Část mladistvých v ústavech musí nově platit zdravotní pojištění. Ředitelé varují před dluhy

Nahrávám video

Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.

Patnáctiletá dívka se do výchovného ústavu v Jindřichově Hradci dostala kvůli problémům ve škole. „Ve škole mě šikanovali kvůli tomu, jak vypadám, i kvůli tomu, jaké jsem měla známky. Bylo to příšerné,“ popsala. Do školy už nedokázala chodit a skončila na psychiatrii. Nyní navštěvuje alespoň kurzy, do školní lavice se ale chce vrátit.

I ona si musí od ledna podle novely zákona platit zdravotní pojištění – přes tři tisíce korun měsíčně. Stát ho totiž nově hradí jen za ty mladistvé, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu, tedy jako výchovné opatření za protiprávní jednání. „Děti, které mají uloženou nějakou trestní sankci, jsou na tom stejně jako osoby ve výkonu trestu, za které stát zdravotní pojištění platí,“ vysvětlil ředitel odboru dohledu na zdravotní pojištění ministerstva zdravotnictví Adam Ander.

Ve stejných výchovných ústavech jsou ale i děti, které pobyt doma nezvládají kvůli psychickým nebo jiným problémům. Právě za ty stát nově pojistné nehradí. „Jde v zásadě o jinou formu rodinné výchovy. I takové děti si musí pojistné řešit samy, podobně jako v běžné rodině,“ dodal Ander.

Ke změně podle něj ministerstvo zdravotnictví přistoupilo na základě připomínky ministerstva práce a sociálních věcí, které upozorňovalo na terminologické nepřesnosti a zásadní rozdíl mezi ústavní a ochrannou výchovou. Při hodnocení připomínky resort využil také zprávu veřejného ochránce práv z roku 2022. Ta školským zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy vytýkala nedostatečnou přípravu dětí na uplatnění na trhu práce.

Ústavní výchova je jinou formou péče o dítě. Rozhoduje o ní soud v opatrovnickém řízení. Může ji nařídit, pokud je vážně ohrožený nebo narušený tělesný, rozumový či duševní stav nebo řádný vývoj či výchova dítěte. Případně musí existovat vážné důvody, proč nemohou jeho výchovu zabezpečit rodiče. Jde o nejzazší řešení, ke kterému je možné přistoupit pouze, pokud nebylo možné péči o dítě zabezpečit jiným způsobem, například svěřením do péče blízkých či pěstounů. V ústavní výchově v Česku vyrůstá přibližně 6500 dětí.

Ochranná výchova je druh trestní sankce. O jejím uložení rozhoduje soud pro mládež. Může ji za spáchané provinění uložit buď mladistvému, pokud není náležitě postaráno o jeho výchovu, a tento nedostatek není možné odstranit, případně jeho dosavadní výchova byla zanedbána, nebo prostředí, v němž žije, neposkytuje záruku náležité výchovy. Soud může uložit ochrannou výchovu také dětem mezi dvanácti a patnácti lety, které spáchaly čin jinak trestný. A to takový, za který dospělým hrozí výjimečný trest. Vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenácti let. Ochrannou výchovu má v Česku uloženu přibližně 120 dětí.

zdroj: Veřejný ochránce práv

Hrozba dluhů a penále

„Náš ústav tu není proto, aby děti naučil jen chodit do školy. Je tu proto, aby je naučil řádně se chovat a ovládat se, škola pak nabíhá jako přidaná hodnota,“ uvedl ředitel Výchovného ústavu, střediska výchovné péče a střední školy Jindřichův Hradec Pavel Vítkovský.

Podle Adama Andera mají mladiství dvě možnosti. „Buď si pojistné skutečně platí sami, nebo se zaregistrují na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,“ upřesnil. Pravidelné docházení kamkoli, i na úřad práce, je ale pro děti, které si prošly traumaty, často problematické. „Pokud nebudou na úřad práce řádně docházet, budou jim narůstat dluhy a penále. Děti tak mohou z ústavu odcházet s obrovským dluhem,“ varoval Vítkovský.

Ve výchovném ústavu v Jindřichově Hradci je aktuálně 36 dětí, změna by se podle vedení mohla dotknout zhruba čtvrtiny z nich. V celém Česku by se kvůli novele zákona mohly do dluhů dostat stovky dětí „Ministerstvo školství dopad uvedené úpravy vyhodnocuje a je připraveno iniciovat jednání, která by vedla k případným změnám,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura. Ministerstvo zdravotnictví podle Andera zatím změnu znění novely nepředpokládá, i ono ale její dopady sleduje.

Stát je plátcem zdravotního pojištění vždy za nezaopatřené děti do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26 let věku, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, tedy studují. V běžném životě, mimo institucionální výchovu, musí po skončení povinné školní docházky pojištěnec pojistné buď platit sám, studovat, pracovat, nebo se registrovat na úřadu práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...