Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.
„Romové jsou nadále diskriminováni prakticky ve všech oblastech života. Je potřeba zdvojnásobit úsilí v klíčových oblastech, v nichž Romové čelí diskriminaci, včetně vytvoření jasného rámce pro sociální bydlení, zlepšení ochrany proti diskriminaci na trhu práce a řešení diskriminace a násilí ze strany policie. Naléhavým problémem zůstávají nenávistné projevy a šíření předsudků veřejnými činiteli,“ píše komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová ve 37stránkové zprávě.
Ocenila nicméně zřízení památníku v Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy.
Úspěch strategie k prosazení rovnosti Romů závisí na politické prioritě, která je jí dána, na financování, koordinaci a konkrétních aktivitách, uvádí komisařka. Za zásadní pokrok považuje zavedení mechanismu odškodnění pro oběti nucené sterilizace z řad romských žen. Poukazuje ale na to, že prokazování podstoupení lékařského zákroku neúměrně zatěžuje oběti a důkazní břemeno by nemělo být na jejich straně.
Za „přetrvávající problém“ považuje diskriminaci romských dětí a jejich časté umísťování do speciálních škol namísto běžných. „Dobré příklady inkluzivního vzdělávání“, které fungují na některých českých školách, by se měly dál šířit, vyzvala Mijatovičová.
„České úřady a čeští občané vyvinuli v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků mimořádné úsilí. Znepokojivé je však zacházení s ukrajinskými Romy, kteří od začátku války uprchli do České republiky,“ uvádí dále zpráva a odkazuje na „důvěryhodné informace o neoprávněném rozdílném zacházení s ukrajinskými Romy při poskytování pomoci a registraci“.
Pro naplnění práv osob se zdravotním postižením na nezávislý život ve společnosti by měla být institucionální péče nahrazena komunitní péčí, upozorňuje komisařka. Pokračující investice do výstavby a rekonstrukce ústavů jsou v rozporu s takovým směřováním a měly by být zastaveny, dodává.
Vyzdvihuje dobře fungující komunitní služby, které ale podle ní pramení z osobních iniciativ, a nikoliv ze systémových změn, které by byly žádoucí. Rozvoj systému brzdí i schvalování rozpočtů pro jednotlivé roky, což neumožňuje dlouhodobé strategické plánování. Mezery jsou podle zprávy též v přístupu lidí s handicapem k právní ochraně.
Česká reakce
„Systémových nedostatků jsem si vědoma a ve všech tématech zmíněných ve zprávě komisařky Mijatovičové se snažím s vládou vést konstruktivní dialog a navrhovat řešení, která jsou v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky,“ reagovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Dodala, že se zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou a resorty práce, školství, zdravotnictví a místního rozvoje pracuje na návrhu opatření k odstranění segregace ve vzdělávání. S ministerstvem práce pak spolupracuje na novele o sociálních službách, která má podpořit péči v domácím prostředí.
Změňte definici znásilnění, vyzývá komisařka
Zpráva Rady Evropy chválí postoj české vlády a její souhlas s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy, která odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií.
Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident. Mijatovičová uvedla, že čeští poslanci by se měli „vyvarovat nepravdivých tvrzení o obsahu a roli úmluvy“. Dodává také, že české „úřady by měly pokročit ve svém záměru změnit definici znásilnění v trestním zákoníku“.
„Pokud jde o lidská práva leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI), současný zákonný postup uznávání pohlaví, který vyžaduje chirurgický zákrok, je v jasném rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a vyžaduje urychlenou reformu, aby byl v souladu se závazky České republiky a s nejlepšími mezinárodními postupy v oblasti lidských práv,“ konstatuje zpráva. „Registrované partnerství neposkytuje komplexní ochranu práv párů stejného pohlaví a zavedení rovného manželství by bylo v tomto směru vítaným krokem,“ dodává.
Česká vláda a ministerstva školství a zdravotnictví v reakci na zprávu Rady Evropy uvedla, že do konce roku by vláda měla jednat o novele zákona o veřejném ochránci práv, která zavede i pozici dětského ombudsmana.
Problémy, na něž zpráva upozorňuje v souvislosti s Romy, se podle českých úřadů soustavně zabývá Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Ta pomáhá mimo jiné se snadnějším přístupem obětí nucené sterilizace k informacím i odškodnění nebo s přípravou právních předpisů pro inkluzi ve školách. Vláda v sedmistránkovém dokumentu odpovídá i na další výtky Rady Evropy.
