Český rodinný tábor v Birkenau vyvraždili nacisté před 80 lety. V plynové komoře a před ní zemřelo nejméně 3792 lidí

Největší hromadná vražda československých občanů – takovou charakteristiku dostalo vyvraždění prvních obyvatel bloku BIIb v táboře Auschwitz-Birkenau, který byl známý také jako český či terezínský rodinný tábor. Jeho obyvatelé měli oproti jiným vězňům v Birkenau drobné výhody včetně té, že rodiny mohly zůstat pohromadě. Po několika měsících ale šli všichni na smrt. Oběti noci z 8. na 9. března 1944 připomněla pieta v Terezíně, kde položil květiny ministr kultury Martin Baxa (ODS), upomíná na ni také výstava v Malé pevnosti.

Proč vlastně vznikl v německém vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau rodinný blok, dodnes nebylo jasně vysvětleno. Někteří historici se domnívají, že se tak nacisté připravovali na možnou mezinárodní inspekci podobnou té, která byla v Terezíně a jejíž účastníci odjížděli s přesvědčením, že je židovské ghetto docela dobrým místem pro život. Jiní to však popírají. V bloku BIIb byl sice život o trochu snazší než v jiných částech tábora – kam lidé přijížděli buď proto, aby šli hned na smrt, anebo aby se k smrti upracovali – ale ani tak nebyly tyto podmínky sebeméně přijatelné, navíc hned za plotem byly ostatní bloky.

„Byl jednou ze sekcí obrovského komplexu osvětimského koncentračního a vyhlazovacího tábora. V určitém směru fungoval stejně nebo podobně jako jiné sekce tohoto tábora,“ poznamenala historička z Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Plachá. Nabídla zároveň ještě jeden možný důvod pro zřízení této části tábora, o němž historici také spekulují. Mohlo souviset se zmíněnou inspekcí Červeného kříže v Terezíně, nikoli však proto, aby se na vězně do Birkenau také přijel někdo podívat, nýbrž proto, aby vězni své blízké, kteří v Terezíně zůstali, uklidnili, že jsou v pořádku a že opravdu odjeli na východ na práci, a nikoli na smrt. „Udržovali je v iluzi, že žijí dál, že pracují v pracovním táboře, žijí pohromadě a že podmínky tam jsou ‚normální‘,“ přiblížila historička.

Nahrávám video

Každopádně ostatní obyvatele tábora Birkenau překvapilo, když po příjezdu dvou transportů z Terezína v září 1943 nečekala nově přišedší selekce, ani nebyly rozděleny rodiny, nýbrž všichni šli rovnou do vymezeného bloku. Dospělí pak museli pracovat, děti trávily dny pospolu výukou a hrami, přičemž vězni neprošli vyholením hlav. O bloku BIIb se pak začalo hovořit jako o terezínském nebo také českém rodinném táboře.

Ačkoli podmínky v něm byly poněkud příznivější, než ty, v nichž žili ostatní lidé v táboře, byly stále strašlivé. Lidé v něm trpěli hladem, zimou, nemocemi a vyčerpáním. Hygienické podmínky – ani úmrtnost – nebyly lepší než v jiných částech. Přes tisíc lidí zemřelo na nemoci či podvýživu. Celý blok tvořil úzký zablácený pruh, od zbytku tábora jej odděloval plot nabitý elektřinou.

Nahrávám video

Ve dvou transportech do Birkenau přijelo zhruba pět tisíc lidí. Přestože se zpočátku zdálo, že je čeká o něco lepší osud než jiné osvětimské vězně, časem zjistilo podzemní hnutí v táboře, že v jejich složkách jsou písmena SB, což byla zkratka pro „Sonderbehandlung“ čili „zvláštní zacházení“, nacistický eufemismus pro zavraždění – ovšem s odkladem po šesti měsících.

Že jim hrozí smrt, ovšem lidé v rodinném táboře tušili. Aby předešli vzpouře, oznámili jim nacisté, že budou převezeni do „pracovního tábora Heydebreck“. Večer 8. března skutečně přijela nákladní auta, do nichž vězni z BIIb nastoupili. Jenomže vozy jenom objely tábor Birkenau a zastavily u plynových komor.

Obyvatelé rodinného tábora dobře věděli, co se v nich děje – a Němci věděli, že to Češi vědí. Místo obvyklé „hry na sprchy“, kterou se nacisté snažili přimět přišedší lidi z transportů, aby do plynových komor dobrovolně vešli, použili násilí a vězně – kteří prý zpívali Kde domov můj a Hatikvu – do komory brutálně vtlačili. Té noci zahynulo nejméně 3792 československých občanů ze zářijových transportů. Z nich asi šest desítek zabili esesmani při potyčce, ostatní se udusili.

Podle vedoucího vědeckého oddělení Muzea Auschwitz Piotra Setkiewicze, který zkoumal německé archivy, mohl být počet obětí ještě vyšší. Závěry svého bádání vůbec poprvé zveřejnil pro Českou televizi. „Navíc byli totiž zabiti i nemocní, kteří byli dočasně umístěni v osmém bloku sektoru BII-b. Takže celkový počet zavražděných během té noci je podle německých dokumentů 4150 osob,“ míní Setkiewicz.

Nahrávám video

Konec rodinného tábora to ovšem nebyl. Ještě před vyvražděním jeho prvních obyvatel přijeli další – transporty dorazily v prosinci 1943. Obyvatel ještě přibylo v květnu 1944. Celkem bylo přivezeno dalších 12 500 vězňů. Ti již nebyli jen z Československa, pocházeli i z Německa, Rakouska či Nizozemska.

Jejich osud ale byl podobně tragický jako prvních obyvatel BIIb. V červenci 1944 byl tento rodinný tábor definitivně zlikvidován. Němci však tentokrát nevyhladili takřka všechny jeho obyvatele, nýbrž nejprve provedli selekci (která v březnu nebyla), a některé vězně pak poslali za prací do jiných táborů. Zbylých šest až sedm tisíc lidí bylo v nocích z 10. na 11. a z 11. na 12. července 1944 vyvražděno. Ze všech zhruba 17 tisíc vězňů, kteří rodinným táborem prošli, se osvobození dožilo přibližně třináct set.

V Birkenau zbyl nicméně ještě jeden rodinný tábor, který ve skutečnosti existoval déle než ten terezínský a je pravděpodobně mnohem méně známý. Existoval v bloku BIIe a byly v něm od roku 1943 vězněny romské rodiny. Nacisté je vyvraždili v noci z 2. na 3. srpna 1944. Té noci zahynulo 2897 lidí ze čtrnácti zemí včetně Československa.

Výstava i piety

Největší vraždu československých občanů spáchali nacisté před 80 lety. Památník Terezín pro toto smutné výročí připravil výstavu, která je do konce března k vidění v Malé pevnosti. Její návštěvníci se na ní dozvědí více o osudech vězňů či podmínkách v BIIb, a to i prostřednictvím fotografií či dobových dokumentů.

Vyvraždění rodinného tábora připomněl také Památník ticha čtvrteční tryznou v pražském Veletržním paláci, v pátek položil ministr kultury Martin Baxa (ODS) na židovském hřbitově v Terezíně květiny na památku obětí noci z 8. na 9. března 1944. Na oběti z BIIb se zaměří také květnová terezínská tryzna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 4 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 7 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 8 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.