Česko zřejmě poruší závazek vůči NATO. Pandemii nikdo nečekal, hájí armádní rozpočty Metnar

Nahrávám video

Ministerstvo obrany bude v příštím roce hospodařit s více než dvaadevadesáti miliardami korun. Dohodli se na tom ministr obrany Lubomír Metnar s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (oba za ANO). Částka je sice vyšší než letošní rozpočet i než původní plán, návazný výhled pro rok 2024 ale dosáhne výše 110 miliard, což je méně, než kolik se Praha zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci. Podle Metnara jsou na vině náklady na pandemii koronaviru.

Ministr Metnar se s ministryní financí dohodl, že v příštím roce pošle stát ministerstvu obrany 92,7 miliardy korun. To je o víc než pět miliardy vyšší částka než letos a o dvě miliardy víc, než vláda schválila v červnové verzi státního rozpočtu. 

Vyšší rozpočet podle ministerstva umožní dokončit důležité armádní zakázky, třeba nákup bojových vozidel pěchoty nebo nových vrtulníků. Metnar nicméně na jednání se Schillerovou neuspěl úplně – miliard chtěl totiž rovnou pětadevadesát, „abychom mohli pokračovat v rozvíjení schopností a modernizaci armády“, a jednání označuje za jedno z nejtěžších, jaké s Schillerovou dosud vedl.

Od necelých třiadevadesáti miliard pro rok 2022 se odvíjí vládní výpočet jednoho sta miliard pro rok 2023 a 109,5 miliardy pro rok 2024. Státní výdaje na obranu by tak v posledním případě činily 1,57 procenta hrubého domácího produktu, což je méně, než kolik se Česká republika zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci – na summitu ve Walesu v roce 2014 Praha slíbila výdaje na úrovni dvou procent HDP, čemuž by ale odpovídalo ještě o třicet miliard víc.

Schillerová: Důležitý je progres

„Je to realita,“ konstatuje nyní ministr obrany. „Nikdo nepočítal, že přijde pandemie, která bude trvat tak dlouho, a že dojde ke škrtům. Nám to samozřejmě činí problém, vidím to jako problém, ale jako armáda a resort jsme se s tím vždycky poprali. U některých projektů dojde k rozložení v čase, u některých splátek k posunutí. Strategických projektů se to nedotkne.“

Na dotaz novinářů, co bude ohledně výdajů na obranu říkat spojencům, Metnar poznamenal, že podle aliančního hodnocení z minulého roku byla ČR sedmá nejlepší ze třiceti zemí, pokud jde o růst výdajů – a spolu se Schillerovou oba akcentují, že za podstatný považují zachovaný růstový trend.

„Důležitý je progres. Rozpočet pořád roste a pandemii si taky nikdo nenaplánoval,“ podotkla vicepremiérka Schillerová.

Návrh státního rozpočtu musí vláda předložit sněmovně, schvalovat ho bude už nová sněmovna po volbách. Politické zastoupení ve stávající dolní komoře hodnotí armádní výhled rozpačitě.

„I nyní trváme na tom, aby rozpočet zůstal zachován tak, jak je v plánech, protože armáda v posledních dnech prokázala, že se bez ní neobejdeme,“ prohlásila předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Komunisté tak kritičtí nejsou. „Velikost naší armády ani neumožňuje efektivně využít větší částky,“ sdělil Alexander Černý. „Nemáme loďstvo, nemáme další druhy zbraní jako jiné členské státy Aliance.“

„Armáda měla dostat to, o co žádal ministr Metnar, tedy těch 95 miliard, což je plán z loňského podzimu. Nyní to znamená, že ministerstvo obrany musí opět někde škrtat a přeplánovávat již připravené projekty,“ sdělil pirátský poslanec Jan Lipavský.

Peníze na ambasádu v Kataru

Lubomír Metnar nebyl v pátek jediným resortním šéfem, který se Schillerovou jednal o rozpočtu pro příští rok. V Černínském paláci se s ministryní sešel také šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD).

Z červnového plánu 8,54 miliardy se částka pro ministerstvo zahraničí zvedla na 8,91 miliardy korun. Dodatečné peníze chce kromě personálu dát také na IT infrastrukturu. Další prioritou je otevření velvyslanectví v Kataru. „Dostali jsme na něj příslib dodatečných prostředků,“ doplnil Kulhánek.

Kabinet tento týden rovněž navýšil rozpočet předsednictví Česka v EU v příštím roce o dvě stě milionů na 1,44 miliardy korun. Dosavadní zpráva o postupu příprav předsednictví totiž konstatovala, že v některých položkách bude původní rozpočet 1,24 miliardy korun nedostatečný. Schillerová podotkla, že zvýšená částka zajistí důstojné předsednictví. Kulhánek je téhož názoru.

Peníze pro školství

Meziročně poroste také rozpočet ministerstva školství; oproti letošku by se měl v roce 2022 zvýšit o dvanáct miliard na 251,8 miliardy korun. Víc peněz by mělo směřovat do vysokých škol i do platů učitelů v regionálním školství.

„Dohodli jsme se, že finální meziroční nárůst na vzdělávací činnost v oblasti vysokých škol bude 1,1 miliardy korun,“ řekl po jednání ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Podle ministryně se původní částka navýšila o sto milionů korun. Oba se také dohodli na tříprocentním růstu platů pedagogů, což představuje v absolutní částce nárůst o 4,3 miliardy korun a odpovídá to 130 procentům průměrné hrubé mzdy. Na soukromé školy přidalo MF ministerstvu školství 200 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 16 hhodinami
Načítání...