Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).
Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka. U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta. Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.
Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka a růst spotřeby domácností. „Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ komentoval ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.
Analytici: Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností tlumená vysokou inflací
Analytici oslovení ČTK se shodují, že českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací, výsledek naopak zachránil automobilový průmysl. „Bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by byl pokles ekonomiky přes jedno procento. Automobilový sektor je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. „Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejen energiemi, ale zdražováním téměř všeho,“ konstatoval. Upozornil, že se Česko loni ještě vzdálilo od hospodářské úrovně před pandemií covidu-19.
„Hlavním důvodem, proč i nadále (ekonomika) zaostává za předpandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností, které k tehdejšímu objemu schází dramatických 8,3 procenta,“ poukázal hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zároveň ale upozornil, že v posledním kvartálu roku spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta, což signalizuje její oživení po opadnutí vysoké inflace. „Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky,“ dodal.
Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí u spotřeby domácností obrat k lepšímu. „Obrat k růstu soukromé spotřeby má všechny předpoklady pokračovat a sílit. Takovému vývoji by měla napomoci nečekaně rychle klesající inflace,“ míní.
V letošním roce by podle analytiků mělo nastat hospodářské oživení, růst HDP ale nepředpokládají příliš vysoký. Brzdit ho můžou i ekonomické problémy Německa, které je hlavním vývozním trhem pro české firmy. „V kombinaci s konsolidačním balíčkem se tak dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky zůstane v letošním roce poměrně slabý a z dnešního pohledu by byl úspěch, pokud by překonal jednoprocentní hranici,“ řekl Seidler.
Ekonomice se dařilo lépe, než čekala ČNB
České ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo mírně lépe, než předpokládala Česká národní banka. Ta u HDP čekala pokles 0,5 procenta. K lepšímu než očekávanému výsledku přispěla zejména bilance zahraničního obchodu. Oživování české ekonomiky začalo o něco dříve, než centrální banka předpokládala, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Čistý vývoz meziročně vzrostl o 4,4 procenta, zatímco ČNB čekala růst 1,4 procenta. Nad očekávání skončila také spotřeba domácností. „Domácnosti nadále čelily meziročnímu poklesu reálných mezd vinou zvýšené inflace, jejich spotřeba se však ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 snížila méně, než ČNB očekávala,“ uvedl Král. Spotřeba domácností meziročně klesla o 0,4 procenta, prognóza centrální banky počítala s poklesem 0,8 procenta.
Investiční aktivita zhruba odpovídala prognóze ČNB. Za očekáváním naopak skončila spotřeba vládních institucí, která meziročně vzrostla o 1,9 procenta, zatímco ČNB čekala růst 3,4 procenta. větší byl i dopad snižování stavu zásob, které meziročně poklesly o 6,1 procenta, zatímco centrální banka předpokládala pokles 3,3 procenta.
„Oproti předchozímu čtvrtletí se ekonomická aktivita zvýšila o 0,2 procenta. Nová data ukazují o něco dřívější nástup fáze postupného oživování českého hospodářství, než předpokládala zimní prognóza ČNB,“ komentoval Král.
Za celý letošní rok očekává ČNB růst HDP o 0,6 procenta. „Pozorovaný pokles inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB významně přispívá k obnovení růstu reálných příjmů domácností. Spolu se snižováním míry úspor to povede k růstu jejich reálných spotřebních výdajů. V podmínkách klesajících domácích úrokových sazeb se bude zvyšovat také dynamika soukromých fixních investic, přičemž podniky budou i nadále v solidní finanční kondici,“ pokračoval Král. Růst ekonomiky bude ale podle něj tlumit další snižování zásob a fiskální konsolidace.
