Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Jako Česká republika bychom měli být vděční, že v Evropské unii můžeme být a naše členství optikou samotné přítomnosti hodnotíme velice pozitivně. Evropská unie jako taková je instituce navržená lidmi. To znamená, že má určité chyby, ale je tam spousta příležitostí chyby opravovat. Ale Unie jako taková je pro Českou republiku jednoznačně prospěšná. Tím spíš v tuto chvíli, kdy z Evropské unie především čerpáme. Za mnoho let, kdy se naše úroveň rozvine natolik, že budeme podporovat více ty méně rozvinuté státy, bude benefitů méně. Ale v tuto chvíli je to jednoznačně dobře.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Témata, která ve veřejném prostoru nejvíce rezonují, jsou určitě Green Deal, migrace a možná přijetí eura. Co bychom my za stranu Mourek chtěli zvedat, je i téma využití evropských fondů pro rozvoj dopravní infrastruktury v rámci Prahy. Praha je z pohledu Evropské unie nadprůměrně bohatý region, z pohledu HDP je téměř na dvojnásobku a nemá dnes možnost evropské dotace čerpat. Že by dopravní infrastruktura v Praze byla na stejné úrovni, jako je v západních státech nebo ve velkých západních městech, to si rozhodně nemyslíme.

Pokud je jednou z vašich ambicí zlepšit dopravní infrastrukturu v Praze, jakým způsobem chcete oslovit i voliče z dalších regionů Česka?

Praha jako naše hlavní město, možná to nepůsobí příliš dobře, na druhou stranu Praha je aglomerace, do které se sjíždí především obyvatelé Středočeského kraje, ale nejenom. Dobudování dopravní infrastruktury kolem Prahy, mám na mysli vnitřní a vnější okruh, ale i železniční dopravy.

To ale nejsou věci, které se řeší v Evropském parlamentu.

V Evropském parlamentu se řeší financování. Dnes si Praha nemůže sáhnout na evropské peníze a to si nemyslíme, že je dobře. Rádi bychom pro Prahu vyjednali nějakou výjimku. To je to, jak o tom přemýšlíme.

Co chcete v Evropském parlamentu dále prosazovat?

Rádi bychom se vyjadřovali k otázkám migrace. Migrační pakt, tak jak byl dnes schválen Evropskou unií, je určitě krok dopředu – ve smyslu nemít pakt, mít tuhle variantu. Tato varianta samozřejmě není dokonalá. Myslíme si, že pro Česko by tam měla být stálá výjimka v souvislosti s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Ideální by bylo přenést azylové řízení do států původu migrantů, nikoliv je vracet. Ale to jsou už takové fine-tuningové věci, které by pakt posunuly zase dál. Určitě je dobře, že migrační pakt máme.

Čemu chcete naopak bránit?

Určitě bychom nechtěli, aby migrace ze zemí kulturně odlišných ve srovnání s Českou republikou, abychom museli přijímat uprchlíky z těchto zemí. To je něco, s čím nesouhlasíme. Rádi bychom migraci řešili tím, že azylové řízení přeneseme do zemí původu migrantů a zamezíme povinným kvótám.

Které nejsou.

Které nejsou, rádi bychom, abychom neměli jenom výjimku, ale aby se výjimka přetavila v pevně dané pravidlo.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout a proč?

Určitě by Evropská unie neměla být společenstvím uzavřeným. V tuto chvíli si nemyslíme, že je nějaká země, která by byla vyloženě na čekací listině, měla splněná všechna kritéria pro přijetí. To je asi to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je země připravena, podobně, jako bylo připraveno Chorvatsko, mohli jsme ho bez problémů přijmout. Nemyslím si, že v tuto chvíli je stejně daleko jakákoliv další země.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace, kterou jste už zmínil. Stávající reforma migrační politiky podle vás není ideální. Jaká by měla být další cesta? Jak by se měla dál Evropská unie k migraci stavět?

Jednoznačně jednotně. Musíme podporovat státy, které migraci z Afriky, případně z jiných končin, čelí nejvíce. Nemůžeme je v tom nechat. Za nás je ideální podpora finanční.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Určitě. To nejmenší, co můžeme pro Ukrajinu udělat, je finančně a případně materiálně je podporovat. Ukrajinsko-ruský konflikt je jednoznačně vyvolaný Ruskem. To nejmenší, co můžeme na podporu udělat, je poskytnou dostatek finančních a materiálních zdrojů.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Myslíme si, že Green Deal je skvělý cíl. Je to něco, čím se musíme zabývat jak v České republice, tak v Evropské unii, respektive celosvětově. Cíl být do roku 2050 bezemisní, je ambiciózní, dá se podpořit. Ale nemyslíme si, že bychom si měli jako Evropská unie teď dávat ještě přísnější pravidla sami sobě. Tím narážím třeba na elektromobilitu, kdy jsme se zavázali, že přestaneme vyrábět auta se spalovacími motory do roku 2035. Myslím, že tady jsme trošku přísnější, než je nezbytně nutné.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslíme si, že ano. České ekonomice může euro jedině prospět. Jsme navázaní na Německo a na celou eurozónu. Nemyslíme si, že by mělo euro běžným občanům ublížit. Můžeme se podívat na data ze zemí, které euro v poslední době přijaly – ať je to Pobaltí, ať je to v posledním případě Chorvatsko. Euro přijalo a k žádnému skokovému navýšení cenové hladiny nedošlo. Pohledem na data si reálně nemyslíme, že by se u nás dělo něco dramatického.

Naopak, naše hypotéza je, že by mohl nastat i pokles cenové hladiny v retailových řetězcích, kde se prodávají stejné výrobky v Německu jako v České republice. U nás jsou mnohdy až o třetinu dražší. Ve chvíli, kdy bude výrobce muset operovat s jednotnou měnou, možná ho to donutí v České republice výrobky zlevnit.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátce, to znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie?

Myslím si, že tato doba je ještě hodně daleko. Je to několik volebních období před námi. Tudíž v tuto chvíli to není něco, co bychom měli řešit. Až se do té doby dostaneme a budeme natolik rozvinutí, že budeme schopni podporovat méně rozvinuté země, tak je to určitě morálně správné. V tom duchu bychom se to určitě snažili vysvětlit i voličům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 27 mminutami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 57 mminutami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 9 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 10 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 16 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.