Víc času on-line v prázdninovém režimu může podle oslovených psychologů u dětí a dospívajících zvyšovat riziko vzniku úzkostí a pocitů méněcennosti, prohloubit pocit osamělosti a závislosti na on-line světě. Podle psycholožky a vyučující z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Kateřiny Lukavské mohou také děti víc experimentovat a hledat i rizikovější obsah. Zákazy a rodičovská kontrola přitom nemusí k předcházení problémů stačit. Nejdůležitější je podle oslovených odborníků komunikace, společné sdílení zážitků z on-line světa a hlavně společné aktivity.
Méně strukturovaný režim, víc času doma, fyzické odpojení od vrstevníků a spolužáků může podle Kateřiny Lukavské z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze a Katedry psychologie Pedagogické fakulty UK znamenat intenzivnější chování on-line. Pokud jde o komunikaci s kamarády, inspiraci, rozvoj kreativity, nemusí být podle ní změna intenzity negativní. „Menší dohled rodičů také může znamenat větší tendenci experimentovat – hledat nové a třeba i rizikovější obsahy. Je také dobré si uvědomit, že často bývají spolu sami pohromadě sourozenci různého věku, přičemž starší mohou mladší vystavovat nepřiměřeným nebo dokonce nevhodným obsahům,“ říká psycholožka a vedoucí autorského týmu stránek pro rodiče dětí v online světě DigiRozhledna.cz.
Podle policejní psycholožky a spolupracovnice psychologické poradny Mojra Venduly Bechné může on-line prostředí v létě v dětech a dospívajících posilovat pocity osamělosti nebo méněcennosti. „Když dítě na sociálních sítích sleduje, jak se ostatní baví na dovolených nebo s kamarády, může mít pocit, že o něco přichází. Objevují se úzkosti, propady sebevědomí i nadměrné srovnávání s ostatními,“ popisuje. Kvůli oslabenému kontaktu s vrstevníky hledají podle psycholožky děti intenzivněji socializaci v on-line prostoru. „Z nuly na sto pak naskakují do různých herních komunit nebo na sociální sítě, kde hledají rozptýlení a záplatují nudu, což je samo o sobě největším spouštěčem rizikového chování.“
Sexting, kyberšikana, sextortion
Linka bezpečí, na níž se děti a dospívající obracejí v tíživých situacích, eviduje v souvislosti s internetem nejčastěji dotazy kvůli on-line vztahům, pornografii, zneužití osobních dat, pohybem na sociálních sítích, nelegálnímu obsahu a také sextingu. „U sextingu jde o aktivní sdílení vlastního jádra soukromí, které může být zničující pro děti či teenagery... Když teenager v důvěře pošle někomu svou intimní fotografii a ta se pak začne šířit, je to pro jeho psychiku absolutní devastace,“ uvádí Bechná.
„U dospívajících, kteří jsou obecně intenzivní uživatelé on-line platforem, jsou většinou nejbolestivější věci týkající se vztahů a pozice v rámci vrstevnické skupiny – tedy například kyberšikana nebo vyhrožování zveřejněním nahých fotografií (sextortion), může dospívající velmi výrazně zasáhnout,“ potvrzuje Lukavská.
To, co se podle Linky bezpečí mění o prázdninách, jsou důvody psychické nepohody. „Vzrůstají témata spojená s psychickou nepohodou spojenou s krachem letních lásek, vztahy partnerskými i rodinnými, na které děti a dospívající během léta zaměří pozornost. Objevuje se také téma strachu z odjezdu do neznámého kolektivu, například na tábor,“ uvádí vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Hana Píšová. Dodává, že témata spojená s pohybem dětí a dospívajících v on-line prostoru se objevují v dotazech stabilně.
Komunikace a společné zážitky místo zákazů
Odborníci se shodují, že zákaz nebo kontrola mobilního telefonu a tabletu nestačí. Zdůrazňují nutnost komunikace v rodině. „Tajné kontrolování obsahu sociálních sítí může důvěru poškodit. Mluvte spolu – o on-line světě a zážitcích – nejlépe pravidelně. Zajímejte se, nejlépe bez velkého hodnocení nebo dokonce odsuzování. To je zatím to jediné, co děti dokáže ochránit,“ radí Lukavská.
Řešení nadměrného používání digitálních technologií dětmi vidí odborníci také ve společných aktivitách. „Pokud dítěti jen zakážete mobil, zbude mu nuda a frustrace. Nabídněte mu alternativu. Naplánujte společné aktivity, kde mobil přirozeně nemá místo – splouvání řeky, jízda na kole, deskovky, táborák. A buďte sami příkladem. Když dítě vidí, že jste na mobilu celé dny i vy, jdete příkladem,“ uvádí Bechná.
Také člen vedoucího týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti z Masarykovy univerzity (MU) a proděkan pro strategii a rozvoj Fakulty sociálních studií MU David Šmahel zdůrazňuje vztah a důvěru k rodiči a také diskuzi o pohybu na sociálních sítích, zvlášť pokud jde o starší dospívající. „U těch 14letých by měl rodič pomoci dospívajícímu se vstupem na sociální sítě – vysvětlit mu základní principy bezpečnosti, co by na sociální sítě měl dávat a proč, jak fungují algoritmy a podobně. Obsah by neměl doslova kontrolovat, ale spíše občas používat sociální sítě spolu s dospívajícím,“ říká.
Podle výzkumu České děti a dospívající na internetu EU Kids Online v ČR Masarykovy univerzity zveřejněného letos na jaře, používá chytrý telefon každý den až 92 procent dětí a dospívajících ve věku 9 až 17 let. 67 procent dětí má na internetu negativní zkušenosti jen zřídka nebo vůbec. Více než polovina dotázaných uvedla, že alespoň několikrát v posledním roce viděla výzvy a sázky, které by jim mohly vážně ublížit nebo je zabít. Téměř dvě třetiny pozorovaných dětí se v uplynulém roce setkaly s kybernenávistným obsahem. Tomu jsou vystaveny více dívky, chlapci na něj častěji reagují pozitivně nebo ho považují za vtipný. Jedno z pěti dětí podle výzkumu minimálně jednou dostalo žádost o sexuálně explicitní fotografii nebo video.
