ČR je po letech blízko splnění slibu, výdaje na obranu už jsou u dvou procent HDP

Nahrávám video

Česko pár dní před koncem roku prakticky splnilo závazek vůči NATO dát na obranu dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany letos utratilo 158 miliard korun, což v tuto chvíli vychází na 1,98 procenta plánovaného hrubého domácího produktu. Z nových čísel o plnění státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Stát by tak alianční slib splnil poprvé po devatenácti letech.

„Já myslím, že se to podaří, byť všichni víte, kdo se věnujete nějakým prognózám a ekonomickým propočtům, že je to prostě číslo, které se nedá odhadnout. Jsou země, které když chodí na dvě procenta, tak ten rozpočet dávají třeba na 2,2 procenta, 2,3 procenta tak, aby měly nějakou rezervu. My jsme to neudělali,“ prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Výdaje ministerstva obrany rostou hlavně v posledních týdnech. Zatímco do začátku listopadu to bylo 90 miliard, jen během následujících šesti týdnů resort utratil dalších 68 miliard korun.

Černochová v polovině prosince i po bilanční tiskové konferenci ujišťovala, že splnění slibu dávat na obranu dvě procenta HDP je její prioritou. Stejně mluvili i její nejbližší spolupracovníci. „Určitě se bude utrácet do posledního dne tak, jako každý rok,“ konstatovala vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková.

Ministerstvo přitom začalo velmi rychle utrácet desítky miliard za armádní zakázky už před měsícem. Od 8. do 29. listopadu vzrostly obranné výdaje z 90 na 109 miliard. K 10. prosinci pak na 119 miliard a během dalších deseti dní přišel skok na celkem 158 miliard, tedy na téměř přesně dvě procenta HDP. Velká část letošních výdajů míří na klíčové armádní investice.

„Projekty BVP CV 90, tanky, letouny F-35 a střední transportní letouny C 390 Millennium. Snažíme se také urychleně investovat do nemovité infrastruktury, protože není možné, abychom neměli kam zaparkovat novou techniku,“ podotkla Černochová.

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) uvedl, že tam budou zálohové platby. „Mají tam některé zakázky, které jsou finance přiřazené k těmto zakázkám a bude docházet k plnění,“ sdělil.

Třeba do nákupu nadzvukových letounů F-35 plánoval letos resort obrany investovat 15,5 miliardy. Do bojových vozidel pěchoty pak dalších více než jedenáct miliard korun.

„Oni prostě provádějí zálohové platby nebo předčasné platby do příštího roku, a tím pádem jako se tváří, že ta dvě procenta plní,“ míní člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).

Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) je důležité výdaje na obranu dodržet z několika důvodů. „Jeden z nich je zhoršující se bezpečnostní situace ve světě, potřebujeme moderní, dobře vycvičenou armádu. Současně je to také náš alianční závazek,“ řekl.

„Je to nesmírně důležitý závazek, který děláme nikoliv vůči NATO, ale vůči své vlastní bezpečnosti a splácíme obrovský dluh, který tady byl vůči české armádě,“ domnívá se šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Opozice: Vláda by měla peníze utrácet lépe

Podle opozice by měla vláda utrácet efektivněji. „V současné době armáda tak, jak se dívá a plánuje, zjišťuje, že jim chybí finanční prostředky, protože se snaží odsouvat projekty,“ podotkl exministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

Ministryně Černochová prosadila loni v dubnu ve sněmovně zákon, který státu vydávat minimálně dvě procenta HDP na obranu nařizuje. Žádné sankce ale zákon pro případ nedodržení tohoto nařízení neobsahuje.

Prezident Petr Pavel zároveň před měsícem a půl na bezpečnostní konferenci v Praze upozornil, že Česko bude muset vydávat na obranu ještě více. Česká vláda zatím plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP i v příštím roce.

„Pro další roky budu doporučovat, aby se rozpočtovalo třeba 2,2 procenta HDP, abychom tam měli rezervu pro případ, že z administrativních důvodů se něco nepovede,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.