Děti s nadšením vtrhly do nového roku, ministr ale není tak optimistický jako loni

Nahrávám video

Začala škola. Ministerstva zdravotnictví a školství si slibují, že první dva její týdny prostřednictvím plošného testování ukážou, jak bude celý školní rok vypadat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale přiznal, že je mnohem méně optimistický, než byl loni 1. září. Podle dětského psychologa Václava Mertina je možné, že se u některých dětí teprve dodatečně projeví dopad toho, co v posledním roce a půl prožily, věří však, že se většina z nich dokáže snadno otřepat – ovšem za předpokladu, že se k normálu vrátí i společnost a školy zůstanou otevřené. Ministr, psycholog i pedagogové diskutovali o tom, co školáky a školy čeká, v Událostech, komentářích.

Ve školním roce 2019/2020 byly děti doma od března do května, v roce 2020/2021 většinou od října do prosince a po krátkém předvánočním intermezzu znovu od ledna do května. Nyní všichni doufají, že školní rok 2021/2022 se již obejde bez plošného uzavření škol, a tak školáci konečně dostanou šanci vyrovnat se s důsledky posledních dvou abnormálních roků.

Dětský psycholog Václav Mertin je přesvědčen, že pokud tu příležitost děti dostanou, využijí ji. „Vydrží spoustu věcí. Otřepou se, a když se vrátí společnost, vrátí se škola, tak se vrátí k normálu,“ uvedl. Připustil však, že se u někoho až nyní mohou projevit psychické následky uplynulého období.

„Když jsou problémy, tak držíme, a pak to povolí, je najednou dobře a my povolíme taky. Týká se to i dětí. Můžeme počítat s tím, že u některých dětí se teprve teď budou objevovat problémy, které souvisejí s tím, jak rok a půl trávily,“ podotkl.

Méně optimismu než loni

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) přiznal, že z toho, jak bude školní rok pokračovat, má po loňských zkušenostech obavy. Ani 1. září 2020 nikdo nepočítal s tím, že by se opakovalo plošné uzavření škol, jenomže pak přišlo v mnohem větším rozsahu.

„Letos jsem mnohem ostražitější, mnohem méně optimistický a obhajuji všechny kroky, které vedou k bezpečnému a trvalému návratu žáků do škol,“ podotkl Plaga.

Výkonný ředitel vzdělávací agentury JK Education Ondřej Kania připustil, že opatření, která české úřady pro začátek školního roku připravily, jsou přiměřená. „Jsou z mého pohledu rozumná – minimálně v porovnání se Slovenskem a Chorvatskem jsou určitě mnohem lepší,“ zhodnotil povinnost nosit roušky ve společných prostorách a úvodní plošné testování žáků ve třech vlnách 1., 6. a 9. září.

Vůči ministru Plagovi je však Kania kritický kvůli loňskému podzimu. „Všichni jsme v naší síti škol věděli už na konci července loňského roku, že nárůst epidemie bude výrazný a že školy pravděpodobně zavřou. (…) Postrádal jsem snahu o to, aby školy alespoň nějakým způsobem zůstaly,“ podotkl.

Plaga sám prohlásil loňský podzim za velmi těžké období. „Mrzí mě, že situace v říjnu minulého roku dostoupila takové fáze, že jsem seděl s tehdejším ministrem Prymulou a týmem epidemiologů, matematiků a statistiků a ti říkali, že bez zavření prvních stupňů křivku nezkrotíme. To bylo nejtěžší rozhodnutí,“ řekl s odstupem necelého roku.

Ze škol nyní zní, že jsou připravené na eventualitu, že by bylo nutné přejít na distanční výuku, ačkoli úřady ujišťují, že žádný z možných scénářů vývoje s plošným zavíráním škol nepočítá. „Je příslibem ministerstva zdravotnictví, že hygienické stanice budou zasahovat lokálně,“ poukázal Plaga.

Práce je hodně, pro děti to ale může být problém

Pedagogové nyní musí hlavně začít balancovat mezi tím, že potřebují dohnat množství učiva, a tím, že si děti potřebují na školu a na sebe navzájem znovu zvyknout. „Byla by velká škoda a rozhodně by dětem neprospělo, kdybychom na ně teď nahrnuli velké množství učiva a snažili se dohnat půl učebnice, kterou jsme loni nestihli. I rámcový vzdělávací program mluví jasně, dává nám jako cíl rozvíjet klíčové kompetence a očekávané výstupy. Na to se chceme zaměřovat,“ míní učitel z pražské ZŠ Solidarita Václav Fiala.

Zdůraznil, že děti byly první den nadšené z návratu – což také takřka přehlušilo všechny obavy z příštích týdnů či měsíců.

V nejbližších dvou týdnech se budou muset učitelé také vyrovnat s tím, že některé děti, které – samy nebo jejich zákonní zástupci – odmítly plošné testování, budou muset plnit přísnější hygienické podmínky než ostatní. Budou muset nosit roušku ve třídě, kde ji testovaní či očkovaní spolužáci budou moci sejmout, při jídle si budou muset od ostatních odsednout a nebudou spolu s nimi zpívat ani cvičit. „Velmi to záleží na učitelích. (…) Může to být i zárodek většího problému,“ připustil psycholog Mertin.

Zatím se počítá s tím, že po 9. září plošné testování skončí a následně přestanou platit i dodatečná pravidla pro ty, kdo test odmítnou. V případě, že v některých okresech bude více než 25 ze sta tisíc testů pozitivních, bude zde však testování pokračovat dál.

„Pokud situace nebude dobrá, testování má pokračovat dál. Cíl bude, aby byl záchyt a žáci se dostali ze školy a nedocházelo k většímu zavírání škol,“ avizoval Robert Plaga.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...