Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Pohraniční stráž pokračuje v pátrání po utonulých při čtvrteční migrační vlně, která si vyžádala nejméně 57 obětí. Televize TVE popsala pátek v Ceutě, jež má asi 84 tisíc obyvatel, jako absolutní chaos, lidé nevycházeli z domů, obchody byly zavřené a polikliniky přetížené.

„Je to apokalypsa. Všude davy lidí, kteří se jen tak potulují,“ řekl televizi TVE majitel místního obchodu José Carlos Lara. Popsal také, jak migranti spali na ulici, a myli se ve veřejných fontánách. Podle něj řada obchodů zejména s potravinami zůstávala zavřená, protože majitelé měli strach z rabování. „Otevřeli jsme v devět a kvůli bezpečnosti jsme museli zavřít v 10:30. Byli jsme jediný supermarket, který měl otevřeno, a dovnitř se snažilo dostat obrovské množství lidí,“ popsal prodavač malého supermarketu, podle něhož ale nedošlo k žádnému incidentu, všichni kupující platili.

Počty migrantů, kteří se do Ceuty dostávají z Maroka, když často hranici přeplavou, se zvyšovaly už v posledních dnech. Situace však vyvrcholila ve čtvrtek, kdy se přes hranici podle dohadů médií dostalo až několik tisíc lidí, do pátečního rána jich pak podle úřadů bylo až k padesáti tisícům.

„Jsem moc rád, že jsem tady. Cesta z oceánu byla nesmírně náročná. Bylo to velmi těžké. Policisté se nás snažili zastavit, ale díky naší vůli a odhodlání se nám podařilo dorazit až sem,“ uvedl jeden z Maročanů Džadíd Zakaria.

Nahrávám video

Noví příchozí

Většina migrantů, kterými jsou především Maročané, se podle médií vrací dobrovolně. V Ceutě totiž spali na ulici a měli hlad a žízeň, když místní obchodníci ze strachu zavřeli. Mnozí migranti připlavali ve čtvrtek jen v plavkách bez jídla a bez peněz. „Mnozí jsou bosí, bez triček... Ulice jsou plné, jsou zmatení, dezorientovaní,“ popsal jeden z místních.

S náporem pacientů se potýkají zdravotnická střediska. „Jsme naprosto zahlceni, neustále se k nám valí davy lidí – celé rodiny, děti a těhotné ženy,“ popsala španělské televizi lékařka z místní pohotovosti Susana Ascasová.

Nahrávám video

Migranti přichází s následky podchlazení, jiní mají otevřené rány, které utrpěli na skalách na pobřeží, mají též vážné zlomeniny či vykloubená ramena. „Je to děsivé, brutální přelidnění,“ popsala lékařka situaci ve městě. Místní raději nevycházejí ven a mnozí pacienti zrušili objednaná vyšetření.

Někteří z migrantů v Ceutě popsali, že se rozhodli vydat do španělského města poté, co dostali přes telefon či sociální sítě informaci, že hranice je otevřená a že se na španělské území mohou dostat bez omezení. V Maroku byl ve čtvrtek státní svátek.

Příchody pokračovaly i v pátek

„Lidé stále přicházejí, i když méně. Podle španělských médií jich už přišlo více než 50 tisíc, což mnohonásobně překonalo poslední podobnou krizi v roce 2021,“ informovala v pátek odpoledne spolupracovnice ČT ve Španělsku Kateřina Ferenčíková.

Podle agentury EFE marocké úřady zpřísnily kontrolu nad částí hranice, u které se tísní tisícovky lidí, kteří by ji mohli překročit. Někteří se střetli s marockou policií. Část lidí ale hranici přeplave.

V Melille, druhém španělském autonomním městě v severní Africe, záběry místních médií a organizací pro lidská práva ve čtvrtek ukazovaly střety na hraničním přechodu Beni Ansar.

Soudní rozhodnutí

Španělský nejvyšší soud tento měsíc rozhodl, že migranti zastavení na moři při pokusu o dosažení Ceuty nebo Melilly nemohou být bezodkladně vráceni do Maroka.

„Starosta Ceuty už požádal o změnu rozsudku. Kritizují jej i opoziční lidovci a krajní pravice Vox. Ti dávají kritickou situaci i do souvislosti s nedávno ukončenou mimořádnou legalizací ilegálních migrantů. Podle nich tato legalizace fungovala jako výzva pro to, aby se země vydali i další. Sánchezova vláda ale tvrdí, že u mimořádné legalizace museli všichni žadatelé splnit přísné podmínky,“ uvedla Ferenčíková.

Nahrávám video

„Podle vlády byli tito lidé potřeba pro udržení hospodářského fungování země, protože Španělsko nemá dost lidí v řadě oblastí výroby, průmyslu a tyto lidi potřebovalo,“ dodal analytik Filip Nerad z think tanku Globsec. Podle něj je ale viníků víc – kromě kontroverzního rozhodnutí nejvyššího soudu zmínil také to, že marocké síly alespoň podle snímků z místa nijak zvlášť přílivu migrantů do exklávy nebránily.

„Vztahy mezi Marokem a Španělskem se navíc teď opět zhoršily, a to v důsledku snah Madridu zlepšit vztahy s Alžírskem, které je regionálním rivalem Maroka. Hraje se tam zejména o spornou oblast Západní Sahary,“ konstatoval Nerad.

Nahrávám video

Španělské ministerstvo vnitra obvinilo sítě obchodující s lidmi, že situaci zneužívají k „podpoře přílivu nelegálních migrantů“. „Ozbrojené síly posílí civilní gardu při výkonu jejích pravomocí a jakýchkoli dalších, které mohou být nezbytné k udržení bezpečnosti ve městě Ceuta,“ uvedl resort.

Přijímací centra pro migranty jsou přetížená a místní úřady viní Madrid z příliš pomalé reakce. Starosta Ceuty Juan Jesús Vivas uvedl, že příliv migrantů je ohromující, a vyzval španělskou vládu k intervenci.

„Je na čase pustit se do práce. Ceuta potřebuje více zdrojů, infrastruktury a koordinace, stejně tak jako objektivní stanovení kapacitních limitů pro přijímání lidí. Nežádáme o privilegia, nýbrž o spravedlivou a zodpovědnou reakci, která odpovídá našemu postavení evropské hranice v Africe,“ zdůraznil politik.

Španělský premiér Sánchez v pátek navštívil území a slíbil, že okamžitě vrátí věci do normálu. Madrid už oznámil, že bezpečnostní složky v exklávě posílí 40 vojáků a 30 policistů.

„Jedná se o útok a narušení územní celistvosti Španělska,“ uvedl Sánchez na tiskové konferenci. „Marocké úřady jsou ochotné spolupracovat na navracení (migrantů),“ uvedl premiér s tím, že Španělsko chce lidi, kteří přišli do Ceuty, vrátit do sousední země.

Úvahy o vyloučení Španělska ze Schengenu

EU je kvůli krizi v kontaktu s marockými úřady, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Záběry z Ceuty jsou nepřijatelné. Nemůžeme dovolit, aby kdokoli přicházel do naší unie, aniž by dodržoval naše pravidla. Nebezpečné přechody hranic musí okamžitě skončit,“ zdůraznila.

Eurokomisař Magnus Brunner později sdělil, že nedochází k žádným přesunům migrantů na evropskou pevninu ani do jiných států EU.

Francie pohrozila zavřením hranic se Španělskem. Itálie už dokonce volný pohyb v rámci schengenského systému při cestách mezi oběma zeměmi omezila, když zavedla dočasné kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem, které se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska.

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) má situaci ve Španělsku po přílivu migrantů do Ceuty za velmi složitou pro celou Evropskou unii. Španělsko by nicméně ze schengenského prostoru nevylučoval. Naopak podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je třeba tak učinit okamžitě. Situaci v Ceutě považuje za skandál způsobený španělskou vládou.

Německo prodlouží kontroly na pozemních komunikacích

Španělsko musí dostat situaci v Ceutě rychle pod kontrolu, vyzval německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že ochrana vnějších hranic Evropské unie je rozhodující pro boj s nelegální migrací a je také povinností členských států. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil, že Německo vzhledem k situaci v Ceutě znovu prodlouží kontroly na pozemních hranicích včetně té české. Zatím jsou platné do 15. září.

„Španělsko chce a musí situaci v Ceutě co nejrychleji dostat zase pod kontrolu. Vítám proto úmysl Španělska nevpustit nelegální migranty na evropský kontinent,“ uvedl Merz v prohlášení pro tisk. Dodal, že od Maroka očekává, že „nelegální migranty bezodkladně vezme zpět“.

Německo je součástí schengenského prostoru, na jehož vnitřních hranicích by žádné kontroly být neměly. Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 nakonec tehdejší vláda nařídila také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. V současnosti jsou kontroly prodlouženy do 15. září. „Ceuta ukazuje, jak proměnlivá situace v případě nelegální migrace je,“ řekl Dobrindt.

Trump kritizoval situaci v Ceutě a varoval, že za demokratů to v USA bude stejné

Americký prezident Donald Trump v pátek označil migrační krizi ve španělské exklávě Ceuta za strašlivou a varoval, že pokud ho za tři roky v Bílém domě vystřídá demokrat, bude to stejně vypadat i ve Spojených státech. Prohlásil to v rozhovoru se stanicí Fox News. Americké ministerstvo zahraničí mezitím podle agentury AFP kritizovalo španělskou vládu, že se snaží umožnit masovou nelegální migraci do Evropy. Zároveň bez upřesnění uvedlo, že zvažuje kroky k ochraně Američanů před touto hrozbou.

„Je to strašlivé. Pamatujte si ten obrázek. To budeme my za tři roky, pokud uspěje špatná strana,“ řekl Trump v očividné narážce na americké prezidentské volby v roce 2028. Vítěz voleb, ve kterých se Trump už nemůže ucházet o třetí mandát, převezme od stávajícího prezidenta moc v lednu 2029. „Pokud se k moci dostanou demokraté, nebudete žít dobré životy,“ poznamenal.

Krize v minulosti

Ceuta, která leží na severním pobřeží Maroka, je od pevninského Španělska oddělena Gibraltarským průlivem a dlouhodobě je ústředním bodem pro migranty, kteří se snaží dostat na starý kontinent.

Exkláva zažila krize již v minulosti. Nejhorší situace byla zřejmě v roce 2021, kdy do města přišlo na deset tisíc lidí za dva dny. Madrid tehdy kritizoval Maroko, že uvolnilo kontrolu na hranici. Podezříval souseda, že tak učinil, aby vyvinul na španělskou diplomacii nátlak ohledně Západní Sahary.

V Ceutě a okolí za normální situace žije na 80 tisíc lidí. Město má se Španělskem jen námořní a letecké spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 41 mminutami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 50 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.