Dětské skupiny mají podle vlády skončit. Větší děti půjdou do školek, menší do jeslí

Nahrávám video

Dětské skupiny v Česku se začátkem školního roku 2024/2025 nejspíše zaniknou. Místo nich by měli rodiče dávat menší děti do jeslí, jejichž provoz se rozšíří. V nich budou moci být děti do srpna následujícího po jejich třetích narozeninách. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválila vláda, nejde ale ještě o definitivní verdikt nad dětskými skupinami, protože příslušná novela musí ještě projít parlamentem. Opozice přitom hovoří o riziku likvidace zařízení pro péči o menší děti.

Dětské skupiny v současné podobě pečují o děti zhruba od jednoho do pěti let. Nepečují o kojence a neposkytují předškolní vzdělání, kterého by děti měly povinně absolvovat rok, než nastoupí do první třídy. V mezidobí ale představují alternativu k jeslím i mateřským školám – na rozdíl od školek, které spadají pod ministerstvo školství, spadají dětské skupiny pod MPSV.

MPSV se nyní chce péče o děti starší než tři roky zbavit. Změna souvisí s tím, že v polovině roku 2022 skončí čerpání peněz z Evropské unie, které stát používá na hrazení míst v dětských skupinách. Skupiny mají přestat fungovat se začátkem školního roku 2024/2025, o menší děti, které nebudou doma, budou poté pečovat především jesle a o tříleté a starší pouze mateřské školy. Nová zařízení již nebudou moci používat označení dětská skupina od roku 2021/2022.

Novela zákona, která prošla vládou, zavádí systém financování, na jehož základě budou zařízení příspěvek dostávat na každé obsazené místo v denní výši stanovené nařízením vlády, a to zálohově každé tři měsíce. Výši příspěvku i maximální úhradu rodičem bude každoročně stanovovat kabinet. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dala přitom najevo, že doufá, že nadále bude možné používat k placení provozu dětských skupin/jeslí i evropské peníze.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si slibuje od změn vyšší kvalitu péče o nejmenší děti i lepší dostupnost zařízení pro ně. „Chceme, aby byly dostupné jesle nebo dětské skupiny úplně pro všechny,“ uvedla. Součástí změn budou požadavky na to, aby nynější dětské skupiny měly šatnu, oddělené místo na spaní nebo vlastní místnost na prádlo.

Podle ministerstva budou muset mít pečující osoby také zdravotnické minimum a profesní kvalifikaci chůvy pro děti v jeslích s důrazem na zdravotnické vzdělání.

Zda návrh MPSV uspěje v parlamentu, není zcela jisté, klíčovou podporu komunistů ale vláda zřejmě získá. Těm se současná podoba péče o malé děti nelíbí. „Péče o nejmenší děti by měla být kvalitní. To bohužel dětské skupiny nezaručují,“ míní jejich školská expertka Hana Aulická Jírovcová.

Opozice má však výhrady. Podle Jana Bauera ministři dětské skupiny „v podstatě likvidují“ a podobně se vyjádřila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Já bych byla velmi nerada, abychom dospěli k tomu, že stovky takových uskupení budou mizet,“ poznamenala.

Ministryně Maláčová je ale přesvědčena, že to se nestane. „Velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou zajímavé pro školy, nemocnice, zařízení sociálních služeb. Ty si možná myslí, že přijdou o flexibilitu. Vyjdeme jim vstříc a pomůžeme jim, aby se současné dětské skupiny transformovaly do jeslí nebo aby si mohly zřídit mateřskou školu,“ ujistila.

Radost nemají ani v samotných dětských skupinách. „To, že se prostě vrací název jesle poté, co se léta budovaly dětské skupiny, vnímáme jako nesmyslný krok. Daleko důležitější než to, jestli je oddělené spaní a oddělená herna, je to, jaký je u dětí personál,“ zdůraznil ředitel Zdravotnického zařízení Prahy 4 Jan Schneider.

Podle analýzy ministerstva práce nyní v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20 tisíc míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali. Od tří let je nárok na školku. V současnosti existuje podle MPSV téměř 1100 dětských skupin a 98 mikrojeslí s kapacitou zhruba 15 tisíc míst, na kterých se děti mohou střídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 10 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 10 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.