Den proti rakovině letos upozorňuje na karcinom tlustého střeva

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Zásadní je včasné odhalení nádoru nebo přednádorových změn, takzvaných polypů, v tlustém střevě, ze kterých se časem rakovina vyvine. Součástí preventivního vyšetření navíc může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde. Z pacientů, jejichž nádor tlustého střeva či konečníku lékaři odhalí včas, přežije téměř 92 procent, v pozdním stadiu je pětileté přežití méně než sedmnáct procent.

Pravděpodobnost vzniku onemocnění zvyšují podle předsedkyně Ligy a onkoložky Michaely Fridrichové rizikové faktory, jako jsou nadváha, obezita, nedostatek pohybové aktivity či nesprávná životospráva. Česko se také dlouhodobě umisťovalo na čelných příčkách v počtu úmrtí a nových výskytů.

„Dlouho jsme byli na předních příčkách výskytu kolorektálního karcinomu – byli jsme první, druzí, maximálně třetí, nyní jsme spadli na šesté místo v Evropě a na světě jsme na žebříčku hodně nízko, takže prevence a osvěta mají smysl,“ podotkla. Poslední údaje ukazují, že úmrtnost na nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku v Česku sice zůstává vysoká, například proti roku 2008 však klesla až o třetinu.

Nahrávám video

Screeningy jsou zásadní, zájem ale zůstává malý

Vedle zdravého životního stylu je klíčový právě kolorektální screening, který zlepšuje prognózu onemocnění. „Kolorektální karcinom může probíhat dlouhou dobu bez příznaků, přitom je však důležité, aby byl odhalen v časném stadiu,“ uvedla lékařka.

V Česku od roku 2000 funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro muže a ženy nad padesát let. Bezplatný test zjišťující krvácení do stolice lze absolvovat i doma, zájem o vyšetření je ale podle odborníků stále nízký.

Podle dat Národního institutu SYRI a Národního ústavu pro výzkum rakoviny na screening kolorektálního karcinomu nechodí zejména senioři, lidé se základním vzděláním nebo se středoškolským bez maturity, jak zaznělo na dubnovém odborném semináři.

„Zajímavým zjištěním je fakt, že na screening nechodí jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. Vyvolává to mylný dojem, že vyhledávání zdravotní péče je potřebné pouze tehdy, když se člověk cítí špatně,“ uvedla Michala Lustigová ze SYRI. Kontrole se vyhýbají také ti, kteří dlouhodobě nenavštěvují praktického lékaře a nechodí ani na běžné měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi.

Výzkumnice SYRI z dat zjistily, že se až 56 procent osob starších padesáti let screeningu nikdy v životě nezúčastnilo. Více než polovina uvedla, že „nemá žádné příznaky“. Dalších osmnáct procent sdělilo, že neví, proč na screening nešli. Mezi další často uváděné bariéry patřil strach z vyšetření či nepříznivé diagnózy. Naopak jako nepodstatné se ukázaly důvody spojené s dostupností péče. Zmínila je pouze dvě procenta respondentů, kteří se nenechali vyšetřit.

Účast cílové populace, tedy padesátníků a starších, na screeningu stále výrazně zaostává za evropským doporučením. „Důvodem není nedostupnost péče, ale právě nízká zdravotní gramotnost a nedostatečné vnímání potřeby prevence,“ dodala Lustigová. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzrostla účast na screeningu mezi lety 2011 a 2023 z čtyřiadvaceti na třicet procent.

Kromě nádoru tlustého střeva a konečníku se mohou lidé v Česku preventivně nechat vyšetřit také na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screeningový program je určený pro jinou věkovou skupinu, u plic je omezení na kuřáky.

Loni spuštěný program testování rizika rakoviny prostaty z krve podle únorového prohlášení ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška do konce září 2024 využilo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50 až 69 let, skoro devět procent mělo nález, který je třeba dál sledovat. Část těchto preventivních vyšetření je založena na vyšetření speciálním počítačovým tomografem (CT) nebo mamografem.

Léčba je úspěšná, výskyt ale neklesá, říká Fridrichová

Obecně se nádorová onemocnění v Česku podle Fridrichové ale daří léčit. „Je to velmi úspěšné, máme k dispozici stále nové a nové léky. Někdy je potřeba úsilí, protože pojišťovna například léky nehradí, ale můžeme se dostat i k lékům, které dlouhodobě zvyšují šanci na dlouhodobé přežívání pacientů,“ dodala lékařka.

Zmínila však, že výskyt nádorových onemocnění v Česku je značný a bohužel neklesá. „Pořád mírně stoupá incidence, ale úmrtnost je stacionární nebo mírně klesá,“ dodala s tím, že je to dáno prevencí. „Čím více vyšetřujete, tím časnější stádia najdete a tím jsou i vyšší počty záchytu.“

Rizikovější jsou nádory plic nebo slinivky, u nichž většina pacientů nepřežije. Také u nich ale včasný záchyt prognózu výrazně zlepší. Celkově přežívá pět let od diagnózy pětina nemocných s rakovinou plic, u včas zachycených je to přes 65 procent. Od roku 2022 proto lékaři pilotně testují screeningový program u současných či bývalých silných kuřáků, kteří mají rakovinu plic nejčastěji.

Liga proti rakovině slaví 35 let

Liga proti rakovině letos slaví 35. výročí, přičemž samotná sbírka proti rakovině se koná od roku 1997, žluté kvítky nabízejí dobrovolníci ve všech krajích. „Je to největší preventivní akce vůbec, kterou Liga pořádá,“ uvedla Fridrichová. Podle redaktorky ČT Lady Kolovratové se letos do sbírky zapojilo přes 15 500 dobrovolníků napříč Českem.

Minimální příspěvek za květinu je dvacet korun, platit mohou lidé i bezhotovostně pomocí QR kódu. Světle zelená barva stužky u kvítku má podle Fridrichové symbolizovat naději. Zmínila, že loni se vybralo rekordních 25 milionů korun. „Pomohlo nám to, že je možné platit QR kódem, protože spousta lidí už chodí jen s kartami nebo chytrými hodinkami a nemají peníze s sebou,“ podotkla.

Peníze se podle ní rozdělují pořád ve stejném poměru na podporu života onkologických pacientů, podporu vědy a výzkumu a do vybavení onkologických pracovišť a na prevenci a edukaci. Spolu s kytičkou dostanou dárci také letáček s informacemi o prevenci kolorektálního karcinomu a screeningových programech.

Liga proti rakovině má také v Praze na Můstku stánek, ve kterém mohou lidé mimo jiné využít dermatologickou a onkologickou poradnu. Na místě je také kulturní program.

Do neděle 18. května mohou lidé přispět i v některých obchodech, knihovnách či informačních centrech, seznam míst naleznou na webových stránkách sbírky. Přispět na financování aktivit Ligy proti rakovině lze kdykoliv, a to prostřednictvím dárcovských SMS ve tvaru DMS KVET 30 nebo 60 nebo 90 nebo 190 na číslo 87 777. Další možností je zaslat příspěvek na sbírkový účet 6500065/0300.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 39 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 56 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...