Chirurgickými principy inspiroval Eduard Albert svět. Byl uznávaným lékařem, ale psal i básně

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Rozmanitost v činnostech zdědil Eduard Albert, narozený 20. ledna roku 1841 v Žamberku, po svém otci. Hodinář František Vojtěch-Albert byl totiž také vedoucím žamberských divadelních ochotníků. A bylo to právě hodinářství, u kterého poprvé vyšla najevo Eduardova mimořádná zručnost, neboť už v brzkém věku dokázal hodinový strojek rozložit a složit.

Po studiu na gymnáziu v Hradci Králové a Rychnově nad Kněžnou se rozhodl studovat lékařství ve Vídni. Tam se setkal s osobnostmi, které měly vliv na jeho odborný růst. Byl jím rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu Karel Rokytanský a lékař a profesor vnitřního lékařství Josef Škoda. Tito dva muži byli také zakladateli takzvané Moderní vídeňské lékařské školy.

V květnu roku 1867 nastoupil Albert do nemocnice Na Vídeňce, kde pracoval na chirurgickém oddělení českého ortopedického chirurga Lorinsera, o přibližně půl roku později pak začal pracovat jako stipendista na I. chirurgické klinice na operačním ústavu profesora Dumreichera. Dva roky nato se tam stal asistentem.

Po habilitaci vedl jako docent jazykové kurzy pro cizince a během dvou let publikoval patnáct vědeckých prací. Stal se také pravidelným přispěvatelem „Časopisu lékařův českých“ a spoluzakladatelem listu „Osvěta“.

Postupy z Albertovy učebnice se uplatňují dodnes

V září roku 1873 byl Albert jmenován řádným profesorem chirurgie a přednostou kliniky v Innsbrucku. V této době také vznikla dvě jeho úspěšná díla, a to „Diagnostika chirurgických nemocí“ a čtyřdílná „Učebnice chirurgie a nauka operační“, která byla vydána roku 1877 a stala se lékařskou biblí pro mediky napříč Evropou i za jejími hranicemi. Přeložena byla do francouzštiny a ruštiny.

„Protože se podrobně seznámil s anatomií a fyziologií člověka, uplatnil tyto poznatky i v operačních přístupech k jednotlivým tkáním a orgánům. Dbal na principy šetrného operování. Tyto principy se táhnou chirurgickými obory jako červená nit bez ohledu na použitou techniku dodnes,“ zdůraznil přednosta chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a profesor z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Krška, který se dílem Alberta zabývá.

V roce 1879 Albert vykonával v Innsbrucku funkci děkana lékařské fakulty. V tomto městě se také seznámil s tehdejším císařským místodržitelem v Tyrolích Eduardem hrabětem Taaffem, pro kterého začal záhy pracovat jakožto rodinný lékař. Na přímluvu hraběte byl následně Albert v únoru 1881 jmenován císařem Františkem Josefem I. na vídeňskou I. chirurgickou kliniku. Dalším výrazným milníkem byl v Albertově kariéře rok 1886, kdy byl povolán do nejvyšší zdravotní rady, v níž se stal o rok později dvorním radou.

Básník i politik

Albert měl kromě pracovního velmi bohatý i soukromý život, který trávil s řadou významných osobností. Ve Vídni se setkával s malířem Juliem Mařákem, spisovatelem Viktorem Dykem, politikem Františkem Ladislavem Riegerem, ba dokonce i s T. G. Masarykem.

Všestranný Albert se zajímal také o politiku. Jako hlavní hodnoty v ní vnímal inteligenci a pracovitost. Finančně přispíval na stavbu Národního divadla v Praze nebo na vydání Ottova naučného slovníku, Gebauerových spisů a Palackého dějin národa českého.

Rád se ale také vracel do své rodné vlasti. V letohrádku v Žamberku často hostil Jaroslava Vrchlického nebo Aloise Jiráska. Tvorbě literatury se nicméně věnoval i sám Albert, který psal básně nebo také historické publikace. Mezi jeho díla patří například „Paměti žamberské“ nebo kniha „Prokop Diviš“. V Žamberku také Albertovi přátelé nalezli 26. září roku 1900 jeho mrtvé tělo. Smrt způsobilo srdeční selhání a dlouhodobá intoxikace sublimátem, který byl využíván k dezinfekci.

Přispěl k vybudování chirurgické kliniky i zavedení výuky v češtině

Albert se výrazným způsobem zasloužil také o zahájení výuky v češtině a o vznik české chirurgické kliniky. Samostatnost jazyka prosazoval z pozice poslance a dvorního rady. „Do Čech jezdil učit operovat i do malých nemocnic, například do Hořice v Podkrkonoší, šířil tak nejnovější poznatky do rutinní praxe. Zároveň na svých pracovištích vychovával řadu českých chirurgů, například i pozdějšího přednostu I. chirurgické kliniky, další legendu chirurgie, Karla Maydla,“ přiblížil Krška.

Jméno Eduarda Alberta nese dodnes pražská část zahrnující komplex univerzitních budov i ulici na Novém Městě. Když se koncem 80. let 19. století rozdělila Karlo-Ferdinandova univerzita na dvě samostatné školy, vzniklo tam univerzitní městečko, jehož lokalita se nabízela i vzhledem k blízkosti areálu Všeobecné fakultní nemocnice. Název, který se tak původně vztahoval pouze k jedné ulici, se začal užívat pro pojmenování celé části.

Postupně se do areálu začala soustřeďovat přírodovědná a lékařská pracoviště. „Dnešní podobu areál získal při výstavbě budov po roce 1900 a mezi válkami. Vznikl tak na dlouhou dobu jediný univerzitní kampus v Praze. Od studentů vždy vycházely hlasy za ohroženou svobodu, naděje na lepší budoucnost a odvaha se o ni zasadit. Proto i Albertovem několikrát radikálně prošly moderní dějiny,“ píše magazínový portál Univerzity Karlovy iForum.

Odkaz chirurgického velikána znovu ožívá

Univerzita Karlova vloni na výročí historických událostí spojených se studentstvem z let 1939 a 1989 odhalila Albertovu bustu. Dílo sochaře Jakuba Vlčka nyní zdobí foyer budovy Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty. „Chceme široké veřejnosti připomenout, proč se historické místo spojené s našimi dějinami jmenuje právě Albertov,“ uvedl tehdy rektor Tomáš Zima.

Připomenout Albertův odkaz se nyní snaží také Krška. Společně s rektorem Zímou publikují sbírky Albertových prací z chirurgických oborů. „Během svých pobytů v zahraničí jsem poznal, s jakým respektem je stále Eduard Albert ve světě vzpomínán a přijímán. Oproti tomu v našich zemích byl Albertův odkaz nedoceněn, a to nejen pro chirurgii,“ podotkl.

Připomněl, že v minulosti byly snahy o oživení památky vydáváním nejnovějších medicínských poznatků ve formě Albertovy sbírky. „Tato aktivita skončila před řadou let. Ve spolupráci s rektorem Univerzity Karlovy jsme se rozhodli tuto tradici znovu obnovit. K tomu nás vedl i mimořádný zájem ze zahraničí a hlad po aktuálních vědomostech na domácí půdě,“ řekl Krška.

Jako první vyšla monografie „Onemocnění slinivky břišní“. Chystají se ale už další knihy. „Cílem sbírky je seznámit lékaře napříč obory s aktuálními znalostmi a léčebnými postupy vyplývajícími z posledních vědeckých a klinických poznatků. Cílem je ukázat nejen nové medicínské trendy, ale i zvýšit úroveň znalostí a vědomostí lékařské veřejnosti,“ vysvětlil Krša. Podle něj je navíc sbírka koncipována tak, aby v případě objevu nových poznatků mohla být aktualizována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...