Chrám sv. Víta: Symbol české státnosti, demokratické i komunistické

Praha – Dnes je tomu přesně 85 let, kdy lidé poprvé vstoupili do chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Základní kámen byl sice položen už Janem Lucemburským ve 14. století, ale definitivní podobu dala katedrále až dostavba v 19. a 20. století. I když se tedy vysvěcení a oficiálního otevření dočkala církevní stavba po téměř 600 letech, podporovali ji finančně často i samotní panovníci. Uvědomovali si, že nejde o ledajaký kostel, ale o symbol českého království, kde budou jednou pohřbeni i oni, a zůstanou tak navždy součástí české historie. Symboliku chrámu ostatně přijali i naši novodobí politici. Nejen ti demokratičtí, ale i ti komunističtí.

Podívejte se na fotogalerii: Proměny Katedrály svatého Víta

Katedrála sv. Víta stojí na původní románské rotundě, kterou dal v 10. století postavit kníže Václav a už tehdy ji zasvětil svatému Vítu. Později byla stavba přestavěna na baziliku, na jejímž místě položil král Jan Lucemburský v roce 1344 základní kámen budoucí katedrály. Praha se tehdy stala sídlem arcibiskupa a nový chrám měl být důkazem toho, že město na vltavských březích je skutečně náboženským i mocenským centrem českého království.

Po období rozkvětu za vlády Karla IV. se v krizi ocitla nejen země, ale i chrám, který se měl stát jejím symbolem. Stavba byla přerušena, aby ji později vyrabovali husité a nakonec do základů lehla popelem. Po staletí se pak nad Prahou tyčila nedokončená stavba, na kterou i přes snahu řady panovníků chyběly peníze. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly.

Hradčany v době normalizace
Zdroj: ČT24/ČTK

Slavnostního vysvěcení se katedrála dočkala 12. května 1929 a o pár měsíců později - 28. září - byla pak oficiálně otevřena. Symbolické bylo už samotné datum. Podle historiků byl v roce 929 zavražděn svatý Václav, takže dokončení chrámu bylo stanoveno na milénium. Svou roli sehrála také snaha církve prezentovat se pozitivně před veřejností. V době první republiky byla totiž katolická církev jakožto tradiční podpora habsburské monarchie silně kritizována a její společenská role výrazně klesla.

Katedrálu respektovali nejen králové, ale i prezidenti

Vždy se objevovaly diskuze, zda vnímat katedrálu spíš jako náboženskou stavbu, nebo jako centrum české státnosti. Chrám byl ostatně vystavěn netradičně přímo na Pražském hradě, v sídle hlavy státu. 

Určité pnutí dobře dokresluje také nepřítomnost prezidenta Tomáše G. Masaryka na slavnostním vysvěcení v roce 1929. Zakladatel Československa přitom neměl negativní postoj k samotnému chrámu, ale obával se, aby svatováclavských oslav, trvajících celý rok, nevyužila lidová strana k vyhrocenému předvolebnímu boji. Šlo tedy spíše o politické spory než o nějaké odmítnutí katolické církve nebo náboženství. Vždyť TGM dokonce věnoval katedrále obraz Máří Magdalény. Narozdíl od něj druhý muž v čele státu - Edvard Beneš - dokonce lidovou stranu podporoval a v době, kdy stál v čele republiky, byly také vztahy mezi státem a církví klidnější.

Reinhard Heydrich, Emil Hácha a Karl Hermann Frank ve Svatováclavské kapli v roce 1941
Zdroj: ČT24/ČTK

O tom, že se krátce dostavěná katedrála, stala skutečně symbolem mladé republiky a nezůstala pouze reziduem starých královských dob, svědčí i to, že právě svatovítské zvony se rozezněly Prahou, když se loučila se svým prvním prezidentem - otcem zakladatelem. Později to byly zase svatovítské bohoslužby, které za nacistické okupace plnily úlohu uvědomění si českého národa, českého vlastenectví.

Na bohoslužbě byl i komunista Gottwald

V podstatě stejně to cítili i lidé o pár let později, kdy svou účastí na mši dávali najevo nesouhlas s komunistickým režimem. Paradoxem je, že i nejvyšší komunističtí funkcionáři na církevní stavbu nezanevřeli, a Klement Gottwald se zde dokonce po své inauguraci zúčastnil děkovné bohoslužby Te Deum. Kromě něj a Emila Háchy to žádný jiný prezident do roku 1989 neudělal.

Ukázkou pokrytectví tehdejšího režimu je to, že bohoslužbu Te Deum v roce 1948 sloužil pražský arcibiskup kardinál Beran, který byl po několika letech intervence vyhoštěn z Československa a zbytek života strávil v Římě.

Manželé Gottwaldovi v katedrále sv. Víta
Zdroj: ČT24/ČTK

Další komunistická hlava státu, Antonín Zápotocký, se dokonce coby vyučený kameník podílel na dostavbě svatovítské katedrály. Po pár desítkách let se tam vrátil, tentokrát jako prezident.

Chrám sv. Víta v opět demokratické zemi

Vypadá to tak, že se vztah politiků k chrámu na Pražském hradě nemění. Ani po sametové revoluci na svatostánek nikdo nezanevřel a právě v jeho zdech se lidé, stejně jako za první republiky, rozloučili se svým prvním prezidentem. Tentokrát prvním českým prezidentem. A to i přes roky trvající soudní spor mezi církví a státem, zda byl chrám komunisty znárodněn zákonně, nebo ne.

Státní pohřeb Václava Havla
Zdroj: ČT24/ČTK

Čtyři roky stará smlouva podepsaná prezidentem Václavem Klausem a arcibiskupem Dominikem Dukou jako by s konečnou platností potvrdila to, že katedrála není ani církevní, ani státní. Je oboje. V roce 2010 byla totiž podepsána dohoda, která oficiálně dělí práva k chrámu mezi stát a Arcibiskupství pražské. Vždyť i klíče ke kapli sv. Václava s korunovačními klenoty se dělí mezi státní a církevní představitele. 

Chrám svatého Víta je na známkách a mincích, obdivují ho Češi i turisti, tvoří panorama Pražského hradu a zdá se, že přes všechny politické, společenské i náboženské změny zůstává symbolem české státnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...