Části solárních elektráren se zřejmě zvýší daň, rozhodli poslanci

Solární elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově by na ně dopadl odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak mohou vzrůst odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou šlo 29,1 miliardy korun.

Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Státu by změna mohla ušetřit miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard korun. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy korun v rámci IRR. Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun, z toho 27 miliard ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl.

Havlíček také podpořil návrh zpravodaje Pavla Pustějovského (ANO), aby vláda mohla o přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, to ale sněmovna nepřijala. Odmítla také návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta.

Podle šéfa resortu obchodu a průmyslu zákon řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě.

Dolní komora na návrh Martina Kolovratníka (ANO) osvobodila od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřinu spotřebovanou ve veřejné drážní dopravě. Týká se to osobních i nákladních vlaků, tramvají, trolejbusů nebo lanovek.

Prošla také přechodová podpora pro teplárny. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ vysvětlil Pavel Pustějovský (ANO).

Pro zákon jako celek zvedlo ruku 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD, KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Novelu podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Podle Havlíčka tak sněmovna odčinila své selhání. „Udělali jsme tlustou čásru za minulostí – s ohledem na podporu fotovoltaiky – vybudovanou v roce 2009, 2010, kdy došlo k totálním selhání sněmovny,“ prohlásil.

Zákon kritizují energetici

Schválení novely sněmovnou kritizuje Solární asociace. Podle ní tím poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. „Likvidační kombinace povolené výnosnosti 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie,“ okomentoval předseda představenstva asociace Jan Krčmář.

Svaz moderní energetiky upozornil, že dolní komora také odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice. „Poslanci, zejména vládní koalice, tak do budoucna ohrožují konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech,“ řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem považuje za likvidační pro fotovoltaické elektrárny.

Komora obnovitelných zdrojů energie uvedla, že v oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE sněmovna schválila návrh, který komora podporuje a jenž státu ušetří tři miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky. „Bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy obnovitelných zdrojů energie,“ podotkla.

Novelu proti takzvaným energetickým šmejdům poslanci neprojednali

Sněmovna měla na programu také novelu proti takzvaným energetickým šmejdům. Předloha by měla zlepšit ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi. Zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Poslanci ale ve středu schvalování lepší ochrany spotřebitelů nedokončili. Finální kolo projednávání by mělo pokračovat v pátek.

Poslanci by mohli schvalovat také zlepšení dohledu nad dodržováním pracovní doby strojvedoucích a možnost rezervace konkrétní registrační značky na vozidla. Zjednodušit by se měl podle vládní novely o podmínkách provozu také zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozu.

Odpoledne dolní komora pokračovala ve druhém čtení vládního návrhu na dodatečné zvýšení penzí o 300 korun od ledna, které nedokončila minulý týden. Očekává se, že k závěrečnému kolu bude svolána mimořádná schůze koncem července. Většina stran navrhla dodatečné úpravy oproti vládnímu návrhu, většinou chtějí vyšší valorizaci. Lidovci přišli také s požadavkem, aby se snížily penze lidem, kteří zasedali ve vládách či parlamentu před revolucí, což ale ostře kritizovali komunisté a návrh se nezamlouvá ani SPD.

Protože debata o důchodech trvala poslancům velmi dlouho, nestihli dokončit druhé čtení novely zákona o sociálních službách. V 18 hodin měly začít volby členů některých  rad, které ale proběhly jen zčásti. Zbytek se neuskutečnil, protože si opoziční strany vzaly přestávky až do konce jednacího dne – v součtu na deset hodin.