Ceny v českých obchodech zůstanou beze stropu, řekl Nekula. Věří v sílu konkurenční soutěže

Nahrávám video

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku od pondělí na tři měsíce stanovilo cenový strop na vybrané potraviny. Opatření se dotkne téměř čtyř set různých položek. Na těch vybraných bude označení „Protiinflační garance“ a jejich ceny prodejci zveřejní na svých webových stránkách. Nekula upozornil na to, že na Slovensku se vyjednání o cenových stropech neúčastnili zástupci zemědělců.

Ministr také řekl, že ceny potravin na Slovensku jsou u některých položek vyšší než ceny v Česku v akčních nabídkách. Uvedl, že vejce velikosti M v přepočtu vycházejí na Slovensku na devět korun na vejce, zatímco v Česku je minulý týden nabízel obchodní řetězec pod čtyřmi korunami za kus. Jako další příklad uvedl máslo, které na Slovensku nyní stojí po zastropování cen v přepočtu 79 korun za 250 gramů. V Česku v akci se objevila cena 29,90 koruny, podotkl. „Daleko lepší je zdravá soutěž mezi obchodními řetězci. Nechceme zabetonovat vysoké ceny,“ řekl.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v pondělí uvedl, že tuzemské řetězce se ke stanovení maximálních cen zatím nechystají. Ceny se podle něj drží na relativně nízké úrovni, protože obchodníci častěji zavádějí slevové akce. V Česku se podle Prouzy aktuálně prodá přes šedesát procent potravin ve slevách. Zastropování podle něj přitom není nic jiného než dlouhodobá slevová akce na předem určenou část sortimentu. „Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,“ poznamenal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Potraviny byly na Slovensku letos v únoru stejně jako v lednu meziročně dražší o 28,6 procenta. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 15,4 procenta z lednových 15,2 procenta. Ceny potravin v Česku v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta.

Řešením podle Nekuly není v současné době ani snižování DPH u potravin. „Byť bychom snížili o patnáct procent, zákazník to vůbec nepozná, jenom bychom udělali díru do rozpočtu. V tento okamžik je potřeba napravit trh,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24. 

Další podnět na antimonopolní úřad

Nekula také řekl, že meziročně vejce v tuzemsku podle Českého statistického úřadu zdražily o 92 procent a jejich cena vzrostla nejvíce z celé Evropské unie. „Víme, že v loňském i letošním roce extrémně vzrostly ceny krmných směsí, které tvoří zhruba sedmdesát procent nákladů na produkci vajec, což se promítlo do cen,“ řekl.

Zdražení potravin v obchodech podle Nekuly ale naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. „Je to přirozená vlastnost každého hráče na tom trhu – kdo získává větší a větší postavení, tak samozřejmě chce využívat maximum své síly,“ podotkl.

Podle něj je také nerovné postavení v podobě několika obchodních řetězců versus tisíce potravinářů a desítek tisíc zemědělců. Považuje za nutné, aby obchodní řetězce mezi sebou soutěžily. „Ale soutěžily v tom, jak udělat co nejlepší, to znamená nejnižší, cenu pro koncového zákazníka. Ne, aby se domlouvaly, že zvednou koordinovaně u některých komodit ceny nahoru,“ zdůraznil.

Doplnil nicméně, že není jednoznačné, že za zdražování mohou pouze obchodníci. „Ne všichni zemědělci a ne všichni potravináři jsou svatoušci, ale my tady vidíme dominantní postavení obchodních řetězců,“ dodal.

Obchodníci mají ale kritiku za neoprávněnou. „Ono je to nejjednodušší řešení, protože obchodník je na konci toho řetězce, prodává zboží zákazníkovi. Je potřeba si uvědomit, že máme v České republice různé obchodníky. Na trhu jsou malí, velcí obchodníci, každý nakupuje za jiné ceny,“ řekl předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Nahrávám video

K vejcím Nekula uvedl, že zatímco v lednu 2022 měli zemědělci na jednom vejci přirážku dvanáct haléřů, letos v lednu mají jednu korunu. Obchodníci podle něj měli loni v lednu obchodní přirážku jednu korunu, letos je to již 2,10 koruny. „Skoro by se zdálo, že obchody mají s prodejem vajec větší náklady než zemědělci. Vypadá to, jako by v obchodech přikrmovali nosnice na pultech obchodů,“ doplnil.

Úterního jednání meziresortní skupiny, která se sešla poprvé, se kromě zástupců ministerstev účastnil také zástupce Úřadu vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle Nekuly se velká část jednání věnovala kompetencím kontrolních orgánů. „Dohodli jsme se, že dozorové orgány budou pracovní skupině pravidelně reportovat výsledky kontrol v oblasti potravin,“ řekl ministr. Za nejdůležitější úřady označil ČOI a specializovaný finanční úřad. V oblasti kvality a bezpečnosti potravin má podle něj kompetence Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Zdražení vajec je podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala ale hlavně důsledkem rostoucích cen krmných směsí. „Na cenách směsí se podepsaly jednak vysoké ceny obilovin a jednak ceny energií. Náklady rostly poměrně rychlým tempem a v řadě případů se nám jako zemědělcům nepodařilo tyto náklady promítnout do cen,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že také v případě vajec jde o otázky nabídky a poptávky. 

Souhlasí s ním i šéfka potravinářské komory Dana Večeřová. „Hraje v tom roli také to, že řada chovů se přeorientovává na podestýlkové chovy, což je samozřejmě drahé a je tam menší výnosnost,“ dodává. K vyšším cenám vajec podle ní proto kromě obchodníků přispělo více vnějších faktorů. 

Debata o cenových stropech pro potraviny je podle Doležala důležitá, není si ale jistý, že může v současném kontextu zafungovat. „V danou dobu, kdy tu výrazným způsobem rostla inflace a ceny, je otázkou, jestli už jsme našli strop, který je schopen spotřebitel ještě tolerovat. A znamená to také další výdaje pro vládu,“ zmínil. Doplnil, že snížení DPH na potraviny nemusí mít požadovaný efekt kvůli nastavení stropů na energie. 

Nahrávám video

Cena cukru

Nekula uvedl, že u kontrol je pro něj důležitý výsledek a že díky tlaku na obchodníky cena cukru v lednu a únoru klesla. Poznamenal, že začala platit novela zákona o ochraně spotřebitele, kterou by se měla inspekce řídit. „Zástupce průmyslu a ministerstva obchodu jsme vyzvali, aby pracovníky ČOI informovali, že novela obsahuje i paragraf 12a,“ řekl. Ten uvádí, že informace o slevě z ceny výrobku musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době třiceti dnů před poskytnutím slevy.

Je podle něj potřeba důsledně postihovat kvazislevy, na což směřoval i jeho podnět v případu, kdy cukr krystal byl v obchodě nabízen ve slevové akci za 32,90 koruny a cena bez slevy byla 39,90 koruny. Podle Nekuly nešlo o slevu, protože cena v akci byla běžná cena. „To, co prezentovala, že jen zkontrolovala cenovky, je nedostatečné,“ poznamenal.

Doplnil, že antimonopolní úřad nemůže diktovat ceny a jeho prací je postihovat kartelové dohody. Na zdražení cukru na podzim loňského roku směřoval také jeho první podnět, který na ÚOHS poslal. „Nárůst neudělal jeden řetězec. Vše nasvědčuje tomu, že došlo k nějaké koordinaci několika významných hráčů,“ dodal.

Žádost o použití rezervy

Ministerstvo zemědělství v úterý také uvedlo, že Nekula na pondělní schůzce s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim požádal o použití zemědělské rezervy EU na podporu odvětví nejvíce zasažených růstem energií a dalších nákladů. Loni dostali mimořádnou podporu 831 milionů korun chovatelé prasat, krav nebo pěstitelé jablek a brambor.

Nekula prosazuje, aby se podpora nejvíce zasažených odvětví řešila na celoevropské úrovni. Minulý rok dostala ČR 270 milionů korun z EU, jako spolufinancování šlo z vládního rozpočtu na podporu dalších 540 milionů.

Na jednání ministrů zemědělství v Bruselu jednal Nekula také o situaci na trhu se zemědělskými komoditami. „Musíme i nadále usilovat o plynulý vývoz z Ukrajiny, a to kvůli potravinovému zabezpečení na celém světě, současně však musíme podpořit i naše producenty, aby tyto výkyvy na zemědělských trzích ustáli,“ uvedl.

Podle Nekuly by možnost využít rezervu měly mít všechny členské státy EU, které jsou zasažené zvýšeným dovozem některých komodit z Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...