Česko je v rizikovém scénáři. Vojtěch navrhne povinné kontroly testů v restauracích a nošení respirátorů v práci

„Nesporně je to poměrně výrazný skok. Bohužel se zdá, že se dostáváme z realistického scénáře do spíše rizikového,“ řekl k výsledku pondělního testování ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s odkazem na modely vývoje epidemie připravené Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Předpokládá, že v následujících dnech bude nárůst spíše pokračovat.

Také Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT připomněl, že dva a půl tisíce pozitivních případů denně ukazoval na začátku října rizikový scénář velmi rychlého růstu s reprodukčním číslem na hodnotě 1,4 pro 18. října. Toto číslo ukazuje, kolik dalších osob stihne jeden infikovaný nakazit, a pokud se pohybuje nad jedničkou, pak se nemoc šíří.

„Touto rychlostí bude na konci října přes pět tisíc denně. Scénář znamená: ,vysoký počet rizikových kontaktů, nedostatečné dodržování opatření, nedostatečná kolektivní imunita‘,“ uvedl Piskala.

Takzvané incidenční číslo, tedy počet nově nakažených za sedm dní na sto tisíc obyvatel, se už v celé zemi dostalo přes hranici jedné stovky. Aktuálně tak číslo, používané státem pro určování protiepidemických opatření, činilo 101 případů nákazy.

Česko se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška přesouvá do rizikového scénáře vývoje epidemie. „Protože ten týdenní počet nových případů při relativně vyrovnaném počtu testů, který se realizuje, překročil stovku a v souvislosti s tím, jak roste virová nálož v populaci, tak narůstá i počet hospitalizovaných,“ popsal Dušek vývoj situace Českému rozhlasu - Radiožurnálu. 

Na začátku listopadu bude podle Duška v tomto scénáři v nemocnicích dvanáct set lidí s covidem, z nich 250 na jednotkách intenzivní péče (JIP). 

Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch v úterý na Twitteru pak napsal, že se epidemie vyvíjí špatným směrem. „V odhadech procent imunní populace se pracuje pouze se součty očkovaných a promořených. Zapomínáme odečítat zejména seniory s vyvanutou imunitou. Jejich podíl v kategorii nad 65 let roste, už to je možná i kolem poloviny případů,“ uvedl.

Výraznější denní nárůst množství nakažených než v pondělí byl naposledy zaznamenán 27. dubna a počet hospitalizovaných byl vyšší naposledy 31. května.

Šíření covidu už asi dva měsíce zrychluje. Ještě v první polovině srpna se denní nárůsty počtu případů nemoci pohybovaly ve všední dny jen kolem dvou stovek. Počty hospitalizovaných se skoro do poloviny září držely pod jednou stovkou.

Některé nemocnice v Česku už kvůli zhoršující se koronavirové situaci zakázaly návštěvy ve svých zařízeních nebo na některých svých odděleních. Naposledy v úterý vyhlásila zákaz návštěv nemocnice v Hranicích na Přerovsku, a to na všech odděleních, vyškovská nemocnice na interně a také Městská nemocnice Ostrava na lůžkových odděleních i v Léčebně dlouhodobě nemocných a Domově sociálních služeb. Nemocnice také zvýšila kapacitu lůžek pro covidové pacienty. Mnohá další zdravotnická zařízení zatím zůstávají bez obdobných opatření, nicméně nevylučují, že je v případě nutnosti přijmou.

Ani tam, kde návštěvy nezakázali, však nelze přicházet bez omezení. Některá zařízení vyhradila jen některé dny v týdnu, v šumperské nemocnici musí s návštěvou souhlasit primář oddělení a může být nanejvýš půlhodinová, v olomoucké fakultní nemocnici je potřeba domluvit se s ošetřujícím lékařem. „Doporučujeme ale všem zvážit, zda je návštěva pacienta opravdu nutná,“ uvedl mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Podmínkou pro povolení návštěvy tam, kde na ni lze přijít, je ukončené očkování, negativní test či prodělaná nemoc covid-19, od jejíhož potvrzení PCR testem nesmí uplynout více než šest měsíců.

Vláda bude ve středu řešit protikoronavirová opatření

V reakci na aktuální situaci se bude protikoronavirovými opatřeními zabývat ve středu vláda, předcházet jí bude jednání integrovaného centrálního řídicího týmu, sdělil premiér. Podle Babiše je třeba apelovat na neočkované, aby se očkovat dali.

Adam Vojtěch avizoval, že kabinetu přednese několik návrhů. Chce stanovit, aby restaurace povinně kontrolovaly testy či očkování zákazníků, a chce také, aby lidé povinně nosili respirátory v zaměstnání. „Vrátili bychom se do situace na jaře, kdy by byly respirátory povinné i v rámci pracovních kolektivů, kde teď tato povinnost není,“ podotkl. Ke změně podle něj vede rostoucí počet ohnisek na pracovištích. Kabinet by se měl zabývat i zkrácením platnosti testů – u antigenních na 24 hodin od odběru, u PCR testů na 72 hodin od odběru. Od prosince by zdravotní pojišťovny mohly přestat hradit preventivní testy.

Ministerstvo zdravotnictví uvažovalo také o znovuzavedení povinných roušek ve školních třídách. Proti tomu však je ministr školství Robert Plaga (za ANO). Uvedl, že za lepší by považoval testování žáků v regionech s vysokou incidencí nákazy. 

Vojtěch však ujistil, že platí, že vláda nechce znovu zavírat obchody či služby a situaci se pokusí vyřešit režimovými opatřeními. Dalším krokem by mohlo být zvýšení minimálního podílu očkovaných lidí na hromadných akcích.

Podle expertního týmu koalice SPOLU však nemá vláda vzhledem k sílící epidemii covidu připravená opatření a ani neposkytla opozici potřebná data. V prohlášení odborníci uvádí, že bez jejich znalostí nemohou aktivně podpořit stanoviska připravovaná ministerstvem zdravotnictví.

„Jako AntiCovid tým jsme neobdrželi žádnou platnou strategii boje s covidem-19. Nemáme přístup k prediktivním analýzám. Nejsou nám známa ani aktuální data o stavu obsazenosti akutních a intenzivních lůžek, a to včetně plánu navyšování kapacit při nárůstu počtu nemocných,“ sdělili. Vlastimil Válek, který je kandidátem TOP 09 na ministra zdravotnictví, řekl webu Seznam Zprávy, že chce nynější vláda novému kabinetu „předat zdravotnictví v co nejhorším stavu“.

Podle Vojtěcha AntiCovid tým sice stanovisko zaslal, „ale neodpovídá na všechny otázky“. K zapojení expertů vznikající vlády do rozhodování vyzval minulý týden předseda končícího kabinetu. Nyní premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda o nových opatřeních ve středu rozhodne i bez spolupráce s AntiCovid týmem. 

V reakci na vyjádření AntiCovid týmu zveřejnila Chytrá karanténa na Twitteru odkaz na přehledy kapacit lůžkové péče, které se každý den aktualizují. Proti kritice se ohradil také ministr Vojtěch. „Každý den odchází z ministerstva zdravotnictví datové sady a analýzy a predikce o vývoji epidemie, které připravuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Krizové scénáře a strategii má tým již od čtvrtka. Pokud AntiCovid týmu něco chybělo, stačilo napsat,“ reagoval na Twitteru a vyzval koalici, aby začala epidemii řešit.

Očkovat, to je podle AntiCovid týmu správná cesta

AntiCovid tým preferuje zkrácení karantény na pět až sedm dní zakončenou PCR testem, zvýšení kapacity trasování na pět tisíc za den na konci října s možností rozšíření na deset tisíc denně a pokračování dobrovolného testování hrazeného pojišťovnami. Podporuje také prodloužení bezinfekčnosti po prodělání covidu z nynějšího půlroku na rok. Při nárůstu počtu nemocných podporuje lokálně zavedení povinného testování ve školách a firmách.

„Pozitivitu protilátek považujeme za známku ochrany proti covidu. Laboratorní skupina centrálního řídícího týmu by měla definovat podmínky uznání do konce října 2021,“ uvedli v prohlášení.

Cesta k normálnímu životu vede podle expertů SPOLU jen prostřednictvím očkování. Doporučují spustit aktivní kampaň na podporu vakcinace u dosud neočkovaných, aktivně podporovat třetí dávku u osob nad padesát let a vybraných profesních skupin, například u zdravotníků, zaměstnanců v sociálních službách a učitelů. Je podle nich třeba také podpořit očkování studentů v kampusech a na fakultách a zavést bezúplatné očkování cizinců a agenturních pracovníků ve všech očkovacích centrech. Vakcíny by pak měly být dostupné pro praktické lékaře i door-to-door očkování.

Celkový lockdown AntiCovid tým odmítá, přednost by dal lokálním opatřením, která by měla být uplatňována na základě předem dané strategie. Tu podle nich ministerstvo nezvládlo připravit ještě před prázdninami.

Hygienici chystají intenzivnější kontroly

Zatímco vláda avizovala nová, respektiva zpřísněná opatření, hygienici se chystají, že budou intenzivněji kontrolovat jejich dodržování – k tomu je vyzvalo ministerstvo zdravotnictví. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová se zmínila zejména o dvou celorepublikových kontrolních akcích plánovaných na začátek listopadu, konkrétně na čtvrtý a šestý den měsíce. Zajímat je budou zejména doklad o bezinfekčnosti na kulturních nebo sportovních akcích, v restauracích nebo třeba v bazénech.

„Bude to obojí kontrola. Jednak máte mít svůj průkaz, že jste prodělali, byli očkováni nebo si zašli na test. Na druhé straně má provozovatel povinnost kontrolovat,“ shrnula Svrčinová, nač se hygienici zaměří.

V současnosti provádějí hygienici většinou kolem dvou tisíc kontrol měsíčně, ale situace se výrazně liší kraj od kraje. V září vyrazili hygienici z Ústeckého kraje na 338 kontrol, zatímco v Královéhradeckém jen na 25 kontrol a na Vysočině na žádnou. Výsledky ale byly ve všech regionech obdobné – na nedostatky narazili jen v jednotkách případů, na jižní Moravě na žádné. V celé republice jde o desítky.

Plány hygieny na intenzivnější kontroly navíc nemají velký ohlas u politiků. „Krajské hygienické stanice by se měly věnovat daleko podstatnějším činnostem, například trasování,“ uvedl člen AntiCovid týmu koalice SPOLU Marek Výborný (KDU-ČSL). To ostatně potvrzují i data Chytré karantény, podle kterých hygienici nestíhají každý den oslovit čtvrtinu lidí, kteří byli nově pozitivně testováni – přestože ve školách jim s tím pomáhají učitelé.

Roste podíl odhalených případů nákazy vztažený k počtu testů

Zatímco počet nově nakažených v pondělí vzrostl ve srovnání se stejným dnem předchozího týdne o skoro devadesát procent, množství provedených testů na koronavirus se téměř nezměnilo. Před týdnem bylo provedeno zhruba 21 400 PCR testů a 48 200 antigenních a tento týden v pondělí pak 25 500 PCR testů a 45 600 antigenních testů.

Na rekordní hodnoty se tak dostaly podíly odhalených případů nákazy na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, které tvoří většinu prováděných testů, vzrostl podíl pozitivních z 0,81 procenta za předchozí pondělí na 1,61 procenta, což je nejvíce od poloviny letošního března, kdy se Česko potýkalo s jednou z vln epidemie.

U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl ze 4,45 na 6,71 procenta. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil ze 6,3 na 10,75 procenta. U epidemiologické i diagnostické indikace se jedná o nejvyšší podíly od začátku května.

Za celou dobu epidemie bylo v Česku od začátku loňského března zaznamenáno přes 1,71 milionu případů covidu. Zemřelo 30 570 nakažených.

Vakcína Pfizer by mohla být u praktických lékařů od pondělí

Počet očkovaných v pondělí po předchozím dlouhodobém poklesu stoupl. Naočkováno bylo skoro třináct tisíc lidí, což je asi o dvě pětiny více než za předchozí pondělí. Od začátku očkování proti koronaviru loni v prosinci bylo v zemi podáno přibližně 11,97 milionu dávek vakcín a plně naočkováno bylo 6,03 milionu lidí.

Ze všech nových případů nákazy zaznamenaných za říjen tvoří podle ministerstva tři čtvrtiny lidé, kteří nebyli očkováni. Ze zemřelých za říjen nebyla očkována více než polovina a z nově hospitalizovaných dvě třetiny.  

Od pondělí bude také distributor rozvážet do ordinací praktických a dětských lékařů vakcíny proti covidu od Pfizer/BioNTech. Objednávat si mohou balení po třiceti dávkách, informovalo ministerstvo zdravotnictví na twitterovém profilu projektu Chytrá karanténa. Dosud podle dat ministerstva aplikovali lékaři ve zhruba 3400 ordinacích asi 750 tisíci lidem zhruba 1,337 milionu dávek. 

Lékaři v ordinacích dosud očkovali zejména vakcínou AstraZeneca, kterou ale Česko už dál neobjednává. Objednávat od distributora si dosud mohli také vakcínu Moderna, od začátku září jí však bylo celkem podáno jen asi třicet tisíc dávek z asi 467 tisíce aplikovaných na všech očkovacích místech dohromady.

Celkově se nechalo podle dat ministerstva zdravotnictví očkovat proti covidu asi sedmapadesát procent populace a u šestapadesáti procent bylo očkování dokončeno. Z populace nad dvanáct let, pro kterou je vakcína v současné době dostupná, to je asi pětašedesát procent. Pro mladší děti od pěti let už Evropská agentura pro lékové přípravky (EMA) vakcínu posuzuje, schválení se očekává do několika měsíců.