Definovat nadstandardy ve zdravotnictví by bylo složité, shodli se exministři. Opozice i odbory diskusi o příplatcích odmítají

Nahrávám video

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

O připojištění a stanovení nadstandardů ve zdravotnictví hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na programové konferenci TOP 09 a později i v Otázkách Václava Moravce, kde se ale proti celé myšlence důrazně postavil prezident České lékařské komory Milan Kubek a pozastavil se nad ní i šéf VZP Zdeněk Kabátek.

Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je hlavně problém najít prostor, kde by měly nadstandardy být. „Co bych viděl jako nejjednodušší, je připojištění na dražší léčiva. Nemyslím léčiva, která jsou orphany a jsou nesmírně nákladná, ale pro léky, které jsou v tuto chvíli s doplatkem,“ nastínil.

Za problematické by považoval, že by se za úplatu mohla předběhnout pomyslná „fronta“ na plánovanou operaci. „Představa, že uděláme frontu a někdo si zaplatí za to, že frontu předběhne, není adekvátní. Dovedu si představit, že pokud by to lékař dělal ve volném čase, zase by byly námitky proti tomu, že bude unaven a nebude se věnovat pacientům, které by měl léčit normálně,“ shrnul.

Obdobně smýšlí i Leoš Heger, který má mezi exministry zdravotnictví tu unikátní zkušenost, že se nadstandardy pokusil zavést, ale nakonec je zrušil Ústavní soud. I vzhledem k tomu, jak před devíti lety v Brně pochodil, je nyní i on značně zdrženlivý k tomu, jak by se měly nadstandardy definovat. Souhlasí s tím, že by bylo možné připojistit se kvůli doplatkům na léky. V ostatních oblastech ale považuje za základní předpoklad pro zásadní reformu zdravotnictví to, že v něm bude dost peněz.

Připomněl, jak v 90. letech prohlašoval Miroslav Macek (ODS), že když dostane dvě miliardy, obratem udělá zdravotnickou reformu. „Na tom něco je. Dnes by to bylo daleko víc než dvě miliardy, ale kdyby zdravotnictví najednou dostalo přemíru peněz při zdravé prosperitě země (…), bylo chvíli přefinancováno, mohlo by se začít s experimenty, jako je připojištění,“ míní Heger.

Poukázal, že Česko dává do zdravotnictví asi 7,5 procenta hrubého domácího produktu. „Běžně mají bohatší evropské státy okolo deseti, jedenácti i více procent HDP. A HDP mají ještě větší. Tam je větší prostor dělat medicínu luxusněji než u nás. Výsledek je, že se velmi těžce hledají příklady, kde by bylo možno si připlatit, aby to bylo pro systém efektivní,“ dodal.

Opozice je proti, odbory též

Jasně proti nadstandardům ve zdravotnictví jsou opoziční politici. Poslanec ANO Jiří Mašek je přesvědčen, „že to pan ministr Válek nevyslovil dobře“ a že by se o něčem takovém nemělo vážně diskutovat. Je podle něj spíše potřeba, aby bylo ve zdravotnictví dost peněz na standardní péči.

Vláda podle něj jde opačným směrem. „Odebrala ze zdravotnického pojišťění čtrnáct miliard a posadila poměrně nízko základnu pro automat,“ řekl s odkazem na snížení plateb za státní pojištěnce, které koalice prosadila. Míní, že kdyby se to nestalo „tak by výhledy zdravotnictví byly mnohem lepší“ a udržel by se standard.

Za Válkem se ovšem jednotně nešikují ani politici vládních stran. Zdrženlivý je například senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Není teď prostor, aby se řešily tyto věci. Ale je potřeba být na ně nachystaný,“ soudí.

Obdobně jako opozice smýšlí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Vláda před pár měsíci vzala ze zdravotního pojištění čtrnáct miliard, kdy došlo ke snížení plateb, které stát hradí za nezaměstnané, děti, důchodce a další vybrané kategorie. Teď říkají, že jim ty peníze chybí. To mi přijde jako z jiného světa,“ zdůraznila.

Tak jako Mašek i ona soudí, že není namístě debatovat o nadstandardech, nýbrž o úplně jiných věcech. Ministerstvo zdravotnictví by se podle ní mělo zabývat hlavně tím, že je ve zdravotnictví málo lidí. Poukázala, že o tom odbory hovořily s Válkem ještě před jeho nástupem na ministerstvo.

„Ministerstvu jsme předkládali plány na stabilizaci lékařského personálu, a do dnešního dne není na ministerstvu zdravotnictví člověk, který by se personální stabilizaci věnoval,“ upozornila Žitníková.

Šedá zóna? Odbory o ní nevědí, exministři ano

Nedomnívá se, že by definice nadstandardů byla jen ustavením toho, co již existuje, ale v šedé zóně. „Není pravda, že pacient, který je bezdomovec, má jinou péči než pacient, který je miliardář. Když leží na operačním stole, chirurg nezjišťuje, jestli ten člověk má na kontě miliony, nebo nemá ani korunu,“ řekla. Totéž si myslí předseda Svazu pacientů Luboš Olejár. „Na operačním sále se neptají, kdo a ze které společenské vrstvy jste,“ uvedl. Dodal, že svaz placené nadstandardy principiálně nepodporuje.

Leoš Heger ovšem řekl, že „platí, že v tom (zdravotnickém) prostoru nadstandard je“ a podobně se vyjádřil i Roman Prymula. „Je to otázka porodnic a dalších. Nepochybně byly snahy, aby se to normalizovalo, aby to bylo ve veřejné zóně. Na druhou stranu lékaři to nechtějí. Je to logické,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 1 hhodinou

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 6 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 8 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.