Definovat nadstandardy ve zdravotnictví by bylo složité, shodli se exministři. Opozice i odbory diskusi o příplatcích odmítají

Nahrávám video

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

O připojištění a stanovení nadstandardů ve zdravotnictví hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na programové konferenci TOP 09 a později i v Otázkách Václava Moravce, kde se ale proti celé myšlence důrazně postavil prezident České lékařské komory Milan Kubek a pozastavil se nad ní i šéf VZP Zdeněk Kabátek.

Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je hlavně problém najít prostor, kde by měly nadstandardy být. „Co bych viděl jako nejjednodušší, je připojištění na dražší léčiva. Nemyslím léčiva, která jsou orphany a jsou nesmírně nákladná, ale pro léky, které jsou v tuto chvíli s doplatkem,“ nastínil.

Za problematické by považoval, že by se za úplatu mohla předběhnout pomyslná „fronta“ na plánovanou operaci. „Představa, že uděláme frontu a někdo si zaplatí za to, že frontu předběhne, není adekvátní. Dovedu si představit, že pokud by to lékař dělal ve volném čase, zase by byly námitky proti tomu, že bude unaven a nebude se věnovat pacientům, které by měl léčit normálně,“ shrnul.

Obdobně smýšlí i Leoš Heger, který má mezi exministry zdravotnictví tu unikátní zkušenost, že se nadstandardy pokusil zavést, ale nakonec je zrušil Ústavní soud. I vzhledem k tomu, jak před devíti lety v Brně pochodil, je nyní i on značně zdrženlivý k tomu, jak by se měly nadstandardy definovat. Souhlasí s tím, že by bylo možné připojistit se kvůli doplatkům na léky. V ostatních oblastech ale považuje za základní předpoklad pro zásadní reformu zdravotnictví to, že v něm bude dost peněz.

Připomněl, jak v 90. letech prohlašoval Miroslav Macek (ODS), že když dostane dvě miliardy, obratem udělá zdravotnickou reformu. „Na tom něco je. Dnes by to bylo daleko víc než dvě miliardy, ale kdyby zdravotnictví najednou dostalo přemíru peněz při zdravé prosperitě země (…), bylo chvíli přefinancováno, mohlo by se začít s experimenty, jako je připojištění,“ míní Heger.

Poukázal, že Česko dává do zdravotnictví asi 7,5 procenta hrubého domácího produktu. „Běžně mají bohatší evropské státy okolo deseti, jedenácti i více procent HDP. A HDP mají ještě větší. Tam je větší prostor dělat medicínu luxusněji než u nás. Výsledek je, že se velmi těžce hledají příklady, kde by bylo možno si připlatit, aby to bylo pro systém efektivní,“ dodal.

Opozice je proti, odbory též

Jasně proti nadstandardům ve zdravotnictví jsou opoziční politici. Poslanec ANO Jiří Mašek je přesvědčen, „že to pan ministr Válek nevyslovil dobře“ a že by se o něčem takovém nemělo vážně diskutovat. Je podle něj spíše potřeba, aby bylo ve zdravotnictví dost peněz na standardní péči.

Vláda podle něj jde opačným směrem. „Odebrala ze zdravotnického pojišťění čtrnáct miliard a posadila poměrně nízko základnu pro automat,“ řekl s odkazem na snížení plateb za státní pojištěnce, které koalice prosadila. Míní, že kdyby se to nestalo „tak by výhledy zdravotnictví byly mnohem lepší“ a udržel by se standard.

Za Válkem se ovšem jednotně nešikují ani politici vládních stran. Zdrženlivý je například senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Není teď prostor, aby se řešily tyto věci. Ale je potřeba být na ně nachystaný,“ soudí.

Obdobně jako opozice smýšlí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Vláda před pár měsíci vzala ze zdravotního pojištění čtrnáct miliard, kdy došlo ke snížení plateb, které stát hradí za nezaměstnané, děti, důchodce a další vybrané kategorie. Teď říkají, že jim ty peníze chybí. To mi přijde jako z jiného světa,“ zdůraznila.

Tak jako Mašek i ona soudí, že není namístě debatovat o nadstandardech, nýbrž o úplně jiných věcech. Ministerstvo zdravotnictví by se podle ní mělo zabývat hlavně tím, že je ve zdravotnictví málo lidí. Poukázala, že o tom odbory hovořily s Válkem ještě před jeho nástupem na ministerstvo.

„Ministerstvu jsme předkládali plány na stabilizaci lékařského personálu, a do dnešního dne není na ministerstvu zdravotnictví člověk, který by se personální stabilizaci věnoval,“ upozornila Žitníková.

Šedá zóna? Odbory o ní nevědí, exministři ano

Nedomnívá se, že by definice nadstandardů byla jen ustavením toho, co již existuje, ale v šedé zóně. „Není pravda, že pacient, který je bezdomovec, má jinou péči než pacient, který je miliardář. Když leží na operačním stole, chirurg nezjišťuje, jestli ten člověk má na kontě miliony, nebo nemá ani korunu,“ řekla. Totéž si myslí předseda Svazu pacientů Luboš Olejár. „Na operačním sále se neptají, kdo a ze které společenské vrstvy jste,“ uvedl. Dodal, že svaz placené nadstandardy principiálně nepodporuje.

Leoš Heger ovšem řekl, že „platí, že v tom (zdravotnickém) prostoru nadstandard je“ a podobně se vyjádřil i Roman Prymula. „Je to otázka porodnic a dalších. Nepochybně byly snahy, aby se to normalizovalo, aby to bylo ve veřejné zóně. Na druhou stranu lékaři to nechtějí. Je to logické,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...