Deficit rozpočtu bude příští rok vyšší než plánuje vláda. Je nutné zvýšit daně, míní ekonomové

Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. „Není to realistické, přání je otcem myšlenky. Bude záležet na mnoha aspektech,“ říká k připravovanému rozpočtu, jehož schodek má podle vlády činit 295 miliard.

Podle Samka je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce. „Zatím nevidíme světlo v tunelu, i v minulém týdnu byla přijata opatření, která prohlubují příjmovou stranu,“ upozorňuje. 

S tím souhlasí i bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ vyzdvihl. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje, usuzuje.

„Důležité je, že když teče do lodi, tak je potřeba ty díry ucpávat hned. Ne se tvářit, že jsme něco slíbili a už to nelze jinak. Situace je jiná, než když se to slibovalo. Myslím, že je neštěstí, že se přidávají další díry, které mohly počkat,“ upozorňuje Rusnok a kritizuje například zvýšení limitu pro platbu DPH a také avizované změny v důchodové politice. 

Nezbude než zvýšit daně, říká Rusnok

„Já úplně žasnu i třeba v souvislosti s předčasnými důchody. Důchodový systém nebyl stavěn na to, aby byla třikrát ročně valorizace, a teď se ukazuje, že to deformuje výpočet předčasných důchodů,“ podotýká Rusnok.

Podle něj však místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a „ucpalo díru“, úředníci radí lidem, aby se přihlásili k předčasnému důchodu, a tím ho budou mít vyšší. „Ale ten vyšší důchod budeme platit všichni, a zejména naše děti, dalších padesát let,“ zdůrazňuje s tím, že takto nevypadá odpovědné vládnutí. Je to navíc podle něj neférové, protože lidé, kteří půjdou do důchodu za rok či dva, budou mít nižší důchod, ačkoliv pracovali déle.

Rusnok kritizoval také předloňské zrušení takzvané superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba devadesát miliard korun. Podle bývalého premiéra tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. „Pro lepší politickou průchodnost nezbude nic jiného. Nebál bych se toho, že se udělají úpravy u DPH, spotřební daně či korporátní daně.“

Naopak zkritizoval navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti, které bude podle něj mít na rozpočet vliv minimální. „V zemi, kde je nejnižší nezaměstnanost, mluvíme o částce ve výši miliardy. To je typický úlet resortního typu,“ konstatuje.

Samek odrazuje od vyššího zdanění práce

Také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek míní, že zvýšení daní bude nutné. „Dojde k přehodnocení odmítání zvyšování daní. V nějakém horizontu dvou let musíme něco s tím rozpočtem dělat,“ předesílá a zmiňuje mimo jiné i devizové rezervy ČNB, které když se neprodají a investují do akcií, tak mohou vydělávat až sto miliard ročně.

Poznamenává ale, že největší smysl mu dává zvýšit daň z příjmů. „Je to největší balík peněz, je na tom společenská shoda poměrně široká. Snížení daní, které prosadily ODS a ANO v té době nedávalo smysl. Takže vrátit zpět,“ říká s tím, že chápe vládu, protože nejde o lehké rozhodnutí.

Samek však vyjádřil obavy, že terčem bude opět zaměstnanec či zaměstnavatel. „Ukazuje se, že tam, kde lze peníze vybrat nejsnáze, jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé. Jde se opět na zdanění práce. Přitom titíž ekonomové nám řeknou, že zdanění práce je v Česku extrémně vysoké, na rozdíl od jiných zemí, kde se zdaňuje majetek,“ upozorňuje.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.