Chybí miliardy na obnovitelné zdroje, stát chce platby snížit

Nahrávám video

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

„Bezesporu to vyžaduje legislativní zásah. Našli jsme asi šest nebo sedm nástrojů. Bezesporu to bude kombinace těch nástrojů, ale v této chvíli to ještě chystáme, jak legislativně, tak propočítáváme pozitivní dopady, protože je třeba říct, že to platí všechno daňoví poplatníci,“ uvedl Stanjura.

Během takzvaného solárního boomu, tedy kolem roku 2010, vzniklo přes dvacet tisíc solárních elektráren. Kromě větších projektů se jednalo i o podstatně menší fotovoltaiky. „Vzhledem k tomu, že ty elektrárny stále ještě splácí úvěry, tak opravdu už není možnost podporu snižovat. V případě snížení hrozí, že budou firmy krachovat, a to způsobí vlnu žalob,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Zatímco letos stát na podporované zdroje energie vydá necelých třináct miliard, příští rok to má být asi dvaapůlkrát tolik. Stojí za tím i levnější elektřina – čím je cena nižší, tím víc jde na garantované dotace.

Ministerstvo má jen 8,5 miliardy

Podle ministerstva průmyslu bude potřeba víc než 31 miliard. Teď má v rozpočtu, který začnou ve sněmovně za dva týdny projednávat poslanci, jen 8,5 miliardy. Chybí tedy téměř 23 miliard.

„Máte sto procent výdajů na obnovitelné zdroje, zjistíte, že devadesát procent jde na jeden typ a to jsou fotovoltaické elektrárny, a pak zjistíte, že z toho 90 procent jde na fotovoltaické elektrárny připojené v roce 2009 a 2010. Tam budeme hledat legislativní a exekutivní řešení,“ sdělil Stanjura.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) konstatoval, že překompenzace tady prostě je. „Ale na druhou stranu říkám, že musíme žít ve stabilním právním prostředí, aby to nepoškodilo jméno České republiky,“ poznamenal.

Přenesení nákladů na firmy?

Na zelenou elektřinu přispívají na fakturách i spotřebitelé, domácnosti už jsou na zákonném maximu. Proti přenesení nákladů na firmy tvrdě vystupuje podnikatelský sektor. Podle jeho zástupců by některé společnosti vydávaly za energie i stovky milionů ročně navíc.

„Což v situaci, kdy například německá vláda tyto poplatky svým firmám plně odpouští, by znamenalo dramatický propad konkurenceschopnosti českých firem vůči jejich zahraničním konkurentům,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček absolutně odmítá, že se za pochodu bude pro investory měnit prostředí. „Stejně tak odmítám to, že se budou zvyšovat ceny firmám. My jsme měli velké pře s investory do solárů a udělali jsme za tím jednou pro vždy tlustou čáru, zvýšili jsme jim daň,“ podotkl.

Na chybějící miliardy upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by měl návrh rozpočtu stát na schválených zákonech a nepředjímat změny.

Podporované energetické zdroje získávají z rozpočtu a z dalších nařízených odvodů každoročně desítky miliard. Třeba v letech 2016 až 2021 to bylo vždy mezi 43 až 46 miliardami. Loni asi o polovinu méně. Suverénně nejvíc inkasují zdroje obnovitelné. Fotovoltaiky loni dostaly 24 miliard. V dalších kategoriích jsou sumy výrazně nižší. Třeba vodním elektrárnám šlo necelých 400 milionů a větrným ještě mnohem míň.

Velké solární elektrárny

Po delší době začaly v tuzemsku opět růst větší solární parky. Stát teď jejich výstavbu podporuje z modernizačního fondu. Provozní dotace už novým projektům nedává.

Například roční výroba z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň uživí víc než čtrnáct set českých domácností. Právě na severu Čech je pro ně prostor, ale také možnost připojení. Ještě větší výkon nabízí elektrárna u nedalekých Hrušovan. Celkem 11 tisíc panelů tam pokrylo svah.

Velké projekty odráží letošní pololetní statistika. I když se počet instalací propadl skoro na polovinu, celkový nově vytvořený výkon přes 480 megawattů zůstal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 18 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizoval i Syndikát novinářů.
před 1 hhodinou

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 1 hhodinou

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 4 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.