Češi po revoluci nenašli cestu zpět na pole, půda trpí hospodařením velkých firem

Nahrávám video

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.

Česko je absolutním rekordmanem Evropské unie v rozloze půdy, která připadá na jeden zemědělský podnik. Jinak řečeno, české farmy, či spíše firmy, jsou daleko největší v Evropě. V roce 2016 u nás připadalo na jedno hospodářství 130 hektarů půdy.

Pro srovnání – průměrná unijní farma přitom měla necelých 17 hektarů. S uctivým odstupem za Českem je Velká Británie, kde vychází 90 hektarů půdy na jeden zemědělský podnik.

Ještě do padesátých let minulého století česká krajina podle odborníka na krajinné plánování Petra Skleničky z České zemědělské univerzity připomínala pestrou mozaiku polí a luk o velikosti kolem hektaru. Po následujících desítkách let hospodaření JZD přišel příslib návratu vztahu k půdě s revolucí.

„Kvůli velkému odloučení ale často vlastníci raději půdu pronajímají velkým podnikům,“ uvedl odborník na krajinné plánování. „Struktura Jednotných zemědělských družstev a státních statků se přenesla do následujícího období kapitalismu,“ dodal Sklenička.

„Po roce 1990 tady nebyla taková ochota, jako třeba v Polsku, jít zpátky do zemědělství, vzít si půdu zpátky a začít na půdě hospodařit,“ porovnal českou realitu se stavem v sousední zemi historik Jiří Urban.

„Téměř dvaačtyřicet let socialistického hospodaření vedlo k přerušení zodpovědnosti generace vůči generaci. Dříve bylo naprosto běžné, že přebírající generace cítila zodpovědnost vůči generaci, od které půdu přebírala, ale také k té, které předávala,“ dodal historik.

Kolektivizace let minulých ale tyto vazby zpřetrhala, restituentům se vydat hospodařit do svých polí často nechtělo. „Daleko jednodušší a plošnější řešení bylo restituovanou půdu ponechat v pohrobcích státních socialistických podniků, ať už se v rámci transformace přejmenovaly jakkoliv. Díky tomu také výměry odpovídají těmto číslům,“ dodal historik.

V Česku je podle rektora České zemědělské univerzity Skleničky mezi třemi a 3,5 milionu vlastníků půdy. „To je neuvěřitelně fragmentované vlastnictví zemědělské půdy a průměrná velikost jedné parcely je 0,4 hektaru. Na jednom listu vlastníků je navíc třeba i několik spoluvlastníků, protože půda se neustále dělí rovnoměrným dědickým systémem. To se asi nikde jinde na světě, kromě u nás a na Slovensku, nevyskytuje,“ dodal Sklenička.

Nikdo neumyje pronajaté auto

Podle něj je hlavním negativním důsledkem, že „Nikdo neumyje pronajaté auto“, použil metaforu v péči o pronajatou půdu. „Dělali jsme na České zemědělské univerzitě deset let studii a vyšlo nám, že v průměru se hospodařící vlastník půdy na svém chová mnohem udržitelněji, rozumněji, zodpovědněji než nájemce. I po roce 1990 půdy stále degradují, to jsme nikdo nečekali, že i třicet let po revoluci budou půdy mít degradační trend. Když by si někdo vzal takto zdegradovanou půdu a chtěl ji vrátit do zdravého stavu, to je na patnáct dvacet let,“ dodal.

Podle něj by dotační programy měly směřovat do neprodukční úlohy krajiny na úkor dotací produkce. „Náš trh deformují dotace. Pokud se veliké peníze vrhnou do řepky, do kukuřice, tak je pak velmi obtížné přesvědčovat některé zemědělce, aby šli do pěstování jiných plodin, třeba i náročnějších na lidskou práci a ne tak rentabilních plodin,“ řekl Sklenička.

Podle něj se tak bude muset dotační mechanismus napravit. „Stát tím, kam přesouvá dotace, říká, toto jsou priority, toto jsou cíle hospodaření v této zemi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...