Ochrana přírody

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

Vláda nepošle včas, tedy do 1. září, Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) říká, že termín záměrně nedodrží, protože neví, kolik peněz na něj dostane z unijní kasy. Opatření obsažená v plánu mají přispět k odolnosti vůči suchu i změnám klimatu a do roku 2030 obnovit třicet procent lokalit, které nejsou v dobrém stavu. Kabinet v návrhu prosazuje třeba nové přehrady, ochránci přírody nabízejí jiná řešení. „Velké betonové nádrže vodu do naší krajiny nevrátí. K tomu jsou potřeba desetitisíce malých přehrádek na odvodňovacích kanálech v lesích a na polích,“ míní specialista na obnovu lesů Hnutí DUHA Jan Skalík. Plán by měl zohlednit i rychlé vymírání živočichů v Česku. Podle odborníků za posledních třicet let uhynula polovina hmyzu a mizí také ptáci.

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.

Ve sporu o úklid listí, které padá z městské aleje na soukromý pozemek v Chlumci nad Cidlinou, navrhl krajský soud oběma stranám smír s finanční náhradou. Majitelé zahrady navrhují, aby jim město zaplatilo půl milionu korun. O tom, zda na to přistoupí, bude rozhodovat rada, případně zastupitelstvo města. Spor trvá přes devět let.

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.

Jeden z největších turů světa, jak, hraje klíčovou roli v ekosystémech, ale i v hospodářství a dopravě Tibetu. Jenže kvůli proměnám moderního světa se nestačí adaptovat. Čínští vědci se mu rozhodli pomoci rozsáhlým programem založeným na klonování.

Výzkumníci Institutu lázeňství a balneologie monitorují více než pět desítek nevyužívaných a volně přístupných pramenů v Karlovarském kraji. Dosavadní údaje o jejich složení a stavu jsou desítky let staré. Aktuální poznatky mohou přispět k ochraně přírodních zdrojů a zároveň motivovat turisty k poznávání méně známých míst. Jedním z cílů projektu je také snížit návštěvnický tlak na nejznámější lokality.

Stav Dyje se po problémech s nedostatkem kyslíku zlepšuje, riziko ale podle odborníků trvá. Podle ekologa Kryštofa Chytrého by mohlo omezit množství sinic a tlející biomasy zprůtočnění alespoň části Novomlýnských nádrží a obnova říční krajiny. Ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma to odmítá, tvrdí, že vypuštění nádrží není technicky ani z bezpečnostního hlediska možné a ohrozilo by jejich protipovodňovou i vodohospodářskou funkci. O problému diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Český svaz ochránců přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.

V Novohradských horách mizí část vedení vysokého napětí pod zem. Energetici tím chtějí omezit výpadky proudu, které v hustě zalesněné oblasti často způsobují bouřky a padající větve. Zároveň má úprava snížit riziko pro ptáky v evropsky významné oblasti Natura 2000. Energetici k tomu využívají metodu pluhování, která je podle nich rychlejší, levnější a šetrnější k přírodě než klasické výkopové práce.

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.

Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve čtvrtek ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) jmenoval pedagoga České lesnické akademie Trutnov Petra Moravce, zjistila agentura ČTK. Moravec byl také vedoucím kanceláře bývalého ředitele parku Robina Böhnische, kterého ministr odvolal z funkce letos v březnu. Za priority Moravec označil ochranu místní přírody, protipožární opatření či digitalizaci. Chce bojovat proti výstavbě apartmánů.