Česko letos dodalo Ukrajině 24 tanků a 76 bojových vozidel, řekl Fiala po schůzce s Černochovou a Řehkou

Petr Fiala, Jana Černochová a Karel Řehka se sešli k bilanční schůzce také nedlouho předtím, než začne Poslanecká sněmovna projednávat obrannou dohodu se Spojenými státy. Premiér Fiala její podepsání a následnou ratifikaci označil za dluh, který Česko mělo.

„Paní ministryně napravuje to, co jsme jako členská země NATO a jako stát, který má dlouhodobě výborné vztahy s USA, měli mít už dávno, tedy obrannou smlouvu s naším nejvýznamnějším partnerem. Všechny sousední státy tuto smlouvu už mají. (…) Z východního křídla Aliance jsme poslední země,“ řekl předseda vlády.

Zároveň zdůraznil, že mimo jiné Spojené státy, ale také další země již vynahrazují Česku podporu Ukrajiny po začátku ruské agrese vůči ní. ČR tehdy dokázala napadenému státu rychle poskytnout svoji starší vojenskou techniku, dostane za to vrtulníky i tanky západní provenience.

Podle Fialy konkrétně poslalo Česko letos od ledna do května Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany, 57 tisíc nábojů pro kanony a houfnice, 645 protitankových střel a 144 protiletadlových prostředků. Součástí dodávek byly i další vojenský materiál, výstroj, náhradní díly, pohonné hmoty či materiál radiační, chemické a biologické ochrany. Vláda podle premiéra také koordinovala dodávku dalších stovek kusů těžké vojenské techniky formou licencí či spoluprací se zahraničními partnery.

Údaje, které zveřejnil premiér, jsou v některých ohledech blízko, nebo dokonce výše než loňské dodávky výzbroje na Ukrajinu. Loni poskytlo ministerstvo obrany Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty nebo 13 samohybných kanónových houfnic.

Ministryně Černochová doplnila, že v zásobách armády je stále technika, kterou lze Ukrajině poskytnout. Náčelník generálního štábu Karel Řehka podle ní možnosti pravidelně vyhodnocuje.

Černochová: Léta se z obrany peníze jen braly, je potřeba vrátit je

Oba politici připomněli, že Česko navyšuje svůj obranný rozpočet a vláda počítá s tím, že napřesrok půjdou na obranu již slíbená dvě procenta HDP. „Dvě procenta jsou podlaha. I země jako Německo, které závazky neplnily, přistupují ke dvěma procentům stejně zodpovědně jako Česká republika,“ poznamenala Černochová. Připustila, že v době úsporných opatření je složité takové výdaje vysvětlovat, je ale podle ní potřeba vzít také v úvahu, že se dlouho „z resortu obrany peníze pouze braly“.

Fiala hovořil o zakázkách mimo jiné na bojová vozidla CV90 nebo vyjednávání o možném nákupu stíhaček F-35. Karel Řehka se zmínil také o tom, že se armáda musí připravit na hrozbu konfliktu. „Musíme se dlouhodobě do budoucna připravovat na ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu. (…) To se odrazí v koncepci výstavby AČR,“ řekl.

Upozornil, že NATO připravuje obranné plány, které počítají s novou strukturou ozbrojených sil. „Klade to daleko větší nároky na připravenost. Až 300 tisíc vojáků bude v nejvyšším stupni připravenosti do deseti nebo třiceti dnů,“ uvedl Řehka.

Co se týče zapojení českých vojáků v zahraničí, Česko podle Černochové jedná s dalšími zeměmi z regionu o všech variantách a možnostech. Napoví podle ní nadcházející summit NATO ve Vilniusu. „Resort ministerstva obrany a armády i náčelník generálního štábu počítají s různými variantami, kde by v budoucnu vojáci působili a plnili úkoly,“ uvedla.

Premiér zdůraznil, že víkendové dění v Rusku podle něj potvrzuje správnost posilování východního křídla NATO. Míní, že se situace v Rusku může velmi rychle stát nestabilní. „Jsou tam armády soukromého a polosoukromého charakteru, situace se může kdykoliv změnit v nestabilitu, což může být extrémně nebezpečné. Je potřeba to nepodceňovat,“ řekl.

Podle Jany Černochové připravuje ministerstvo obrany obrannou strategii, chce ji mít hotovou do září. Vychází v ní z poznatků z rusko-ukrajinské války. „Na základě požadavků vojáků jsme měnili například specifikaci na pořízení dronů, protože právě v souvislosti s válkou na Ukrajině armáda zcela logicky některé akvizice přehodnocuje,“ uvedla.

Druhá schůzka v krátké době

Fiala a Černochová se s Řehkou sešli podruhé v krátké době. Jednali i koncem května v situaci, kdy se v médiích objevily informace o údajných sporech mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, přičemž podle některých spekulací Řehka uvažoval o rezignaci. Fiala po schůzce řekl, že jednání ukázalo, že mezi Řehkou a Černochovou není žádný spor. Hovořili podle premiéra o tom, jak zlepšit spolupráci mezi vojenskou a civilní částí ministerstva obrany.

Černochová poté mluvila v rozhovoru pro Český rozhlas o tom, že měla podezření na korupci v armádě, a proto od Řehky načas převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Upozornila však, že již náčelníkovi generálního štábu pravomoci vrátila.

Řehka do čela štábu přišel loni 1. července

Karel Řehka nastoupil do funkce náčelníka generálního štábu v polovině roku 2022 po rezignaci svého předchůdce Aleše Opaty. Do funkce přišel zvenčí – někdejší prostějovský průzkumník a pozdější velitel 601. skupiny speciálních sil v roce 2020 z armády odešel a stal se ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Odtud se vrátil po dvou letech do nejvyšší armádní pozice.

Kromě toho, že si Černochová nevybrala za Opatova nástupce nikoho z dosavadních představitelů generálního štábu, vzbudila menší diskuse i tehdejší Řehkova hodnost. V roce 2016 byl sice jmenován generálem, ale když ministryně s jeho jménem přišla, měl nejnižší generálskou hodnost brigádního generála. To již neplatí, bezprostředně před nástupem na generální štáb jej tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem a letos ho nový prezident Petr Pavel povýšil na generálporučíka.