Židé

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.

Saul Blau prošel jako dospívající chlapec vyhlazovacím táborem v Osvětimi, pracoval v uhelném dole a přežil i pochod smrti a transport do Buchenwaldu. Po válce se přes Československo vrátil do Maďarska, později emigroval do Izraele a Spojených států. Dodnes pracuje jako dobrovolník v Památníku holocaustu v Miami Beach.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.

Podle bývalého izraelského ministra Natana Šaranského je antisemitismus ve světě na vzestupu. V zemích, jako jsou Spojené státy či Francie, se Židé bojí dávat najevo svou identitu. Šaransky je bývalý sovětský disident a politický vězeň. Na svobodu se dostal v roce 1986 při výměně na takzvaném mostě špionů. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že izraelskou válku zneužívají státy jako Katar, které antisemitismus záměrně podněcují. Zároveň připustil, že v Gaze i na jihu Libanonu zemřelo více civilistů než teroristů. Rozhovor s ním vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu, informovala v pátek agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus omluvilo. Izraelský voják spolu s dalším, který čin vyfotografoval, byli propuštěni z vojenské služby a stráví třicet dnů ve vězení, oznámila armáda. K incidentu došlo v situaci, kdy i v USA přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.

Izraelsko-americkou válku s Íránem silně prožívá židovská komunita v islámské republice. Někteří viní ze situace Teherán, jiní naopak nábožensky konzervativní vládu v Jeruzalémě. Řada emigrantů v Izraeli mluví o strachu kontaktovat své íránské příbuzné, aby nebyli obviněni ze spiknutí. Doufají ve změnu režimu, zároveň však sdílí obavy z nových represí. Izrael a Írán přitom v minulosti bývali spojenci – a to celé dekády.

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.

Exploze v Amsterdamu v noci poškodila židovskou školu, podle primátorky města Femke Halsemaové šlo o cílený útok na židovskou komunitu. Nizozemská veřejnoprávní stanice NOS uvedla, že výbuch zasáhl vnější zeď školy ve čtvrti Buitenveldert a způsobil pouze menší škody. Žádné oběti nejsou hlášeny.

Britská policie zatkla čtyři muže podezřelé ze špionáže pro Írán, kteří podle ní sledovali místa a osoby spojené s londýnskou židovskou komunitou. Podle agentury Reuters to v pátek oznámila londýnská metropolitní policie, která proti mužům provedla zásahy ve čtvrti Barnet na severu Londýna a ve městě Watford, které leží asi 24 kilometrů na sever od hlavního města.

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Při další střelbě mezi znepřátelenými arabskými klany zahynuli v Izraeli tři lidé. Narůstající vlna ozbrojeného násilí si jen vloni vyžádala přes 250 obětí. Zástupci dvoumilionové muslimské menšiny i židovské většiny požadují důrazný postup tamní policie a úřadů.

Kvůli holocaustu se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po válce budoval svět založený na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl Vystrčil při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Průvod světel projde i Terezínem. Lovosická radnice odhalila památník obětem na místě bývalé synagogy. Vzpomínkové akce se konají i ve světě, například v Berlíně nebo Osvětimi.