Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě skončila. Nadále však lidé musí nosit ochranu úst a nosu ve zdravotnických zařízeních, sociálních službách a také například v lékárnách. Ve většině vnitřních veřejných prostor tato povinnost skončila 14. března. Po dvou letech koronavirové pandemie tak Česko postupně ruší většinu omezení. Nadále ale platí například pravidla izolace. Ministerstvo zdravotnictví také od středy zrušilo povinné potvrzení PCR testem, jako důkaz o prodělání covidu nyní platí jen pozitivní antigen a příznaky.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) klesají počty nakažených a situace v nemocnicích je stabilní. „Můžu si to dovolit z toho důvodu, že máme klesající incidenci. Situace v nemocnicích se stále lehce zlepšuje,“ řekl v neděli Válek s tím, že nastavená opatření zafungovala a že na stejný počet provedených testů je stále méně a méně pozitivních. „Je načase vrátit se do normálu,“ napsal rovněž na svém Twitteru.
Zároveň ale doporučil, aby veřejnost respirátory nadále nosila v prostorech s neznámými lidmi či ve špatně větraných místnostech, a to i kvůli jiným respiračním onemocněním, než je covid-19.
Na stole je rovněž otázka povinnosti nošení respirátorů ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Tu by chtěl ministr zrušit na přelomu dubna a května, podle něj jde ale v tuto chvíli jen o pracovní představu. „Ještě vyčkáváme, situace tam zatím není úplně ideální. (…) Uvidíme, jak se bude vyvíjet,“ dodal v neděli.
Roušky a respirátory symbolem covidu
Právě nošení roušek a respirátorů provází Čechy již od samotného začátku pandemie a stalo se jedním ze symbolů boje proti covidu. Poprvé bylo povinné nošení roušek zavedeno v půlce března 2020 a veřejnost jej přijímala různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se vrátily znovu v září. Pražané se jich však ani v létě 2020 úplně nezbavili, kvůli vyššímu počtu nakažených zůstaly roušky nutností například při cestování metrem.
Od února 2021 je pak převážně nahradily respirátory třídy FFP2. Nošení ochrany úst a nosu ale určitá část populace nejen v Česku odmítala. Někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, jiní nenosili roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Většina Čechů tuto povinnost ale dodržovala.
Ministerstvo zdravotnictví od středy také zrušilo část mimořádného opatření z března loňského roku, kde bylo povinné potvrzení pozitivního výsledku antigenního testu dalším PCR testem. Důkazem o prodělání covidu-19 je tak u lidí s příznaky i pozitivní antigenní test.
Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří testovali rychlejší antigenní metodou vyhodnocovanou na místě, měli totiž v případě pozitivního testu dosud povinnost vystavit testovanému rovnou žádanku na PCR, který vyhodnocují laboratoře.
„Je otázka, jestli bude nutné dál mít PCR test k jiným účelům, než abychom ověřili, jaká je to mutace,“ uvedl ve středu Válek. Antigenní testy používané v Česku jsou podle něj dostatečně kvalitní.
Platí povinnost izolace
Ministerstvo v reakci na příznivou epidemickou situaci již v únoru zrušilo povinnou karanténu po rizikovém kontaktu. Nadále však platí povinnost izolace, která podle nařízení z 19. února trvá sedm dní. Izolace je povinná pro osoby, které měly pozitivní PCR nebo antigenní test provedený zdravotníkem. Sedm dní izolace se počítá od dne následujícího po odběru vyšetřeného vzorku. Pojišťovny hradí jeden preventivní PCR za měsíc, zůstávají rovněž hrazeny testy, které indikuje lékař nebo hygienická stanice.
U lidí bez příznaků izolace automaticky po sedmi dnech končí, přičemž k tomu není nutný žádný další test. U lidí s příznaky se může izolace prodloužit – trvá tak po celou dobu trvání příznaků a končí dva dny poté, co člověk již příznaky nepociťuje. Doba izolace však nesmí být kratší než uvedených sedm dní, nelze ji tak předčasně ukončit absolvováním PCR či antigenního testu. Lidé, kteří mají opakovaně pozitivní test za kratší dobu než 30 dní, do izolace nemusí.
Při pozitivním testu rovněž zůstává povinnost vyplnit sebetrasovací formulář.
Pokud člověk nemá příznaky, ale byl případně nahlášen jako rizikový kontakt, měl by sledovat svůj zdravotní stav, a pokud se u něj v průběhu následujících dnů vyskytnou příznaky podobné nachlazení, viróze nebo chřipce, měl by kontaktovat svého praktického lékaře, který jej vyšetří a případně udělá antigenní nebo vystaví žádanku na PCR test.
Povinné testování ve zdravotnictví
Povinnost pravidelného testování v zaměstnání nadále platí pro zaměstnance i klienty zdravotnických lůžkových zařízení a sociálních služeb, kteří nejsou očkováni nebo v posledním půl roce neprodělali covid. Testování má probíhat alespoň jednou týdně. Více informací mohou lidé nalézt na speciálních stránkách vlády, které se věnují jednotlivým případům a situacím spojených s covidem.
Vláda Petra Fialy (ODS) v minulosti rovněž oznámila zrušení platnosti vyhlášky, která zaváděla povinné očkování pro osoby starší 60 let a některé profesní skupiny. Očkování tedy povinné v tuto chvíli není. Nárok na třetí dávku nicméně mají všichni očkovaní lidé nad 18 let, pokud od posledního očkování uběhlo alespoň pět měsíců.
Očkování dětí od pěti let
V Česku se nyní můžou očkovat děti od pěti let, je však nezbytná přítomnost zákonného zástupce. Vakcinace probíhá primárně v ordinacích praktických lékařů. Nezletilí zájemci o očkování, kteří jsou starší 16 let, nemusí dorazit v doprovodu zákonného zástupce. Mohou sami udělit informovaný souhlas (výjimku tvoří pouze osoby se sníženým intelektem), který nemusí být písemný.
Zájemci o vakcínu, kteří mají pojištění, se mohou registrovat na webu registrace.mzcr.cz. Registrovat k očkování se však mohou i všechny osoby, které nemají veřejné zdravotní pojištění na území ČR nebo EU a dlouhodobě v Česku pobývají – například cizinci. Ti se mohou registrovat na webu registrace.mzcr.cz/samoplatci, přičemž očkování je pak zpoplatněno.
Zájem o očkování v posledních týdnech klesá. Ve všech krajích postupně zavírají očkovací centra a omezují provozní dobu těch, která ještě fungují. Seznam aktivních očkovacích center lze nalézt na webu ministerstva. Na těchto místech lze dostat vakcínu i bez registrace.
Primárně by však měli lidé chodit pro vakcínu do nemocnic nebo k některým praktickým lékařům. Nejčastěji si lidé nyní chodí pro třetí, posilující dávku.
Od prosince 2020, kdy se s očkováním začalo, podali zdravotníci v České republice více než 17,5 milionu dávek vakcíny, přičemž dokončené očkování má téměř 6,87 milionu lidí. Posilující dávku dosud dostalo přes 4,1 milionu lidí. Denně se podle údajů ministerstva nechají naočkovat zhruba dvě tisícovky lidí.
Po návratu nemusí být příjezdový formulář
O tom, že se situace pozvolna vrací do normálu, svědčí i fakt, že ministerstvo od 9. dubna zrušilo ochranná opatření, která stanovovala podmínky pro vstup do České republiky. Nyní je tak možné přicestovat bez jakéhokoliv omezení, a to bez ohledu na zemi, ze které osoba přijela.
Češi také již nemusí vyplňovat příjezdový formulář. Povinné není rověž prokázání se potvrzením o očkování, testu nebo prodělání nemoci. Do 9. dubna toto platilo jen pro příjezd ze zemí EU a několika dalších vybraných zemí.
Podmínky pro cesty do jednotlivých zemí
Ministerstvo však zároveň upozorňuje, aby cestující hlídali podmínky jednotlivých zemí, do kterých se chystají vydat. K rozvolnění opatření však přistoupila většina zemí EU. Například při cestě na Slovensko nemusí lidé do karantény ani podstoupit PCR test. Opatření však zůstávají v platnosti například při cestách do Rakouska, kde je potřeba se prokázat buď negativním PCR testem ne starším než 72 hodin, nebo antigenním testem ne starším než 24 hodin. Lidé mohou rovněž ukázat doklad o ukončeném očkování, nebo doklad o prodělání covidu).
Podobně je tomu i při cestách do Německa, kde se musí cestující z Česka prokázat případné kontrole při vstupu na území země potvrzením o bezinfekčnosti (negativní test, dokončené očkování nebo prodělání nemoci).
Ministerstvo zdravotnictví však předpokládá, že se covid-19 postupně stane jedním z běžných onemocnění. „Samozřejmě při případném zhoršování situace jsme připraveni rychle reagovat a přijmout odpovídající opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
