Na Šumavě je dvě stě sudů s rtutí či arsenem, uvedl Červený

Nahrávám video

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.

„Tohle jsou látky, které kdyby na tom daném území společně začaly pracovat, například v důsledku nějakého požáru, tak by společně mohly vytvořit podpůrný mechanismus pro ten koktejl, čímž by vlastně nastala nepříjemná situace a my bychom vytvořili novou látku na principu fosgenu,“ uvedl Červený.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v pondělí tvrdil, že do půdy proniká yperit, posléze večer své tvrzení změnil na fosgen a později své prohlášení upravil ještě potřetí, když na sociální síti X uvedl, že jde o látky, které by se mohly za určitých okolností změnit v jedovatý plyn fosgen.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost v úterý sdělil, že dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen. Místo přesto označil za významnou ekologickou zátěž.

Nahrávám video

Oblast je zabezpečená, řekl Červený

Červený oznámil, že oblast je v současnosti zabezpečená a již v červnu tam začaly probíhat práce na odstranění rizik. V pondělí chce o situaci informovat vládu a v září podle něj začne sanace lokality. V prezentaci, kterou doprovázel svůj proslov, bylo u začátku sanace uvedeno konkrétní datum 21. září. Policejní mluvčí Pavla Burešová potvrdila, že policejní hlídky nyní území střeží, aby zabránily vstupu nepovolaných.

Ministr požádal občany, aby lokalitu nenavštěvovali. Správa NP Šumava později oznámila, že nález neomezí provoz na turistických trasách, jelikož jde o místa, kam lidé stejně nemohou. Podle ministra není vyloučeno, že se na místě nachází také válečná pyrotechnika, proto se na sanaci budou podílet také pyrotechnici.

Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO) sdělil, že kvůli chemikáliím na Šumavě zatím nevyhlašuje stav nebezpečí. Hejtman má informace, že chemikálie jsou v místě delší dobu a oblast je zabezpečená.

Průzkumy oblasti probíhaly v letech 2023 a 2026, sdělil ministr. Vedení MŽP z jejich výsledků podle Červeného odvozuje, že „nemalá část těch sudů propustila látky do půdy a mohla kontaminovat spodní vody“. „Skutečný dopad na podzemní vody dále prověří hydrogeologický průzkum,“ stojí v prezentaci.

„Nové vedení ministerstva životního prostředí (…) skutečně řeší přírodní katastrofu,“ pojmenoval situaci Červený. Podle šéfa asociace sanačních firem Jiřího Unčovského jsou chemikálie v NP Šumava nebezpečné, hovořit o přírodní katastrofě však není namístě.

Červený: Bývalé vedení MŽP o kontaminaci vědělo

Červený tvrdí, že resort o situaci věděl už v roce 2023, kdy se v lokalitě uskutečnil průzkum. Na něj navázala sanace menšího území, kterou hradil národní park Šumava. Podle ministra bývalé vedení MŽP od firmy Dekonta tehdy dostalo informace, jaké nebezpečné látky se tam nacházejí a že zasažené území je větší.

Červený tvrdí, že Dekonta doporučila mimo jiné odvezení sudů a další sanaci, ale tehdejší vedení MŽP nekonalo, obvinil z toho tehdejšího náměstka Tomáše Tesaře (TOP 09). Ministr avizoval podání trestního oznámení.

Tesař ČT napsal, že o tom, že na území parku je zasanované území po chemickém vojsku československé armády, se dozvěděl na MŽP od zástupce společnosti Dekonta s tím, že dříve provedená sanace nemusela být udělána důsledně. Tesař poté podle svých slov záležitost konzultoval s ředitelem národního parku Šumava, který mu potvrdil, že o území a jeho historii ví.

„Požádal jsem ho, aby ve spolupráci s Dekontou ověřil aktuální stav a vyloučil případná rizika. NP Šumava pak uzavřel s Dekontou smlouvu, na jejímž základě tato společnost provedla odborný průzkum území včetně sond a odebrání vzorků, včetně v zemi uložených nádob na uchování vojenských bojových látek a jejich odvozu,“ uvedl Tesař.

Podle údajů serveru Hlídač státu uzavřel NP Šumava v roce 2023 s firmou Dekonta dvě smlouvy. První s cenou zhruba 212 500 korun byla na průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily. Druhá smlouva se týkala likvidace odpadních chemikálií ve stejné lokalitě za 2,3 milionu korun. Už v předcházejících letech Dekonta pro národní park zajišťovala likvidaci chemických látek v místech, kde předtím působila armáda. Mezi roky 2020 a 2023 měl NP s Dekontou smlouvy za zhruba 3,86 milionu.

Hladík vyzval k zveřejnění zprávy

Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v úterý vyzval svého nástupce ke zveřejnění závěrečné zprávy Dekonty z června 2026, aby ji mohli prověřit odborníci. Podle Hladíka tuto zakázku za 3,2 milionu korun současné vedení MŽP zadalo Dekontě bez výběrového řízení.

Červený sdělil, že zakázka byla společnosti Dekonta přidělena na základě výjimky ministra, a to z důvodu závažného bezpečnostního a environmentálního rizika. „Dekonta byla vybrána proto, že prováděla průzkum již v roce 2023, a bylo třeba neprodleně zjistit skutečný stav lokality pro co nejdřívější zahájení sanace,“ řekl Červený. Zástupci Dekonty řekli, že společnost je vázaná mlčenlivostí a nebude věc komentovat.

Nahrávám video

Hladík uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, nedostal.

O dva roky později pak MŽP pod Hladíkovým vedením obdrželo nové informace o stavu lokality, které následně předalo ministerstvu obrany kvůli zajištění případné finanční spoluúčasti na sanaci.

Hladík sdělil, že na konci dubna tohoto roku se uskutečnila schůzka MŽP a ministerstva obrany, na které se jejich zástupci shodli, že v oblasti vizuálně nic nebezpečného není.

„Nechci to nijak zlehčovat, určitě je třeba tu dekontaminaci provést. Nicméně takových lokalit se starou ekologickou zátěží jsou v Česku stovky,“ sdělil Hladík. Podle něj je případ součást politického boje. „Ministr Červený se snaží vytvořit situaci, že někdo pochybil,“ dodal.

Červený v úterý odmítl podezření, že se věcí nyní zabývá proto, že v sanační firmě Dekonta působila jeho stranická kolegyně Klára Sovová, která nyní za Motoristy kandiduje na pražskou primátorku.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) řekl, že resort už sice nemá k zasaženým pozemkům v bývalém výcvikovém prostoru Dobrá Voda žádné vlastnické právo, ale bude se na sanaci podílet. Vojenský výcvikový prostor tam byl zrušen v roce 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 1 mminutou

VideoBobři vrací vláhu do některých částí Šumavy

Do některých částí Šumavy, které by kvůli nedostatku vláhy vysychaly, vrací vodu bobři. Populaci se na chráněném území daří, rozmnožuje se, a tak lokality, kde staví své hráze, výrazně rozšiřuje. Aktivní je hlavně v noci a s větvemi na hráz pomáhá celá bobří rodina. Přírodní přehrady teď stále víc pomáhají i řece Vltavě. Působení bobra na Šumavě nyní také proto začali monitorovat ochranáři a výzkumníci v rámci česko-bavorského projektu.
před 31 mminutami

VideoNasadíme všechny páky, které máme, řekl Havel k projednávání změny financování ČT a ČRo

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.
před 1 hhodinou

VideoOdstraňování léčiv i hospodaření s deštěm. Resort posoudí nové požadavky na čištění odpadních vod

Kvůli novým požadavkům na čištění odpadních vod se bude muset zapojit více obcí, nově asi 700 aglomerací. Ty velké pak začnou ze splašků filtrovat antibiotika i jiné látky. To všechno proto, aby do řek odtékala ještě kvalitnější voda. Další kroky, třeba jak hospodařit se srážkovou vodou, budou reagovat na změny klimatu. Navržené jsou do roku 2045. Plán, jak nové unijní směrnici vyhovět, teď začne posuzovat ministerstvo zemědělství.
před 1 hhodinou

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 1 hhodinou

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 11 hhodinami

Ve Zlíně se na koalici dohodli zastupitelé za STAN, Zlín 21 a trojblok menších uskupení

Zlín povede koalice hnutí STAN, Zlín 21 a trojbloku, který tvoří ODS, Společně pro Zlín a Zlín Srdcem s Piráty. Koaliční smlouvu chtějí podepsat za týden, řekla v neděli večer po jednání novinářům lídryně STAN Věra Stojar. Post primátora připadne STAN či Zlín 21, hnutí o tom budou ještě jednat. Koalice bude mít 29 mandátů v zastupitelstvu s 41 členy.
před 11 hhodinami

Malá a Šťastný nevyloučili opět pevné hlasování o veřejnoprávních médiích. Šebelová chce debatu

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.