Česko potřebuje konvenční zdroje, míní Topolánek. Plyn neřeší bezpečnost, kontruje Ehler z ministerstva

„Analýzy v Česku i v dalších zemích EU jednoznačně ukazují, že spotřeba elektřiny poroste, protože dekarbonizace dalších sektorů bude probíhat skrze spotřebu elektřiny,“ upozornil Ehler a dodal, že cíl ve stávající státní energetické koncepci je mít kolem 50 procent energie vyrobené z jádra.

Vláda podle něj kromě nyní schváleného plánu na až čtyři nové jaderné bloky připravuje podmínky pro rozvoj malých a středních reaktorů. Počítá s nárůstem spotřeby až na sto terawatthodin (TWh) v roce 2050 a chce padesátiprocentní podíl jádra. Dnešní výroba je zhruba 31 TWh. Potřeba tak budou právě až čtyři velké bloky, případně v kombinaci s malými a středními reaktory, nastínil zástupce ministerstva.

Topolánek upozornil, že teď je roční spotřeba Česka za poslední dobu nejnižší, a to 72 TWh, počítá se se sto, v některých scénářích podle rozvoje elektromobility a míry dekarbonizace až se 115 TWh ročně. Podle něj při potenciálním uzavírání bloků v roce 2044, 2046 a 2047 nebudou čtyři nové bloky dostatečnou kapacitou a „budeme ji muset doplnit po roce 2050 malými modulárními reaktory,“ zdůraznil expremiér.

Doplnil, že Česko potřebuje stabilní zdroje energie, protože ty občasné vyrábějí málo TWh ročně a i když bude třeba instalovaný výkon v solárních a větrných elektrárnách vysoký, přes zimu to podle Topolánka prostě nebude stačit. Výstavba čtyř jaderných bloků je tak podle něj v pořádku.

„Jestliže v roce 2036 opravdu spustíme první blok, tak za dva, tři roky spustíme další a tak to půjde. Musíme tak počítat s postupnou výstavbou,“ doplnil Topolánek, podle nějž je v tomto případě tok peněz jiný, než kdyby se všechny čtyři nové bloky stavěly naráz.

Koblic upozornil, že v debatě o tom, zda jsou čtyři nové bloky málo nebo moc, záleží také na tom, jak dlouho a jestli vůbec bude dovoleno stavět jiné energetické zdroje. „Plynový o stejném výkonu jako ten jaderný má zhruba desetinové náklady na výstavbu a lze ho postavit zhruba čtyřikrát rychleji. Plyn je mnohem levnější, je ho na světě spousta. Jediný problém je, že nám plyn někdo zakáže,“ uvedl šéf pražské burzy s odkazem na omezení vypouštění skleníkových plynů vznikajících při jeho spalování a přispívajících ke změně klimatu.

Koblic: Bez plynu se Evropa neobejde

Přechod na jaderné a obnovitelné zdroje je dle něj „fajn“, zároveň si ale myslí, že přechodně je třeba využívat i plynové zdroje, protože „bez toho se Evropa neobejde“. Je ovšem podle něj otázkou, jak dlouho bude plyn na kontinentu fungovat. Nevyloučil, že s obměnou europarlamentu se náhled na tuto problematiku může změnit.

„Pokud by se nám plyn povolil na mnohem déle, tak je absolutně cenově nejvýhodnější – je to levný, vyzkoušený zdroj, dá se rychle vypínat, zapínat,“ vyjmenoval Koblic. I Topolánek si myslí, že je třeba mít pružné konvenční zdroje, jako jsou uhlí a plyn, které vykryjí dobu, „kdy nesvítí (slunce) a nefouká“.

„Je tady obrovský pokrytecký mýtus Evropské unie, že uhlí je fujky, fujky, že plyn je čistší přechodné palivo,“ zmínil Topolánek. Emise oxidu uhličitého ze spalování uhlí jsou vyšší než u plynu, u kterého však zase hrozí únik metanu při těžbě a přepravě. Podle Topolánka se také může stát, že těžba uhlí v Česku se utlumí i bez zákazu ze strany EU, protože se prostě přestane ekonomicky vyplácet. V reakci na Koblicova slova o rychlosti výstavby plynových elektráren upozornil, že aktuálně je i několikaletá čekací doba na dodání potřebných turbín.

Podle Ehlera plynové zdroje neřeší energetickou bezpečnost a potřebnou míru energetické nezávislosti. Rizikem je také fluktuace cen na světových trzích. „Jaderná energetika jako čistý zdroj, u něhož si můžete udělat strategické zásoby paliva, přispívá ke stabilitě soustavy. Proto to bude jeden z pilířů,“ vysvětlil.