D11 se začne stavět na podzim, D49 bude hotová do konce roku, věří šéf silničářů

Nahrávám video

Dálnice D11 od hranic s Polskem k Trutnovu by se mohla začít stavět v září nebo říjnu. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla je to nejzazší termín. Je přesvědčen, že do té doby se podaří vyřídit veškeré možné stížnosti vyloučené společnosti Budimex. Bez zahájení prací na D11 by se zásadně zkrátila celková délka dálničních úseků, které se letos začnou stavět. Hrozí také, že klesne očekávaná rekordní délka úseků, které se letos otevřou – to kvůli rozsudku, který zrušil pravomoc stavebního povolení na dálnici D49. Mátl ale stále věří, že se podaří situaci vyřešit tak rychle, že se letošní termín stihne. Šéf ŘSD byl hostem Otázek Václava Moravce.

Když Poláci loni otevírali rychlostní silnici S3 k hranicím, vypadalo to, že bude mít Česko drobnou ostudu, která by ale nebyla ve světě dopravních staveb nevídaná – podobně třeba končí na hranicích elektrizace trati z Chebu směrem do Bavorska a v budoucnu bude dočasně na hranicích ukončena dálnice D3. Slibované zahájení prací na dálnici D11, která má na S3 navázat, ale nenásledovalo pár měsíců poté, co Poláci svoji část dokončili – pracovat se na Trutnovsku nezačalo dodnes.

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl očekává, že by stavba mohla konečně začít letos na podzim – tedy zhruba rok po zprovoznění příhraniční části polské S3. Později by to podle něj být nemělo. „Když si napočítáme lhůty, nebudu tam počítat soud a nějaká předběžná opatření, tak máme termín září, říjen letošního roku, kdy bychom mohli stavět, kdyby to šlo do extrémního případu včetně odvolání,“ ozřejmil.

V poslední době se příprava dopravních staveb obvykle zpožďuje kvůli pozemkovým sporům, případně tehdy, když někdo úspěšně napadne stavební povolení nebo jiný dokument, bez nějž se stavět nemůže. V případě D11 je to ale kvůli sporu stavebních firem. ŘSD vybralo jako zhotovitele polskou firmu Budimex, po stížnosti jejího konkurenta MI silnice ale výběr zrušil antimonopolní úřad a následně ŘSD Budimex vyloučilo.

Podle Mátla si státní podnik vyžádal dodatečné reference, na jejichž základě usoudil, že polská stavební firma nesplnila kvalifikační požadavky. „Na základě druhé doručené reference (…) jsme Budimex vyloučili. Čekáme, zdali a jakým způsobem podají námitky proti tomuto rozhodnutí,“ poznamenal šéf ŘSD. Námitky podle něj mohou přijít do středy, silničáři pak budou mít dva týdny na jejich vypořádání. Kdyby se závěry ŘSD nebyl Budimex spokojen, může se obrátit na antimonopolní úřad tentokrát on. I v tom případě by se ale měl podzimní termín zahájení stavby stihnout, míní Mátl.

Zdůraznil, že podobné průtahy ve výběru zhotovitele nebývají u zakázek ŘSD obvyklé. „Máme za rok zhruba 900 otevřených řízení. Bavíme se o jedné jediné zakázce, kterou tak složitě řešíme přes ÚOHS. ŘSD jako takové je ve výběru zhotovitelů na velkých stavbách i na menších poměrně úspěšné,“ upozornil.

D49 letos stihneme otevřít, věří Mátl i po rozsudku

Kdyby se nepodařilo stavbu zahájit ani do prosince, znamenalo by to, že počet dálničních kilometrů, které se letos začnou stavět, spadne pod stovku. D11 mezi Trutnovem a česko-polskou státní hranicí u Královce má měřit přes dvacet kilometrů, přičemž pracovat se letos má začít v součtu na 115 kilometrech.

Stejně tak je v ohrožení – a to vážnějším – plánovaná souhrnná délka 118 kilometrů dálnic, které se mají letos otevřít. Konkrétně jde o sedmnáctikilometrový úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem, který by měl mimo jiné částečně ulevit od tranzitní dopravy Zlínu.

Nejvyšší správní soud v uplynulém týdnu zrušil právní moc stavebního povolení. Radek Mátl v Otázkách Václava Moravce upřesnil, že to neznamená, že by se stavba okamžitě zastavila, ale bude muset směřovat k zakonzervování. Dal najevo, že v ideálním případě by mohla být právní moc povolení obnovena dříve, než budou práce opravdu přerušeny.

„Stavbu nelze utnout. V té chvíli bychom způsobili zásadní škody, protože jsou tam vrstvy, které by došly k degradaci, a došlo by k jejich porušení. V tuto chvíli ve spolupráci se stavebním úřadem vytipujeme práce, které povedou k tomu, abychom stavbu zakonzervovali, abychom ji drželi ve stavu minimalizace škod,“ shrnul Mátl, co se bude na D49 po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dít.

Naznačil, že kdyby rozkladová komise ministra dopravy, která se nyní musí ke stavebnímu povolení znovu vyjádřit, nerozhodla v horizontu tří až čtyř měsíců, teprve by mezi Hulínem a Fryštákem ustal veškerý ruch. „Pokud by se nepodařilo obnovit stavební povolení do právní moci, tak bude stavba muset být v nějaké fázi zastavena. K tomu ji budeme směřovat, ale z hlediska stavebního zákona je naší povinností minimalizovat škody,“ podotkl.

Věří, že komise právní moc stavebního rozhodnutí nakonec potvrdí. Nejvyšší správní soud chce, aby se povolení lépe vypořádalo s hlukovými limity a vlivem na krajinný ráz. „Svým rozhodnutím navedl rozkladovou komisi ministerstva dopravy, jak se k tomu postavit – že ty věci jsou zhojitelné. Za mě zhojitelné jsou, je samozřejmě otázka, v jakém čase,“ poznamenal Mátl.

Vyjádřil přitom přesvědčení, že se nakonec vše podaří vyřešit včas k tomu, aby se D49 mezi Hulínem a Fryštákem stihla letos v prosinci otevřít.

Místo stavby dálnic odřezávání billboardů. Řidiče jich stále rozptylují tisíce

Ředitelství silnic a dálnic má v popisu práce stavbu a údržbu dálnic a silnic I. třídy, jenomže v současnosti se musí potýkat ještě s jedním problémem, který s dopravou jako takovou vlastně nesouvisí – reklamními poutači, které podle zákona u dálnic být nesmějí, ale jsou. Podle Radka Mátla jich je stále přes 3300. Sice je to menšina počtu z doby před rokem 2017, kdy zákaz začal platit, ale je to stále hodně a podle Mátla neustále přibývají nové.

Od letoška platí novela zákona, která správcům komunikací poněkud uvolňuje ruce, protože jim umožňuje nelegálně umístěné reklamy odstranit na vlastní náklady a pak teprve peníze vymáhat na majiteli. Zatím to však jde pomalu, šéf ŘSD připustil, že od začátku roku bylo takto demontováno zatím jen kolem dvaceti billboardů.

Je to tím, že i když mají správci silnic volnější ruce, stále není možné bez dalšího přijít k poutači a uříznout ho. Nejprve musí ŘSD oslovit stavební úřad a zjistit, zda je reklama opravdu nelegální. „Potřebujeme jasné stanovisko, že nelegální jsou – nemají žádné zvláštní povolení,“ ozřejmil Mátl.

Navíc bude podle něj odstranění všech nelegálních reklam stát desítky milionů. Vedle toho, že silničáři očekávají, že bude jejich vymáhání složité, už nyní jim chodí předžalobní výzvy, zřejmě tedy budou muset utrácet také za právní služby.

Mátl dal najevo, že považuje starosti s odstraňováním billboardů za zbytečné. „Je mi líto, že nekonají ti, kteří billboardy vlastní a mají je nelegálně umístěné. Správce komunikace je ten, který to řeší za ně,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...