mít do života lidí uprostřed koronavirové pandemie, dosud nebylo zcela zřejmé.

Kabinet tvrdí, že změna výrazně zkomplikuje dosavadní opatření proti šíření nákazy. Speciální pandemický zákon sice vláda schválila loni v květnu, sněmovna ho ale dodnes nezačala projednávat. 

Opoziční strany zase argumentují tím, že prakticky všechna rozhodnutí mohou zůstat zachována – jenom je patřičná místa budou muset mnohem lépe zdůvodňovat. Rozhodující v tu chvíli bude právě ministerstvo zdravotnictví řízené Janem Blatným (za ANO) ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi.

Svými opatřeními mohou významnou část dosavadních krizových opatření nahradit a patřičnou páku mu dává zákon o ochraně veřejného zdraví. Tato právní norma umožňuje pomocí precizně formulovaného zdůvodnění omezit cestování z konkrétních oblastí, zakázat divadelní a filmová představení i sportovní akce. Mohou se také uzavřít školy, hotely a restaurace – cílit by ale měla opatření primárně lokálně.

Postavení krajů

Podle ústavních právníků mohou ministerská a hygienická nařízení doplnit také hejtmani, protože dalším legislativním rámcem nabízejícím řešení je vyhlášení krajského stavu nebezpečí. Zákon s ním počítá například při živelních pohromách nebo průmyslových haváriích, ale i při jiném nebezpečí – a podle všeho i tom pandemickém.

Každý kraj si ho může vyhlásit sám (například v Karlovarském už běží patřičné přípravy) a hejtmani i pražský primátor při něm mají mimořádné pravomoci. Mohou zakázat nebo omezit pohyb a pobyt lidí na území svého kraje, mohou také ukládat pracovní výpomoci, nařídit povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo zajistit organizaci dalších nezbytných opatření.

Stav může trvat maximálně 30 dnů, jeho další prodloužení pak musí odsouhlasit vláda. V názorech na jeho zavádění se jednotlivé kraje liší. Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) upozorňuje, že stav nebezpečí je určen spíše pro katastrofy typu povodní než pro současnou pandemii – čímž se debata znovu vrací k potřebě pandemického zákona ve chvíli, kdy neplatí nouzový stav, ale republika v nouzi zůstává.

Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že sněmovna se vyslovila proti nouzovému stavu, a „na tom přání hejtmanů nic nezmění“. K dispozici nyní mají nyní výše zmíněné prostředky, a teprve ve chvíli, kdy by se ukázalo, že jsou nedostatečné, bude „možné zvážit, jestli nebude potřeba znovu vyhlásit nouzový stav, protože parametry situace se tak zhoršily, že se změnil skutkový stav.“

Co se tedy po konci nouzového stavu změní? Česká televize připravila přehled jednotlivých oblastí života s informacemi, které jsou v tuto chvíli (pátek večer) dostupné.

Omezení pohybu

Jistě skončí plošný zákaz nočního vycházení. Ten teď platí od 21 hodin do pěti ráno, byť s výjimkami, jako jsou cesty do zaměstnání nebo cesty zdůvodněné ochranou života nebo majetku. Policie nyní čeká, jak bude dál postupovat vláda, případně jednotliví hejtmani, a velký otazník se vznáší i nad významnějším omezením pohybu v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které kabinet od půlnoci uzavřel.

Policejní hlídky, které nyní kontrolují lidi na hranicích okresů, jsou zde v rámci nouzového stavu, v neděli by tak jejich služba skončila. „Nevím, jestli ta opatření se dají přepsat do ochranného opatření ministerstva zdravotnictví. My počítáme s čtyřdenním cyklem a službu jsme připraveni vykonávat dlouhodoběji,“ řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

„Je řada možných způsobů, ke kterým může přistoupit jak kraj, tak vláda. Místo se dá samozřejmě kdykoliv opustit, ale my jsme připraveni na tu variantu, kdy bychom pokračovali, a tak to nastavujeme i dál,“ sdělil krajský policejní ředitel v Karlovarském kraji Petr Macháček. 

Školství

Školství by se konec nouzového stavu nijak dotknout neměl, což dlouhodobě avizuje i ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud jde o regulace škol, je možná i mimo nouzový stav cestou ministerstva, opět ale se zhodnocením, zda jsou jednotlivá omezení proporční, zda neexistuje lepší, méně zatěžující řešení,“ potvrzuje právník specializující se na zdravotnictví Ondřej Dostál.

I nadále platí, že se výuka ve školách týká těch nejmenších dětí v mateřských školách a v přípravných třídách základních škol, žáků speciálních škol a prvňáků a druháků základních škol. Všichni ostatní pokračují distanční výukou, a o jejich návratu se vedou jednání bez ohledu na nouzový stav – jednou z podmínek by mohlo být jejich pravidelné testování.

Pokud jde o pondělní výuku, školy, podle školských odborů, počítají s pokračováním v současném režimu, třebaže oficiální informace zatím neobdržely. „Všichni se chceme chovat rozumně. Školy určitě otevírat nebudou, ale od státní správy bych očekával, že na to relevantně zareagují informacemi pro ředitele škol,“ sdělil předseda školských odborů František Dobšík. 

Obchody a služby

S koncem nouzového stavu by od pondělí mohli otevřít podnikatelé. Otázka visí nad zpřístupněním restauračních zařízení, trhů, společenských akcí nebo ubytovacích zařízení. Ty se totiž mohou omezit lokálně, anebo plošně na základě zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví, který svůj dosah na tyto oblasti explicitně zmiňuje.

Naopak maloobchod a služby by mohly vítat zákazníky. Zákon o ochraně veřejného zdraví je explicitně neuvádí; pracuje sice s formulací, že „lze zakázat či omezit další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“, pražský městský soud ale vloni na jaře jakékoliv omezení maloobchodního prodeje bez nouzového stavu vyloučil.

Určitá omezení v těchto provozech může dál nařizovat hygiena – tedy povinné nošení roušek, rozestupy, používání dezinfekce nebo maximální počet zákazníků přítomných v provozovně. Někteří podnikatelé si otevřením přesto nejsou jistí a čekají na zprávy, které přijdou od vlády, případně od hejtmanů.

„Vláda musí zareagovat na to, že musíme být dva, tři měsíce bez řady základního zboží,“ prohlásil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Všichni obchodníci jsou připraveni otevřít, když to bude možné. Jsme připraveni omezovat lidi v obchodech tak, aby se neshlukovali, mít všude desinfekce, instalovat plexiskla. Aby sektor dokázal přežít, musí otevřít – a musí se začít nakupovat.“ 

Kultura

Stejně jako v případě restaurací a ubytování by i chod kultury mohl dál regulovat ministerský výnos. Zákon o veřejném zdraví dosáhne na divadla i kina, své služby by naopak mohly začít nabízet knihovny – ty v tuto chvíli pouze bezkontaktně, s koncem nouzového stavu by mohly otevírat výdejní okna, případně plné provozy. 

Sportoviště

Ve chvíli, kdy přestane platit nouzový stav, by se měla otevřít pro sportovce i veřejnost všechna venkovní i vnitřní sportoviště nebo tělocvičny, navíc by se měla zpřístupnit divákům - nutností by měly být rozestupy a roušky.

V platnosti by podle Národní sportovní agentury zůstala pro všechny i povinnost nošení roušky ve vnitřních prostorech sportoviště s výjimkou doby tréninku, cvičení, turnaje či závodu. Hygienické stanice zase mohou upravit ještě počty osob, které mohou být na sportovišti.

Na možné otevření se připravují zejména lyžařské areály; vlekaři i před čtvrtečním hlasováním sněmovny patřili k nejhlasitějším kritikům dosavadních omezení. Pokud se tak během víkendu nic nezmění, je podobně připravená na otevření většina lyžařských středisek.

„Je otázka, co s naším ubytováním, s našimi gastro-službami, ale samozřejmě pro nás svým způsobem dobrá zpráva, že se to (zvládání pandemie) začne řídit nějakými parametry ve vztahu k tomu, co se děje v kterém kraji,“ komentoval předpokládaný konec plošných opatření spolumajitel jesenického ski-areálu Kopřivná Karel Ležatka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...