Byli na místě střelby a teď se s tím vyrovnávají. Se záchranáři, policisty i přeživšími natáčeli Reportéři ČT

Nahrávám video

Byli na místě tragické střelby na filozofické fakultě a teď se s tím vyrovnávají. O tom, co prožili, chtějí sami mluvit a své pocity sdílet. Ubližuje jim i nenávist, která se šíří na sociálních sítích. Speciální vydání Reportérů ČT se věnovalo přeživším i těm, kteří zasahovali 21. prosince na Filozofické fakultě UK.

„Na operačním středisku hasičského sboru sloužím téměř 29 let, ale musím říct, že 21. prosinec pro mě byl asi psychicky nejnáročnější a řekl bych, že i nejhorší den, který jsem na operačním středisku zažil,“ míní vedoucí směny operačního střediska pražských hasičů Pavel Boček. Zásadou je prý nenosit si práci domů, tenhle případ se ale prý „pod kůži dostal“.

„Když jsem přišla na dispečink a viděla spousty linek, které začaly zvonit, odhodila jsem věci a šla jsem je zvedat. Prvních pár hovorů byly dívky, které byly na škole a prosily o pomoc,“ sděluje vedoucí operačního střediska pražské záchranné služby Jana Poštová. Okamžitě se prý na místo posílaly posádky a rozběhl se proces mimořádné události.

„Začaly chodit i tísňové esemesky, kdy lidé, kteří nemohli ani mluvit, psali, že jsou v ohrožení života – v tu chvíli jsme skutečně tady všichni úplně strnuli,“ uvádí Boček. „V první fázi jsme tam byli asi čtyři záchranáři a na jednoho záchranáře jsme měli dva až tři pacienty. Musíte si sami připravit infuzní set. V tu chvíli jsem zjistil, že se mi třepou ruce,“ sděluje záchranář Jiří Strašek.

Odžít si to

Na místo byly povolány i desítky psychologů a interventů od policie a hasičů, kteří se v prvních chvílích věnovali evakuovaným studentům. Na lidi ze záchranných složek, kteří na fakultu zamířili, dopadaly emoce po skončení zásahu. „Určitě je velmi důležité sdílení a propojení. Jsme jenom lidé a potřebujeme si to odžít. (...) I my jsme brečeli,“ dodává Poštová. Podle psychologů neexistuje univerzální návod pro všechny, jak se s takovou událostí vyrovnat, pomáhá ale například sdílení pocitů.

„Co se týká emočních důsledků, tak na sobě pozoruji, že jsem prchlivější. Takové ty náhlé úzkosti máte taky. Že se vlastně nic nijak zvlášť neděje a najednou je vlastně něco špatně a vy ani nevíte co. Najednou jste ohroženi,“ popisuje David Vichnar, jenž na fakultě pracuje jako odborný asistent. V době střelby přišel na fakultu, poté uvázl ve výtahu.

Telefony, které zvonily

„V místnosti, kde bylo nejvíc zraněných a nejvíc usmrcených lidí, tak byly mobilní telefony, které zvonily,“ vzpomíná zasahující policista Jan Ušák. „Člověk, byť to nechtěl, tak viděl, že volá táta, máma... A to bylo hrozně těžké,“ dodává další ze zasahujících policistů Jakub Sauer. Na místě střelby byli jedni z prvních policistů v řádu jednotek minut.

„Před těmi svátky je to těžké a každý to řešil jinak. Já jsem se prostě musel restartovat alkoholem. Je to tak, protože to nešlo. Vstřebat to, pochopit to, člověku se to samozřejmě vrací,“ říká Sauer. Záchranář Strašek vzpomíná, že mu po zásahu běhaly obrazy z něj před očima. „Zjistíte, že jste unavení, že nemůžete usnout, nemůžete spát a vlastně zjistíte, že prožíváte posttraumatickou poruchu,“ uvádí.

Strašek uvádí, že dostal i jednu nečekanou podporu. Od dívky, která měla poranění obou kotníků, před ní ale dostávali přednost pacienti se závažnějším poraněním. „Když už se konečně dostala řada na ni, že by měla odjíždět, tak mi řekla: ‚Já ještě ne, odvezte támhle tu paní, ta vypadá, že to potřebuje víc.‘ A to pro mě v tu chvíli bylo takové osobní hrdinství té slečny, že zažila takový zážitek a dá přednost někomu jinému před sebou,“ sděluje.

Trestní oznámení na poslance

Příspěvků, ve kterých jejich autoři střelbu zpochybňují, projevují se nenávistně, nebo čin schvalují a vyhrožují jeho napodobením, se objevily stovky. Řadu z nich už kontaktovala policie a některé zadržela. „Těm lidem bych asi přála, aby tady seděli s námi, aby si stejně jako každý z nás zvedli sluchátko, kde pláče mladý člověk, prosí o pomoc, prosí o život,“ říká Poštová.

Policie už v případech zpochybňování či schvalování střelby jedná. „Podnětů jsme dostali stovky. Přibližně 150 z nich jsme vyhodnotili jako opravdu relevantní a v 85 případech byly dokonce zahájeny úkony trestního řízení. Zajímavostí je, že v jedenácti případech už to směřuje ke konkrétnímu pachateli,“ míní mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Univerzita Karlova podá trestní oznámení i na poslance SPD Jiřího Kobzu. Ten na sociálních sítích označil vraha za „produkt inkluzivního vzdělávání“. „My už na tom pracujeme a (trestní oznámení, pozn. red.) podáno bude,“ předeslala rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Záchranné složky v den střelby ošetřily a do nemocnic převezly pětadvacet raněných. Čtrnácti, převážně mladým lidem, pomoci už nemohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 10 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.