Chrám sv. Víta: Symbol české státnosti, demokratické i komunistické

Praha – Dnes je tomu přesně 85 let, kdy lidé poprvé vstoupili do chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Základní kámen byl sice položen už Janem Lucemburským ve 14. století, ale definitivní podobu dala katedrále až dostavba v 19. a 20. století. I když se tedy vysvěcení a oficiálního otevření dočkala církevní stavba po téměř 600 letech, podporovali ji finančně často i samotní panovníci. Uvědomovali si, že nejde o ledajaký kostel, ale o symbol českého království, kde budou jednou pohřbeni i oni, a zůstanou tak navždy součástí české historie. Symboliku chrámu ostatně přijali i naši novodobí politici. Nejen ti demokratičtí, ale i ti komunističtí.

Podívejte se na fotogalerii: Proměny Katedrály svatého Víta

Katedrála sv. Víta stojí na původní románské rotundě, kterou dal v 10. století postavit kníže Václav a už tehdy ji zasvětil svatému Vítu. Později byla stavba přestavěna na baziliku, na jejímž místě položil král Jan Lucemburský v roce 1344 základní kámen budoucí katedrály. Praha se tehdy stala sídlem arcibiskupa a nový chrám měl být důkazem toho, že město na vltavských březích je skutečně náboženským i mocenským centrem českého království.

Po období rozkvětu za vlády Karla IV. se v krizi ocitla nejen země, ale i chrám, který se měl stát jejím symbolem. Stavba byla přerušena, aby ji později vyrabovali husité a nakonec do základů lehla popelem. Po staletí se pak nad Prahou tyčila nedokončená stavba, na kterou i přes snahu řady panovníků chyběly peníze. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly.

Hradčany v době normalizace
Zdroj: ČT24/ČTK

Slavnostního vysvěcení se katedrála dočkala 12. května 1929 a o pár měsíců později - 28. září - byla pak oficiálně otevřena. Symbolické bylo už samotné datum. Podle historiků byl v roce 929 zavražděn svatý Václav, takže dokončení chrámu bylo stanoveno na milénium. Svou roli sehrála také snaha církve prezentovat se pozitivně před veřejností. V době první republiky byla totiž katolická církev jakožto tradiční podpora habsburské monarchie silně kritizována a její společenská role výrazně klesla.

Katedrálu respektovali nejen králové, ale i prezidenti

Vždy se objevovaly diskuze, zda vnímat katedrálu spíš jako náboženskou stavbu, nebo jako centrum české státnosti. Chrám byl ostatně vystavěn netradičně přímo na Pražském hradě, v sídle hlavy státu. 

Určité pnutí dobře dokresluje také nepřítomnost prezidenta Tomáše G. Masaryka na slavnostním vysvěcení v roce 1929. Zakladatel Československa přitom neměl negativní postoj k samotnému chrámu, ale obával se, aby svatováclavských oslav, trvajících celý rok, nevyužila lidová strana k vyhrocenému předvolebnímu boji. Šlo tedy spíše o politické spory než o nějaké odmítnutí katolické církve nebo náboženství. Vždyť TGM dokonce věnoval katedrále obraz Máří Magdalény. Narozdíl od něj druhý muž v čele státu - Edvard Beneš - dokonce lidovou stranu podporoval a v době, kdy stál v čele republiky, byly také vztahy mezi státem a církví klidnější.

Reinhard Heydrich, Emil Hácha a Karl Hermann Frank ve Svatováclavské kapli v roce 1941
Zdroj: ČT24/ČTK

O tom, že se krátce dostavěná katedrála, stala skutečně symbolem mladé republiky a nezůstala pouze reziduem starých královských dob, svědčí i to, že právě svatovítské zvony se rozezněly Prahou, když se loučila se svým prvním prezidentem - otcem zakladatelem. Později to byly zase svatovítské bohoslužby, které za nacistické okupace plnily úlohu uvědomění si českého národa, českého vlastenectví.

Na bohoslužbě byl i komunista Gottwald

V podstatě stejně to cítili i lidé o pár let později, kdy svou účastí na mši dávali najevo nesouhlas s komunistickým režimem. Paradoxem je, že i nejvyšší komunističtí funkcionáři na církevní stavbu nezanevřeli, a Klement Gottwald se zde dokonce po své inauguraci zúčastnil děkovné bohoslužby Te Deum. Kromě něj a Emila Háchy to žádný jiný prezident do roku 1989 neudělal.

Ukázkou pokrytectví tehdejšího režimu je to, že bohoslužbu Te Deum v roce 1948 sloužil pražský arcibiskup kardinál Beran, který byl po několika letech intervence vyhoštěn z Československa a zbytek života strávil v Římě.

Manželé Gottwaldovi v katedrále sv. Víta
Zdroj: ČT24/ČTK

Další komunistická hlava státu, Antonín Zápotocký, se dokonce coby vyučený kameník podílel na dostavbě svatovítské katedrály. Po pár desítkách let se tam vrátil, tentokrát jako prezident.

Chrám sv. Víta v opět demokratické zemi

Vypadá to tak, že se vztah politiků k chrámu na Pražském hradě nemění. Ani po sametové revoluci na svatostánek nikdo nezanevřel a právě v jeho zdech se lidé, stejně jako za první republiky, rozloučili se svým prvním prezidentem. Tentokrát prvním českým prezidentem. A to i přes roky trvající soudní spor mezi církví a státem, zda byl chrám komunisty znárodněn zákonně, nebo ne.

Státní pohřeb Václava Havla
Zdroj: ČT24/ČTK

Čtyři roky stará smlouva podepsaná prezidentem Václavem Klausem a arcibiskupem Dominikem Dukou jako by s konečnou platností potvrdila to, že katedrála není ani církevní, ani státní. Je oboje. V roce 2010 byla totiž podepsána dohoda, která oficiálně dělí práva k chrámu mezi stát a Arcibiskupství pražské. Vždyť i klíče ke kapli sv. Václava s korunovačními klenoty se dělí mezi státní a církevní představitele. 

Chrám svatého Víta je na známkách a mincích, obdivují ho Češi i turisti, tvoří panorama Pražského hradu a zdá se, že přes všechny politické, společenské i náboženské změny zůstává symbolem české státnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 9 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 10 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.