Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
„Těch šedesát miliard je neočištěný schodek. Když od toho odečteme nerealizované převody na financování základních a středních škol, je to kolem pětadvaceti miliard, což je obdobná částka jako za stejné období loňského roku,“ upřesnil k výsledkům hospodaření ředitel odboru financování územních rozpočtů Miroslav Matej z resortu financí.
Pokud jde o výdaje na projekty, tak ty se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily přibližně o pětinu. „Je to vidět, že města a obce makají a investují, protože máme pololetí a většina plateb, které budou, tak budou uskutečňovány – jako každý rok – až na podzim,“ poznamenává výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková. Nejvíc peněz mířilo do základních škol, rekonstrukcí silnic, ale také do bydlení a sportovišť.
Historické maximum se vedle investic týká právě i stavů na kontech. Ministerstvo odhaduje, že pololetní zůstatky peněz na účtech samospráv atakovaly hranici šesti set miliard korun.
Aktuální trend realizovaných akcí si resort financí pochvaluje. Překonání loňského celoročního rekordu ale ještě můžou ovlivnit podzimní volby. „Každé město se snaží dokončit to, co započalo, aby do voleb mělo vyčištěný stůl. Můžeme očekávat, že pravděpodobně už nové projekty do konce roku nebudou, ani by se možná už technicky nestihly. Ale že budou dokončeny ty, které byly v minulém období připraveny,“ předpokládá Vladyková.
Praha realizuje málo investic
Kritikou ale zástupci vlády nešetří v případě Prahy. Podle resortu zatím z plánovaných šedesáti miliard realizovala deset miliard investic. Úředníci navíc odhadují, že ke konci roku využije hlavní město jen zhruba polovinu z plánované částky.
„Má vysoké přebytky na účtu. Není schopna ty peníze proinvestovat. To znamená, že by bylo asi rozumné podívat se na to přerozdělování a upravit to třeba i tak, aby se prostředky nekumulovaly v Praze, ale dostávaly je obce, města, kde se peněz nedostává,“ navrhuje člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Jenom samotné metro D je přes sto miliard, takže v tomto směru jsme schopni to investovat. Problém je, že u těch největších (věcí) dneska narážíme na zákon o veřejných zakázkách,“ reaguje pražský radní pro oblast financí a rozpočtů Zdeněk Kovářík (ODS).
Schillerová chce úspory uložit v ČNB
Za alarmující označuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) stavy na účtech samospráv. Vysoké zůstatky dlouhodobě kritizuje. Zástupci obcí namítají, že si na projekty musí naspořit.
„Budu jednat na konci srpna s panem guvernérem (ČNB Alešem) Michlem, protože chci maximální motivaci, aby ty peníze, to je takový první krok, ležely aspoň z velké části na účtech České národní banky. Protože to samozřejmě zvyšuje rating Česka, je to celkově pro nás výhodnější,“ uvedla Schillerová.
„Pokud je samospráva u nějaké finanční instituce, a jste tam dlouhodobě, dlouhodobě s ní spolupracujete, tak získáváte i lepší produkt, když si berete úvěr. Na druhou stranu chápu i požadavek paní ministryně, aby se úspory dávaly do ČNB. Ale tam musí dojít k větší digitalizaci procesů, aby to bylo pro samosprávy rychlejší, komfortnější,“ míní poslankyně za opoziční Starosty a členka předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková.
Pokud se na trendu nic nezmění, podle prognóz ministerstva by do deseti let měly samosprávy na účtech bilion korun.
