Chybí miliardy na obnovitelné zdroje, stát chce platby snížit

Nahrávám video

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

„Bezesporu to vyžaduje legislativní zásah. Našli jsme asi šest nebo sedm nástrojů. Bezesporu to bude kombinace těch nástrojů, ale v této chvíli to ještě chystáme, jak legislativně, tak propočítáváme pozitivní dopady, protože je třeba říct, že to platí všechno daňoví poplatníci,“ uvedl Stanjura.

Během takzvaného solárního boomu, tedy kolem roku 2010, vzniklo přes dvacet tisíc solárních elektráren. Kromě větších projektů se jednalo i o podstatně menší fotovoltaiky. „Vzhledem k tomu, že ty elektrárny stále ještě splácí úvěry, tak opravdu už není možnost podporu snižovat. V případě snížení hrozí, že budou firmy krachovat, a to způsobí vlnu žalob,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Zatímco letos stát na podporované zdroje energie vydá necelých třináct miliard, příští rok to má být asi dvaapůlkrát tolik. Stojí za tím i levnější elektřina – čím je cena nižší, tím víc jde na garantované dotace.

Ministerstvo má jen 8,5 miliardy

Podle ministerstva průmyslu bude potřeba víc než 31 miliard. Teď má v rozpočtu, který začnou ve sněmovně za dva týdny projednávat poslanci, jen 8,5 miliardy. Chybí tedy téměř 23 miliard.

„Máte sto procent výdajů na obnovitelné zdroje, zjistíte, že devadesát procent jde na jeden typ a to jsou fotovoltaické elektrárny, a pak zjistíte, že z toho 90 procent jde na fotovoltaické elektrárny připojené v roce 2009 a 2010. Tam budeme hledat legislativní a exekutivní řešení,“ sdělil Stanjura.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) konstatoval, že překompenzace tady prostě je. „Ale na druhou stranu říkám, že musíme žít ve stabilním právním prostředí, aby to nepoškodilo jméno České republiky,“ poznamenal.

Přenesení nákladů na firmy?

Na zelenou elektřinu přispívají na fakturách i spotřebitelé, domácnosti už jsou na zákonném maximu. Proti přenesení nákladů na firmy tvrdě vystupuje podnikatelský sektor. Podle jeho zástupců by některé společnosti vydávaly za energie i stovky milionů ročně navíc.

„Což v situaci, kdy například německá vláda tyto poplatky svým firmám plně odpouští, by znamenalo dramatický propad konkurenceschopnosti českých firem vůči jejich zahraničním konkurentům,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček absolutně odmítá, že se za pochodu bude pro investory měnit prostředí. „Stejně tak odmítám to, že se budou zvyšovat ceny firmám. My jsme měli velké pře s investory do solárů a udělali jsme za tím jednou pro vždy tlustou čáru, zvýšili jsme jim daň,“ podotkl.

Na chybějící miliardy upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by měl návrh rozpočtu stát na schválených zákonech a nepředjímat změny.

Podporované energetické zdroje získávají z rozpočtu a z dalších nařízených odvodů každoročně desítky miliard. Třeba v letech 2016 až 2021 to bylo vždy mezi 43 až 46 miliardami. Loni asi o polovinu méně. Suverénně nejvíc inkasují zdroje obnovitelné. Fotovoltaiky loni dostaly 24 miliard. V dalších kategoriích jsou sumy výrazně nižší. Třeba vodním elektrárnám šlo necelých 400 milionů a větrným ještě mnohem míň.

Velké solární elektrárny

Po delší době začaly v tuzemsku opět růst větší solární parky. Stát teď jejich výstavbu podporuje z modernizačního fondu. Provozní dotace už novým projektům nedává.

Například roční výroba z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň uživí víc než čtrnáct set českých domácností. Právě na severu Čech je pro ně prostor, ale také možnost připojení. Ještě větší výkon nabízí elektrárna u nedalekých Hrušovan. Celkem 11 tisíc panelů tam pokrylo svah.

Velké projekty odráží letošní pololetní statistika. I když se počet instalací propadl skoro na polovinu, celkový nově vytvořený výkon přes 480 megawattů zůstal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...