Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.

„Evropa je dnes vzhůru – naprosto vzhůru,“ řekla von der Leyenová. Evropané nyní podle šéfky Evropské komise (EK) jasně vědí, že musí dohnat inovační zaostávání, posílit konkurenceschopnost, vybudovat vlastní obranné kapacity či posílit partnerství napříč světem. „Naučili jsme se, že když jsou velké krize, tak Evropa umí poskytnout správné odpovědi,“ dodala.

Energetické, pandemické i klimatické krize a také ruská válka na Ukrajině podle von der Leyenové ukázaly, že Evropa z takových výzev dokáže vyjít silnější. Za fakt neotřesitelné jednoty označila to, že se v pondělí představitelé evropských zemí sešli v Tiraně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož země od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi. „Po tři roky prokazujeme naši jednotu,“ řekla.

Von der Leyenová zároveň v Tiraně oznámila, že Evropská unie dokončuje nový balík sankcí, kterými chce zvýšit tlak na ruského vládce Vladimira Putina. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.

Šéfka EK zdůraznila, že stávající protiruské sankce fungují a Rusko bolí, neboť přichází o výnosy z prodeje ropy a plynu, vzrůstá jeho deficit a inflace je na vysoké úrovni.

Merz hovořil o nelegální migraci

Jedním z témat summitu byla také migrace, o níž hovořil nový německý kancléř Friedrich Merz. Ten prohlásil, že Německo muselo proti nelegální migraci zasáhnout samo. „Vše, co děláme, je v souladu s evropským právem a v koordinaci s našimi sousedy,“ zdůraznil. Představitele evropských zemí ujistil, že německé kroky nejsou namířeny proti ostatním, zároveň však své kolegy vyzval, aby proti migrační hrozbě rovněž zakročili. „Jasně, striktně a efektivně.“

Berlín ve snaze zastavit nápor migrantů bez dokladů do země kontroluje hranice se všemi svými sousedy včetně Česka.

Summit EPC, který je neformální platformou s cílem podporovat politický dialog v Evropě, a přispívat tak k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě, využil německý kancléř i k diskusím o hospodářsko-politickém rozvoji kontinentu.

Merz zároveň vyzval ostatní lídry, aby si Evropa udržela na své straně USA. „Nemůžeme nahradit to, co Američané dělají v Evropě pro náš mír a svobodu,“ míní. Doplnil rovněž, že Německo je Spojeným státům vděčné za to, co pro ně Američané po druhé světové válce učinili, neboť se stali zárukou míru.

Výdaje na obranu

Od lednového návratu Donalda Trumpa do křesla amerického prezidenta jsou vztahy mezi USA a evropskými zeměmi složité. Důvody napětí jsou mimo jiné Trumpova celní politika a také jeho požadavek, aby evropské země dávaly na obranu více peněz. Chtěl by, aby členské státy NATO vydávaly na obranu až pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Severoatlantická aliance nyní jedná o tom, jak by takové investice vypadaly. Jedním z řešením je do nákladů zahrnout investice do infrastruktury, kterou může využít i armáda.

Stávající dvouprocentní cíl investic do armády splnilo Německo poprvé v loňském roce. Merz v pátek ujistil, že jeho vláda bude s navyšováním zbrojních výdajů pokračovat. „Utrácíme hodně a budeme utrácet ještě více,“ avizoval. Zároveň poukázal na to, že není možné hovořit jen o penězích, ale také o efektivitě investic a zbrojního vybavení.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul přitom ve čtvrtek na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v turecké Antalyi podpořil Trumpův požadavek na masivní zvýšení výdajů na armádu, a to až ke zmíněným pěti procentům HDP. V Německu tím ale Wadephul vyvolal zdrženlivé až odmítavé reakce.

O potřebě většího zbrojení v Tiraně hovořil i britský premiér Keir Starmer. Ten řekl, že do roku 2027 bude Británie dávat na armádu 2,5 procenta HDP. Více investovat do obrany chce i Česko, které plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta HDP.

Jednání o Dukovanech

Summitu se účastnil i český premiér Fiala, který jednal s francouzským prezidentem Macronem o řešení dostavby jaderné elektrárny Dukovany. „Panu prezidentu Macronovi jsem objasňoval českou pozici a možné důsledky kroků, které dělá francouzská společnost (EDF). A dál bych to také nekomentoval,“ sdělil Fiala.

Už před odletem do Tirany avizoval jednání s von der Leyenovou s tím, že chce, aby znala kromě francouzského pohledu i ten český. Podrobnosti rozhovoru s šéfkou EK ale po jednání nekomentoval.

Místopředseda EK Stéphan Séjourné poslal začátkem měsíce do Prahy dopis s apelem na odložení podpisu smlouvy s jihokorejskou společností KHNP. Podle něj je potřeba prošetřit, zda tento vítěz tendru neobdržel dotační podporu. Z toho firmu podezřívá francouzská EDF. KHNP ale dlouhodobě odmítá, že by jakékoli subvence obdržela a ohrazuje se proti tvrzením, že porušuje evropskou legislativu. Připravená je bránit se právními prostředky.

V zájmu Česka je podle Fialy urychlení celého procesu, protože zdržování přináší ekonomické škody. Dostavba nových bloků je naprosto zásadní pro energetickou bezpečnost i ekonomickou sílu Česka, míní. Doufá v rychlé rozhodování českých soudů. Opoziční ANO doporučuje nechat podpis smlouvy o dostavbě Dukovan příštímu kabinetu.

Nahrávám video

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, míní Fiala

Fiala se před odletem na summit vyjadřoval i k dalším záležitostem. „Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, potřebujeme silnou ekonomiku,“ prohlásil. Evropské státy by se podle něj na toto měly soustředit.

S ostatními lídry hodlal hovořit o potřebě snížení cen energií a odolných energetických infrastrukturách. „Potřebujeme to i proto, abychom obstáli v konkurenci států, které jsou v této oblasti úspěšné. Jako USA a Čína,“ řekl a dodal, že je důležité pokračovat ve snižování energetické závislosti na Rusku, což se podle něj Česku daří.

Dále plánoval hovořit o snaze zjednodušit a odstranit některé regulace v klimatické politice. Ta podle něj musí reflektovat proměnu bezpečnostního a ekonomického prostředí. V Tiraně chtěl okomentovat také nutnost prohloubit unijní vnitřní trh. „Je do něj potřeba postupně integrovat kandidátské státy, protože to oběma stranám přinese výhody,“ sdělil před odletem.

Již šesté setkání neformální platformy, která si dala za cíl podporovat politický dialog v Evropě a přispívat tak k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě, podle předsedy vlády přináší prostor pro otevřenou veřejnou diskusi. Dialog v Evropě Fiala vnímá jako důležitý „zvláště v dnešní době“. Mluvit hodlal i s neunijními lídry. Přítomni byli zástupci z celkem 47 zemí.

Nahrávám video

„Cílem je si vyříkat věci,“ vysvětlil analytik

Lídři evropských zemí v Albánii jednali ve třech blocích o bezpečnosti kontinentu a odolnosti demokracie, konkurenceschopnosti a ekonomické bezpečnosti, o migraci či posílení postavení mladých. Do Tirany dorazil například i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

„Cílem je vyříkat si věci, hledat nějaká řešení, ale nebýt tlačen k tomu najít dohodu, ať už na společném prohlášení, nebo na řešení konfliktu. K tomu jsou jiná fóra,“ upozornil na neformálnost summitu EPC analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Nahrávám video

Prioritou Ukrajiny je příměří, říká Zelenskyj

Na summit přiletěl i ukrajinský prezident Zelenskyj. Ten v Tiraně zopakoval, že prioritou Ukrajiny je příměří. „Plné, bezpodmínečné a opravdové příměří. Musí nastat okamžitě, aby se zastavilo zabíjení a aby položilo pevné základy diplomacii,“ sdělil ukrajinský prezident. Po konci jednání v Istanbulu dodal, že Kyjev je připraven podniknout co nejrychlejší kroky k nastolení opravdového míru. Pokud Rusko příměří odmítne, měly by následovat tvrdé sankce, napsal.

K jednání v Istanbulu se vyjádřil také britský premiér Starmer, podle něhož musí ruský vládce usednout k jednacímu stolu. „Rusko hraje své hry,“ zdůraznil předseda vlády, podle kterého není Moskva v mírových snahách upřímná. Britský premiér naopak ocenil postoj Ukrajiny. „Je jasně stranou míru,“ poznamenal. Francouzský prezident Macron pak míní, že na Rusko bude nutné zvýšit tlak.

Po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v Istanbulu společně telefonovali z Tirany Macron, Merz, Starmer, Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ruský přístup k jednání s Ukrajinou označili lídři Británie, Francie, Polska a Německa za nepřijatelný.

„Diplomatické úsilí, které jsme dosud vyvinuli, bohužel ztroskotalo na chybějící ruské připravenosti učinit první kroky správným směrem,“ poznamenal Merz. K jednání v Istanbulu se vyjádřil i Fiala, podle něhož se vzhledem k výsledkům jednání musí tlak vůči Rusku stupňovat.

Nahrávám video

Summitu předcházela cesta předsedy Evropské rady Antónia Costy do zemí západního Balkánu, během níž je ujistil o jejich unijní budoucnosti. Costa, který summit spolupořádá s albánským premiérem Edim Ramou, navštívil před Albánií Černou Horu, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Kosovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 9 mminutami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 39 mminutami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 9 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 10 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 16 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.