Církevní restituce jsou předražené, opakuje Babiš. Příjmy se podle něj mají danit

Církevní restituce premiér označil za tunel. „Bylo to schváleno v půl jedné v noci. Paní předsedkyně (sněmovny Miroslava) Němcová vyhlásila přestávku, potom ukončila přestávku. Bylo to schváleno o jeden hlas, velice nestandardně nějakým poslancem, který byl stíhán nevím za co,“ uvedl. Stát tak podle Babiše přišel o 54 miliard korun.

„Trvám na tom, že to bylo předraženo. Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo,“ konstatoval s tím, že Ústavní soud posuzoval věc jen z právní stránky.

„My toto respektujeme (rozhodnutí soudu), ale to nic nemění na tom, že příjmy se mají danit a že to bylo předražené,“ dodal premiér.

Ústavní stopka pro zdanění náhrad

Soud vyhověl návrhu senátorů a zrušil spornou část zákona, který prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD. Konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Zástupci církví jsou s rozhodnutím spokojeni. Prezident Miloš Zeman, premiér Babiš i další vládní politici v úterý uvedli, že rozhodnutí je třeba respektovat.

Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013, do konce loňského roku bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.