Digitální svět či nárůst individualismu přináší víc stresorů, říká ředitel NÚDZ

Nahrávám video

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Celosvětově existuje konsenzus na tom, že společenské megatrendy – ať už je to přechod do digitálního světa, globalizace, nárůst individualismu, enviromentální změny – znamenají velký nárůst psychosociálních stresorů v populaci, které mají negativní vliv na duševní zdraví,“ sdělil Winkler.

Odborník vysvětlil, že u běžných duševních onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese, konzumace alkoholu a návykových látek či rizika sebevražednosti, mají kulturní a socioekonomické faktory značný vliv, zatímco u závažných duševních onemocnění není jejich vliv tak velký.

Podle něj duševní zdraví umožňuje vyrovnat se s každodenními stresory, a zároveň složité situace ovlivňují duševní zdraví. „Perfektní příklad je třeba ztráta zaměstnání. Pokud máme problémy v oblasti duševního zdraví nebo máme duševní onemocnění, tak je daleko větší riziko, že budeme nezaměstnaní. Naopak když jsme nezaměstnaní, tak máme větší riziko, že se u nás rozvine duševní onemocnění,“ přiblížil ředitel NÚDZ.

Proto je získání zaměstnání jedním z klíčových terapeutických prvků, který pomáhá v celkové prognóze pacientů, sdělil Winkler. Dodal, že ze zaměstnání plyne pocit vlastní hodnoty, klid spojený s finanční jistotou nebo socializace a pocit, že člověk někam patří a že přispívá ke komunitě kolem něj.

Budování odolnosti

Podle Winklera je odolnost důležitým faktorem pro to, jestli se člověk dokáže s náročnými situacemi vyrovnat nebo ne. „Každý by měl být vybaven základními znalostmi a kompetencemi, jak takovou odolnost budovat, jak o sebe pečovat, abychom byli připraveni na ty náročné situace, které prostě v životě dřív nebo později přijdou,“ dodal.

Je nezbytné, aby v současné společnosti lidé odcházející ze základního vzdělání měli znalosti a schopnosti, jak se o sebe postarat, „abych si porozuměl, abych věděl, co to jsou emoce, jak s nimi nakládat, co to jsou hormony, jak na mě působí, jak na mě působí digitální média a tlak vrstevníků“, míní Winkler.

„U některé části populace může dojít k různým krizím a propadům, které když jsou neřešené, tak mohou vést až k rozvoji duševních onemocnění. Tam pak nastupuje systém včasné detekce a včasné intervence,“ uvedl Winkler. Zmínil, že nejde jen o výcvik učitelů, ale i dětí, aby věděli, jak mají zareagovat, když jim například kamarád řekne, že se sebepoškozuje.

Trendy v Česku a v zahraničí

Z hlediska výskytu duševních problémů v populaci je na tom Česká republika podobně jako země se srovnatelnými příjmy. „Ve vyspělých zemích vidíme ty trendy v podstatě stejné nebo alespoň podobné jak u dospělé, tak u dětské populace. Vidíme, že čím více je společnost vyspělá, tím větší zátěž duševní onemocnění způsobují,“ řekl Winkler.

„Čím my se dožíváme vyššího věku, tím více máme demencí, tím více máme depresí ve stáří. Čím více jsme schopní léčit jiná onemocnění, nejenom ta duševní, tak tím víc podíl zátěže za duševní onemocnění roste,“ upozornil. „Ono je to asi také dané tím, jak ta vyspělá společnost vypadá, že daleko víc žije v digitálním prostoru,“ dodal.

Situace po pandemii

Moderátor Daniel Takáč připomněl, že během pandemie covidu-19 se zhoršilo duševní zdraví dětí a adolescentů, a zeptal se, jestli se od pandemie objevil nějaký pozitivní trend.

„Pozitivní trend bych asi našel jenom v tom, že mladí lidé jsou daleko více otevření této tématice. Daleko více se zajímají o duševní zdraví, měně stigmatizují duševní problémy i onemocnění a mají daleko větší duševní gramotnost. Ale to je tak asi vše,“ odpověděl Winkler.

Ředitel NÚDZu řekl, že pandemie koronaviru urychlila trend, který byl dlouhodobější. Podle něj už od roku 2007 narůstá poměr adolescentů, kteří mají duševní problémy nebo onemocnění. Jedná se však o data ze zahraničí.

V Česku jsou k dispozici data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, která zachytí pouze malou část těch, kteří problémy mají a opravdu je potřebují. „I na těchto datech vidíme, že mezi lety 2010 a 2022 byl přibližně padesátiprocentní nárůst ošetřených dětí v ambulancích psychiatrů,“ upozornil Winkler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...